Pravidla pro fúze budou přísná

Obchodní zákoník se asi dočká výrazné novely

Pravidla pro fúze budou přísná

HN se nedávno detailně věnovaly velké novele obchodního zákoníku, která čeká na projednání ve sněmovně. Vzhledem k tomu, že se bude týkat většiny podnikatelských subjektů, vrací se ještě k jejím nejdůležitějším momentům.
Na rozdíl od dosavadní stručné úpravy (§ 69, § 69a, § 220a) ObchZ bude novela obchodního zákoníku obsahovat podrobnou úpravu fúzí akciových společností. Fúzí rozumí jednak sloučení a. s., kdy jedna ze slučovaných společností existuje i po sloučení a ostatní v důsledku sloučení zaniknou, jednak splynutí akciových společností, kdy všechny splývající společnosti zaniknou a vznikne nová a. s. Obchodní zákoník bude připouštět i fúzi a. s. se společností s ručením omezeným, aniž by bylo nutno nejprve změnit právní formu s. r. o. na akciovou společnost. Podmínkou fúze se společností s ručením omezeným je to, že společníkům společnosti s ručením omezeným budou obchodní podíly vyměněny za akcie nástupnické společnosti. Fúze se společností s ručením omezeným může mít formu sloučení nebo splynutí, přičemž v obou případech nástupnickou společností bude a. s.

Smlouva o fúzi

Dosavadní projekt sloučení je nahrazen smlouvou o fúzi uzavřenou všemi zúčastněnými společnostmi. Smlouva musí mít formu notářského zápisu. Návrh smlouvy o fúzi musí schválit valné hromady všech zúčastněných společností, ledaže zákon toto schválení nevyžaduje. Není-li návrh smlouvy o fúzi schválen tímto způsobem, je smlouva o fúzi neplatná.
Podmínkou účinnosti smlouvy o fúzi je také souhlas příslušného státního orgánu, pokud ho zvláštní předpisy vyžadují (např. zákon o ochraně hospodářské soutěže). Vyžaduje-li se ke sloučení souhlas více státních orgánů, nemůže smlouva o fúzi nabýt účinnosti dříve, než nabude právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas se sloučením poslední z nich. Pokud státní orgán odmítne souhlas udělit, tak dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo udělení souhlasu zamítnuto, přestávají být účastníci smlouvou o fúzi vázáni, jelikož se smlouva ze zákona ruší. Rozhodným dnem fúze se rozumí den, od něhož se jednání zanikající společnosti (společností) považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti. Dosavadní účetní jednotky budou povinny zpracovat konečnou účetní rozvahu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni fúze a nástupnická společnost sestaví účetní rozvahu k rozhodnému dni fúze. Od rozhodného dne fúze se jednání zanikající společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti.

Výměna akcií

Novela obchodního zákoníku bude určovat minimální obsahové náležitosti smlouvy o fúzi (§ 220a odst. 3). Smlouva musí kromě jiného určit výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případných údajů o registraci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti (společností), včetně podrobných pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně a výši případného doplatku akcionářům zanikající společnosti na vyrovnání (včetně pravidel pro jeho výplatu). Nástupnická společnost však nesmí vyměnit akcie zanikající společnosti za své akcie, jsou-li tyto akcie v době zápisu sloučení do obchodního rejstříku v jejím majetku nebo v majetku jakékoli zanikající společnosti nebo v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností. Nástupnická společnost též nevymění akcie zaniklé společnosti za své akcie akcionáři zanikající společnosti, který se vzdal práva na výměnu akcií. Také nevymění akcie zaniklé společnosti za své akcie, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení emisního kursu akcií, a stanoví tak smlouva o fúzi. Výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný. Nelze-li při stanovení výměnného poměru akcií z vážných důvodů vyměnit akcie tak, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, přizná se těmto akcionářům doplatek na dorovnání, který nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií určených k výměně. Doplatek lze přiznat jak akcionářům nástupnické společnosti, tak společnosti zanikající. Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem sloučení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů společnosti.
Smlouva o fúzi bude též obsahovat údaj o vlivu sloučení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma včetně pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně.
Rozhodný den fúze nemůže předcházet o více než devět měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku. Lhůta k výměně akcií nesmí být delší než jeden měsíc od účinnosti zápisu sloučení do obchodního rejstříku vůči třetím osobám a nesmí předcházet den zápisu sloučení do obchodního rejstříku.

