Konkrétní projekty váznou na "maličkostech"

Zájem o investice v České republice roste, byrokratické překážky však stále přetrvávají

Konkrétní projekty váznou na "maličkostech"

Nejvíce potenciálních investic přichází v rozmezí 10 až 30 miliónů dolarů, přibývá ale rovněž projektů nad 50 miliónů USD. Nejvýraznější zájem je ze strany výrobců vyspělých technologií, elektrotechnických součástí a automobilových komponentů.
Jak přibývá počet projektů, rostou i problémy, které investoři se svou investicí mají. Největší překážkou zůstávají byrokratické průtahy při vydávání některých povolení: V poslední době se jedná o zákon o pobytu cizinců či stavební a ekologické řízení. Při akvizicích a vytváření společných podniků je stále největším problémem stará zadluženost, ekologické škody a mnohdy i neprofesionální jednání managementu našich podniků či správců konkursních podstat.
Kromě průtahů s úřady si investoři rovněž stěžují na to, že jejich plány jsou většinou prozrazeny dříve, než je samotná firma vůbec o investici rozhodnuta. Typickým příkladem je například prozrazení záměrů firmy Intel, která se k žádné výstavbě závodu v Evropě zatím neodhodlala, či společnosti Jabil Circuits, která po prozrazení návštěvy v Pardubicích dala přednost investici do Maďarska. Nejvíce informačních úniků je z okresních úřadů a z místních úřadů práce, které se chtějí "svým investorem pochlubit" veřejnosti případně zvednout náladu v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Staří expandují, noví přicházejí

Pokud ale investor překoná první překážky a začne vyrábět, ve většině případů po dvou či třech letech chystá expanzi. Podle posledních informací chystá například výstavbu nového závodu výrobce polovodičů firma ON Semiconductor z Rožnova pod Radhoštěm. "Další plány rozšiřování firmy jsou v raném stadiu a ve hře je příliš mnoho proměnných. Z toho důvodu bych zatím nerad šířil některé konkrétnější informace tiskem," potvrdil záměry firmy generální ředitel Vladislav Chmelař. K dalšímu rozšiřování se chystá i kanadská elektronická firma Celestica, která dostala pobídky od vlády loni v červenci. Její představitelé však HN odmítli potvrdit jakékoliv bližší údaje s tím, že v současné době již jednu investiční pobídku čerpají a tím pádem o novou žádat nemohou.
Mezi nově připravované projekty dále patří například výstavba montážního závodu na výrobu startérů pro osobní automobily, který postaví do konce března 2001 ve Slaném japonský koncern Mitsubishi Electric Corporation za 33 miliónů dolarů. Samotná firma však o chystané výstavbě odmítá mluvit.
Přitáhnout investora se podařilo i průmyslové zóně v Žebráku, kde chce druhý největší evropský subdodavatel automobilových součástek, společnost Valeo, investovat 40 miliónů dolarů. Valeo již vyrábí v Rakovníku prvky pro automobilové klimatizace.
Dalších 30 miliónů dolarů má jít ještě letos do Podbořan od italského výrobce elektrospotřebičů firmy Candy, na stejné místo míří i 5 miliónů dolarů od japonské firmy Ispat, která vyrábí automobilové komponenty.
Jistou naději na získání investora má i zkrachovalý výrobce radiolokátorů HTT Tesla z Pardubic. Konkursní správce zahájil v minulých dnech jednání o prodeji podniku tchajwanské společnosti na výrobu komunikační techniky Foxconn. Foxconn se však již jednou tendru o Teslu zúčastnil - skončil však s o milión korun nižší nabídkou na druhém místě za pražskou T.E.S.L.A.CZ, se kterou následně odmítl jednat o koupi pardubické firmy. Investice Foxconnu se v současné době odhaduje na 50 miliónů dolarů, firma by měla v rozmezí tří až pěti let zaměstnat okolo 3000 lidí.
Elektronický průmysl v ČR by měla rovněž obohatit investice společnosti Flextronics International ve výši 30 miliónů USD, která míří do Brna. Město chce společnosti, která zde hodlá vybudovat průmyslový park, nabídnout asi 50 hektarů pozemků za jednu korunu. Problémem však je, že město dosud nevlastní všechny pozemky, které chce investorovi nabídnout, a že na pozemcích nejsou vybudované inženýrské sítě. Zda vůbec k podobnému projektu dojde, se rozhodne v polovině července. Flextronics zatím investuje v Maďarsku, kde nedávno otevřel již třetí technologický park, o který usiluje na jižní Moravě. Výrobce elektroniky Flextronics v tuzemsku působí od poloviny roku 1998 a v Brně nyní zaměstnává asi 750 pracovníků. Do začátku dubna působila firma v ČR pod názvem Dovatron Czech Republic. Její vlastník, americká firma Dii Group, dovršil v březnu fúzi s Flextronics International.
Na všechny tyto projekty by se již měl vztahovat nový zákon o investičních pobídkách. V praxi to znamená, že je již nebude jednotlivě schvalovat vláda, ale jednotlivá odpovědná ministerstva.

Potíže s byrokracií

Ani investoři, kteří již dostali od vlády pobídky, však nemohou mluvit o tom, že mají vyhráno. Nejistá je například situace mexické firmy Nemak, která loni ohlásila výstavbu závodu na výrobu hliníkových hlav pro motory osobních vozů v Plzni za miliardu korun. Celková výše investice by mohla dosáhnout 6 miliard korun, čímž by se jednalo o jednu z největších investic v České republice. Nemak ale bohužel naráží na byrokratický přístup během procesu územního řízení. Není proto jisté, že zahájí výstavbu závodu již letos v červnu, jak se původně plánovalo.

Ne vždy se vyhrává

Česká republika zažila i několik krachů investorských projektů, a to ať již z důvodů krachu zahraniční mateřské společnosti či kvůli nepříjemnostem v samotné ČR. Z příkladů z minulých let patří mezi neúspěchy rozestavěná továrna kanadské firmy Merfin za 20 miliónů dolarů na výrobu vysokoabsorbčních materiálů. Firma přišla, začala stavět, zjistila, že náklady na výstavbu podstatně převyšují původní rozpočet, a v tu chvíli dostala nabídku od irské rozvojové agentury na přestěhování do Irska s tím, že irská strana zaplatí náklady na přestěhování a veškeré výdaje provedené v České republice. V balíku nabídky nechyběly ani investiční pobídky. Merfin neváhal a továrnu přestěhoval. Zbyly mu jen pozemky v Mikulově, které chce nyní město vykoupit zpět. Merfin ale s prodejem nespěchá.
Neúspěchem byla i první velká investice v ČR firmy Kenstar, která zde vybudovala vcelku úspěšnou továrnu na výrobu kolečkových bruslí. Majitelé firmy Kenstar však závod odprodali firmě Nike, která továrnu zavřela a výrobu zrušila.
Z poslední doby lze mezi neúspěšné projekty zařadit koupi Letu Kunovice americkou Ayers Corporation v roce 1998. LET je největším českým výrobcem civilních letounů a od roku 1990 se ve firmě v důsledku nedostatečných prodejů stále zhoršuje situace. Nový majitel situaci nezlepšil: Firma do dnešního dne nedodržela již osm z 15 výplatních termínů, nad podnikem se neustále vznáší hrozba konkursu. Samotný Ayers Corporation není kapitálově silný partner, podle posledních informací však existuje naděje na příliv peněz ze strany americké investiční banky.