Pozici českých vývozců v arabských zemích by posílila přítomnost bank

Egypt jako brána na africký trh

Druhá nejsilnější ekonomika v Africe, gigant na březích Nilu s 64 milióny obyvatel a významná součást právě vznikajícího afrického volného trhu - Egyptská arabská republika.
Investory a prodejce z celého světa přitahují v Egyptě příležitosti v rozvoji průmyslové a zemědělské výroby i při budování sociální a komunální infrastruktury. Stát má solidní dlouhodobý hospodářský růst, vysoce dynamický export přináší prostředky pro další industrializaci země a zároveň představuje důležitý pilíř formujícího se afrického volného trhu COMESA. Navíc se tu nyní rozbíhá privatizace vybraných podniků a k dispozici je početná mladá a levná pracovní síla. Každým rokem Egyptu přibude milión obyvatel.

Trio průmyslových zón

Hlavní tok investic směruje vláda do tří průmyslových zón. Počítá s jejich rychlým růstem a chce tam odvést masu nezaměstnaných z přelidněné káhirské aglomerace a z geograficky i demograficky limitované nilské delty. Na jihu je to rozlehlý pouštní areál kolem kanálu Toshka. Technicky unikátní irigační systém povede životadárnou vodu z Asuánské přehrady tisíce kilometrů do nitra Sahary, až k oázám Kharga a Farfara. Jen v první etapě zúrodní na 1,4 miliónu akrů půdy.
Ve střední části Egypta spojí nové industriální zóny dosud nevyužité plochy mezi korytem Nilu a pobřežím Rudého moře. A konečně nejambicióznější proměny očekávají Sinajský poloostrov a mezinárodně strategickou oblast Suezu, jež mají nejblíže k metropoli. Kromě husté sítě kvalitních dvou a čtyřproudých asfaltových silnic a estakádových mostů tu vyrostly stovky nových výrobních a skladovacích hal, desítky plně vybavených satelitních městeček. Podle Federace egyptského průmyslu v létech 2000 až 2005 zaznamenají největší boom metalurgie, energetika, chemie a engineering.
Největší elektrárnu, která oživí zdejší industriální zónu a zároveň bude exportovat proud do nedalekého Jordánska, buduje na pravém břehu kanálu v Ajún Músá mezinárodní konsorcium v čele s českými firmami Škoda Praha a Škodaexport. Oba bloky (každý o výkonu 320 MW) budou spuštěny v průběhu roku 2000. Vedle českých výrobků tu naši montéři uplatňují špičkové produkty firem Siemens, Babcock, ABB aj.
Rodící se elektrárna Ajún Músá je exemplární případ. Egypťané chtějí dobré ceny a zároveň špičkovou techniku a technologie. U velkých investičních celků přitom cílevědomě upřednostňují projekty na bázi BOT, což předpokládá, že zahraniční investor hotové dílo za dohodnutých podmínek deset až patnáct roků provozuje a pak je odprodá. Cizina jim takto v posledních létech postavila a vybavila na 80 % nových kapacit. Převažují firmy z USA, Japonska, SRN, Francie a ze sousedních arabských zemí.
Také my máme v Egyptě z minula dobré renomé: čtyři spolehlivě fungující bloky v elektrárně Kafr el-Dawar, dva v Talkha, dosud běží české cukrovary, hutní provozy, irigační soustavy aj.

Nové firmy váhají

Přestože v obchodní bilanci s Egyptem si zatím nestojíme nejhůř, nové české projekty a podniky tu lze spočítat na prstech jedné ruky. Podle káhirského zástupce Škodaexportu Antonína Šimečka nové (Egypťanům neznámé) a zároveň málo solventní české firmy si na zdejší trh příliš netroufají. Další neuspějí v mezinárodních tendrech kvůli parametrům svého zboží a ještě častěji kvůli přemrštěným cenám.
Nejnovější bolestí je pak totální absence propracovaných BOT návrhů. Řada českých podniků si správně uvědomuje, že přes Egypt lze vyrazit jak na okolní arabská odbytiště, tak na obří africký trh. Jenže stavět výlučně na tradicích, na jednorázových dodávkách, bez pevné opory ve zdravé bance - to nemá ve zdejším tvrdém konkurenčním střetu valné vyhlídky. Neblaze to dopadá i na naše aktivní energetické a strojírenské firmy. O jejich práci se všichni vyjadřují s úctou. Jenže maximálně výhodný BOT kontrakt na další dva bloky v Ajún Músá (a ruku v ruce s tím na import od vlastních subdodavatelů) nabízí americký Bechtel. Analogickou nabídku učinili Egypťanům na jiné elektrárně Francouzi (konkrétně EdF) a také uspěli.
"Problém jsme zaregistrovali a hledáme jeho řešení. Šanci prosadit se mají pouze špičkové projekty a dokonalá technika za dobré ceny," konstatuje Milan Kuchta ze Škody Praha. "Finišující dílo v Ajún Músá je důkazem, že za české inženýrské myšlenky a výrobky se stydět netřeba." Má pravdu. Jenže pokud společnou řeč co nejrychleji nenaleznou s českými firmami i české banky (v relaci s Egyptem i jinými rozvojovými státy), pokud se nebudeme moci pochlubit dalšími excelentními projekty, vbrzku spláčeme nad výdělkem.
Egypt rychle mění svůj přístup i k dovozům hotové produkce a služeb. Vedle nezpochybnitelné high-tech, dobrého záručního i pozáručního servisu a optimální ceny tu zelenou dostávají dynamicky fungující joint venture. Čeští manažeři sice mohou argumentovat tisíci vyvezených motocyklů, automobilů, autobusů či letadel, tunami českého skla, léků a nejrůznějšího spotřebního zboží z minula, jenže ani konkurence neustrnula. Její smíšené podniky eliminují stoupající dopravní a skladovací výdaje a citelně ušetří za dovozní cla.

Chystají se zajímavé tendry

Egyptský trh je solventní a jeho absorpční kapacity nejsou zdaleka vyčerpány. Vedle Škody Praha a Škodaexportu se ho nezalekly ani Žďas, Kovosvit Sezimovo Ústí, Intersigma či KSB. Třinecké železárny sem každoročně dodávají na 20 km kolejnic a 15 000 t drátu. Pardubická firma Prokop získala zakázku na modernizaci kamenných mlýnů za 10 miliónů USD. Technoexport kooperuje s egyptsko-kanadským joint venture při výstavbě továrny na maziva a Moravan Otrokovice má zakázku egyptského ministerstva obrany na dodávku stovky letadel Z 242 L za asi 20 miliónů USD. Česká zbrojovka Uherský Brod se může pochlubit vítězstvím v tendru na 2000 pistolí CZ 75 B pro egyptskou policii za milión USD.
Ve výhledu jsou lákavé tendry na velkokapacitní sila, sklady a chladírny, na techniku pro přepravu osob i nákladů, čističky pitné vody, zařízení pro ekologickou likvidaci průmyslového a zemědělského odpadu, na nové irigační systémy, pro využití sluneční energie, na techniku pro dobývání uhlí a fosfátů, pro pokračující konvergenci armádní výroby pro civilní sféru a mnoho jiných. K lepšímu prosazení českých subjektů v Egyptě by napomohlo rovněž delegování jejich zástupců do Káhiry a zřízení a zdárné fungování expozitury některé české banky v Egyptě.

Bronislav Sowa, Káhira/ Praha