Proč Slováci vydělávají méně než Češi

PERIODIKUM: NÁRODNÁ OBRODA

Proč Slováci vydělávají méně než Češi

Sedm let po rozdělení Československa jsou příjmy na Slovensku o 4000 korun nižší než v sousední České republice. Nejlépe se mají v obou zemích zaměstnanci bank, spořitelen a pojišťoven. V Česku jsou nejnižší platy v textilním průmyslu, na Slovensku jsou nejchudší učitelé a zdravotníci, napsal slovenský list Národná obroda.
Průměrná hrubá mzda v roce 1999 na Slovensku vzrostla o více než 1000 korun až na 10 728 Sk. Čeští zaměstnanci přitom měli mzdu až 14 759 korun, samozřejmě v přepočtu na slovenskou měnu.
Pro ekonomické porovnání jsou však mnohem důležitější údaje o růstu reálných mezd, který ukazuje, o kolik víc zboží a služeb si mohou občané koupit za své peníze.
I tady jsou Češi před námi. Zatímco u nich skutečné mzdy za rok vzrostly o šest procent, na Slovensku - poprvé od roku 1993 - klesly až o celá tři procenta.
Na tomto markantním bezmála desetiprocentním rozdílu se podepsaly dvě věci: rozdílná mzdová politika obou států a diametrálně odlišný vývoj inflace. Zatímco my, Slováci, jsme byli skromnější a spořili, kabinet Miloše Zemana loni přidával učitelům, lékařům a úředníkům až 17 procent. Lépe jsme však odhadli hlavně vývoj cen. Národní banka Slovenska (NBS) měla ve svém odhadu přibližně deset procent, a to se i splnilo. Podniky a stát se proto chovaly střízlivěji a hranici deseti procent při zvyšování mezd téměř nepřekročily. Spíše naopak, bránily se jakémukoli zvyšování. Česká národní banka (ČNB) měla při míření na inflaci horší mušku - ceny namísto bankou odhadovaných sedmi procent vzrostly jen o tři procenta. Tento špatný odhad však pomohl vyššímu růstu mezd, než si většina podnikatelů mohla dovolit. Podobně špatný odhad měla i česká vláda, a právě to byl důvod, proč bylo přidáno rozpočtovým organizacím. Tato tzv. dvojchyba však znamenala pro většinu českých občanů (oproti občanům slovenským) milý dáreček v podobě nečekaně velkého zvyšování skutečných příjmů.
Na Slovensku jsou na tom nejhůře učitelé, lékaři a snad úředníci státní správy. Školství je vůbec nejslaběji placeným oborem. Průměrná nominální měsíční mzda ve školství činí 8400 Sk, reálná mzda se zřetelem na růst životních nákladů zaměstnance klesla o 5,2 procenta .