Genetika může přinést výhody
Jedním z nejpalčivějších problémů starého kontinentu v poslední dekádě tohoto století je nadbytek zemědělských surovin a potravin, který ovšem Evropská unie stimuluje suverénně nejvyššími produkčními subvencemi na světě. Ostatní méně dotovaní producenti jdou logicky cestou zvýšení konkurenceschopnosti, tedy snižováním výrobních nákladů či zvyšováním výnosů. Genetické úpravy plodin přinášejí obojí.
Jenže Evropa nepěstuje jen zemědělské plodiny a potraviny. Stejný důraz klade i na "pěstování" svých zemědělců, takže ryze ekonomický motiv tady není takový jako v USA či Kanadě, kde se pro komerční účely pěstuje nejvíce geneticky upravovaných plodin na světě. Jiné měřítko zajisté mají také v dalších zainteresovaných zemích - v Indii a Číně. Geneticky upravené plodiny dávají vyšší výnosy, které v budoucnu zřejmě dokáží uspokojit poptávku rostoucí populace nejlidnatějších zemí světa. Samozřejmě také půjde o to, kdo nasytí Afriku, pokud toho v nejbližších letech nebude schopna sama. Exportéři se budou předhánět. Především pak ti, v jejichž zemích bude výzkum upravených odrůd nejdále.
Právě v Evropě sklízí ekologické hnutí Greenpeace největší úspěchy v kampani proti používání geneticky upravených organismů k výrobě potravin a proti jejich uvádění do životního prostředí. Evropané totiž nehladovějí a jejich dobře opečovávaní zemědělci mají díky tučným subvencím o důvod méně, proč v genetických technologiích dohánět "zbytek světa".
Za poslední čtyři roky se pěstební plocha geneticky upravených plodin zvýšila dvacetkrát, ze dvou miliónů hektarů na čtyřicet. Plochy na území EU se do toho ale nepočítají, protože jsou zcela zanedbatelné. Ačkoli některé společnosti vyhověly předpisům EU a chtěly zasít geneticky modifikované rostliny, rozmyslely si to po protestech Greenpeace. Otázkou tedy je, zda napříště budou mít rozhodnutí volených a odpovědných pracovníků státní správy nějakou váhu.
Nad argumenty lidí, kteří varují před riziky, která užívání geneticky upravených plodin může přinést, samozřejmě nelze mávnout rukou. Zmíněný "zbytek světa" ale fakticky získává konkurenční výhodu. Země EU, kam má Česká republika namířeno, zatím revidují Společnou zemědělskou politiku.
Jiří Fencl
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist