Ford má pykat za práci pro nacisty

Odsunutí Rakušané žádají odškodnění za "nucené práce" v někdejší ČSR

Ford má pykat za práci pro nacisty

Otázka, kdo má platit odškodnění dělníkům "totálně nasazeným" za druhé světové války, vyvolává stálé polemiky. Sudetští Němci v Rakousku dokonce prosazují, aby nárok měli i ti z nich, kdo museli pracovat po válce v Jáchymově.
New York (čtk)
Americká automobilka Ford Motor Co. spolupracovala s nacisty za druhé světové války více, než přiznala, a nejméně do srpna roku 1942, tedy osm měsíců po vstupu Spojených států do války, profitovala z výroby nákladních vozů ve své německé pobočce. Napsal to americký týdeník The Nation v čísle, které vyjde 24.ledna.
Časopis upozornil, že Ford držel kontrolní balík akcií dokonce i poté, co nacisté továrnu v roce 1942 zabavili. Podle časopisu Ford nahradil do roku 1941 výrobu osobních automobilů produkcí nákladních vozů a od roku 1942 pocházela z Fordovy továrny asi třetina nákladních vozů používaných německou armádou.
Ford prohlásil, že za války ztratil veškerou kontrolu nad svoji pobočkou v Kolíně nad Rýnem, protože ji zabavili nacisté, že nezaměstnával zahraniční pracovní síly a že neprofitoval z operací v době války. Proto také společnost odmítla jako "nepatřičné" přispět do fondu pro odškodnění obětí nucených prací za nacismu, do něhož vloží německé podniky a vláda 10 miliard marek, uvedl časopis.
Na ustavení fondu se dohodli německá, americká a izraelská vláda, země východní Evropy (Rusko, Bělorusko, Ukrajina, ČR, Polsko), židovské organizace a právní zástupci obětí. Odškodné z fondu se může týkat asi dvou miliónů lidí z řady zemí světa, zejména pak ze střední a východní Evropy.
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku vyzvalo tamní úřady, aby nezapomněly na sudetské Němce, kteří byli po válce nasazeni na nucené práce v Československu, a na možnost jejich odškodnění. Mluvčí landsmanšaftu Gerhard Zeihsel včera v tiskovém prohlášení uvedl, že sudetští Němci byli mimo jiné nasazeni po roce 1945 v uranových dolech v Jáchymově.
Rakouská agentura APA oznámila, že z iniciativy českého ministerstva zahraničí se plánují česko-rakouské konzultace o dekretech prezidenta Beneše, na jejichž základě byli vysídleni sudetští Němci z českých zemí a zabaven jejich majetek.
Rakouský deník Die Presse nedávno připomněl, že počátkem listopadu o otázce dekretů v Praze mluvili ministři zahraničí obou zemí Jan Kavan a Wolfgang Schüssel. Rakouský představitel při tom podle listu "naléhal na jasné prohlášení českého parlamentu", zatímco Kavan se vyslovil pouze pro vytvoření obdobné expertní skupiny, jaká před přijetím tzv. deklarace o usmíření jednala s Německem.