Zdravotnický trh v Pobaltí závisí plně na dovozu
Zásady dovozu zdravotnických potřeb v třech reformních pobaltských republikách mají mnoho společného, ale mají i své odlišnosti.
Všechny zdravotnické prostředky včetně fyzioterapeutických a dentálních nástrojů musejí být v reformních pobaltských státech, tedy v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, registrovány. Jejich distribuce je povolena pouze po registraci.
Státní zdravotnické instituce se financují prostřednictvím vládních organizací (tj. fondů zdravotního pojištění). Soukromá zdravotní střediska si musejí kupovat vybavení ze svých vlastních prostředků, v některých případech také používají úvěry nebo leasingové služby.
Dentální služby si v drtivé většině hradí sami pacienti. Prakticky všechny zdravotnické potřeby distribuované v pobaltských státech, včetně jednorázových injekčních stříkaček a dentálních materiálů, se dovážejí. Pouze některé jednodušší přístroje se vyrábějí v místě.
Na trhu pobaltských zemí jsou zastoupeni všichni hlavní výrobci zdravotnických materiálů ze západní Evropy, USA a Japonska. Síla jejich značek je založena na jejich image, jinými slovy na tom, jak je jejich kvalita známa zákazníkovi. Téměř veškeré vybavení se kupuje prostřednictvím distributorů, a to z důvodu malých objednávaných množství.
Výrobky ze zemí bývalého východního bloku nejsou na tomto trhu příliš zastoupeny, informovanost o nabídce a možnostech nákupu v těchto zemích je minimální, a proto se vůči nim může projevit i určitá nedůvěra. Na baltských trzích je však stále místo pro kvalitní produkty s nízkou cenou. Cena je v mnoha případech druhým nejdůležitějším kritériem po kvalitě produktu, musí být tedy rozumná, v žádném případě vysoká.
Estonsko
Rozdělení zdravotnických produktů importovaných do Estonska v roce 1998 podle segmentů:
lékařské, chirurgické a veterinární potřeby, ostatní elektrická lékařská zařízení, zařízení pro vyšetření zraku, diagnostická zařízení - 61 %,
mechanická terapeutická zařízení, masážní zařízení, zařízení pro psychiatrické vyšetření, zařízení pro ozónovou, kyslíkovou a aerosolovou terapii, přístroje pro umělé dýchání a jiná zařízení pro léčbu dýchacích potíží - 4 %,
ostatní dýchací přístroje a plynové masky (vyjma ochranných masek bez mechanických částí nebo výměnných filtrů) - 1 %,
ortopedické pomůcky, dlahy a jiné materiály pro léčbu fraktur, protézy, sluchové pomůcky a jiné kompenzační pomůcky pro fyzické handicapy - 19 %,
zdravotnické, diagnostické, dentální a veterinární zařízení s paprsky X, Alfa, Beta nebo Gama, včetně radiografických a radioterapeutických zařízení, doplňků a nábytku - 14 %,
zařízení, nástroje a atrapy pro demonstrativní účely - 1 %.
V Estonsku se zdravotnické potřeby, nástroje a léky mohou prodávat pouze prostřednictvím specializovaných velkoobchodů, které je prodávají zdravotnickým organizacím, jako jsou lékárny, nemocnice, kliniky atd. Maloobchodní prodej farmaceutických produktů je povolen pouze ve specializovaných prodejnách.
Lotyšsko
V Lotyšsku se zdravotnické potřeby prakticky nevyrábějí. Produkuje se jen malé množství jednoduchých fyzioterapeutických zařízení. Hodnoty importovaného zboží:
stříkačky s jehlami nebo bez jehel (1 722 663 USD),
zubní vrtačky plus příslušenství (485 721 USD),
ostatní zubařské nástroje a zařízení (1 636 551 USD),
zubní, kadeřnické a podobné židle a jejich komponenty (159 578 USD),
zařízení pro mechanoterapii, masážní aparáty, zařízení pro psychologické testování na stanovení profesionální způsobilosti (1 716 798 USD),
zařízení pro ozónovou, kyslíkovou, aerosolovou terapii, umělé dýchání nebo jiná zařízení pro léčbu onemocnění dýchacích orgánů (1 199 560 USD).
Hlavními dodavateli jsou Německo, Itálie, Estonsko, Polsko, Belgie, Velká Británie, USA, Švédsko, Finsko, Litva, Slovensko, Česko, Francie, Švýcarsko. Toto zboží se podle statistik z Lotyšska také exportuje, většinou však jde o reexporty do jiných zemí.
Litva
Také do Litvy se většina lékařského vybavení dováží ze zahraničí. V roce 1997 existovalo 39 firem vyrábějících zdravotnické a optické potřeby, přičemž deset z nich zaměstnávalo více než 50 lidí. Zdravotnické, chirurgické a dentální nástroje představují 60 % celkového exportu lékařských potřeb. V roce 1997 se exportovaly do těchto zemí: Rusko (22 %), Německo (2 %), Ukrajina (2 %), Lotyšsko (10 %), Estonsko (6 %), Velká Británie (21 %), Itálie (6 %), USA (7 %), Bělorusko (9 %).
Ještě v roce 1997 si Německo udrželo a dokonce posílilo pozici největšího dodavatele (27,9 %), následováno USA (19,4 %).
Zpracováno na základě marketingové studie, která je v anglické verzi spolu s adresářem pobaltských výrobců, dovozců a distributorů za úplatu k dispozici v CzechTrade, 160 stran, srpen 1999.
Marcela Kvapilová, CzechTrade