Obchodní rejstřík

Sloučení se zapisuje do obchodního rejstříku, a to jak u společností zanikajících, tak u společnosti nástupnické. Návrh na zápis musí podat všechny zanikající společnosti a nástupnická společnost společně (§ 28a odst. 5 návrhu novely ObchZ). Jestliže mají zanikající a nástupnická osoba sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, podává se návrh u kteréhokoli z nich. O návrhu rozhodne rejstříkový soud jediným rozhodnutím o všech zapisovaných údajích k témuž dni. Po právní moci rozhodnutí o povolení zápisu provedou ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné společnosti sídla, příslušné zápisy.
Jestliže návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku nepodají zúčastněné společnosti do šesti měsíců ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny požadavky stanovené zákonem, má kterákoli společnost, která byla připravena návrh včas podat, právo odstoupit od smlouvy. Jestliže i jen jedna společnost od smlouvy odstoupí, zanikají práva a závazky všech zúčastněných společností. Nebude-li podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku do jednoho roku, platí nevyvratitelná právní domněnka, že zúčastněné společnosti od smlouvy odstoupily. Poté, co byl povolen zápis sloučení do obchodního rejstříku, nemůže být smlouva zrušena ani změněna.
Společnost, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, bude odpovídat každé společnosti, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Společně a nerozdílně se společností budou za vzniklou škodu odpovídat i osoby, které byly v době od účinnosti smlouvy o fúzi do účinnosti odstoupení od smlouvy členy jejího představenstva.
Neplatnosti se může dovolávat pouze zúčastněná společnost nebo osoba oprávněná k podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení. O tom, že smlouva je neplatná, může rozhodnout pouze soud. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi lze podat pouze do konce lhůty stanovené pro podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi musí být spojen s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení vlané hromady o sloučení. Důvodem pro podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení je i rozpor rozhodnutí valné hromady o sloučení s návrhem smlouvy o fúzi nebo skutečnost, že smlouva o fúzi byla soudem prohlášena za neplatnou (§ 220h odst. 1 návrhu novely). Druhý z uvedených důvodů není logický, neboť podle § 220a odst. 11 návrh na zahájení řízení o neplatnosti smlouvy o fúzi musí být spojen s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o sloučení. Soud tedy rozhodne o obou spojených návrzích, takže pak už nelze žalovat neplatnost usnesení valné hromady.

Neplatnost

Důvodem pro podání žaloby na neplatnost valné hromady nebo smlouvy o fúzi není skutečnost, že výměnný poměr akcií a doplatků není přiměřený nebo že údaje týkající se výměnného poměru akcií ve zprávě o fúzi, zprávě o přezkoumání fúze nebo ve znalecké zprávě o fúzi nejsou v souladu s právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru akcií a výše doplatků lze napadnout pouze žalobou na dorovnání (§ 220k návrhu). Po zápisu sloučení do obchodního rejstříku nelze podat žalobu na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení ani na neplatnost smlouvy o fúzi. Právo na dorovnání není dotčeno.
V řízení o neplatnosti usnesení valné hromady nebo smlouvy o fúzi zahájeném před zápisem sloučení do obchodního rejstříku lze po zápisu sloučení do obchodního rejstříku pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody nebo řízení podle § 220k, jestliže takové řízení již neprobíhá. Požádá-li o to zúčastněná společnost před rozhodnutím o neplatnosti smlouvy nebo neplatnosti usnesení valné hromady, poskytne jí soud přiměřenou lhůtu pro uzavření nové smlouvy nebo přijetí nového usnesení. Rozhodne-li soud o neplatnosti smlouvy nebo usnesení valné hromady, jsou ze závazků, které vznikly od rozhodného dne fúze do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické společnosti zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny zúčastněné společnosti.
Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno zpracovat "zprávu o fúzi". Dozorčí rady společností vyhotoví "zprávu o přezkoumání fúze". Zprávy se nevyžadují jestliže se společnost slučuje se svým jediným akcionářem nebo s tím všichni akcionáři zúčastněné společnosti projevili souhlas.

JUDr. Roman Kozel, advokát