Lex OZE III nás naučí zefektivnit výrobu i spotřebu energií, říká šéf Komory OZE

Podíl energie z obnovitelných zdrojů už se v české distribuční síti počítá na desítky procent a stále narůstá. „Ve střednědobém horizontu míříme k překonání padesátiprocentní hranice, kdy bude z obnovitelných zdrojů pocházet většina energie v síti, jako to už není výjimkou například v Německu,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Elektřinu ze slunce, větru, vody nebo biomasy je ale potřeba efektivně uchovávat a distribuovat. Právě na tyto aspekty se zaměřuje čerstvě schválená novela energetického zákona, takzvaný lex OZE III.

Na začátku března poslanci schválili novelu energetického zákona. Jaké klíčové změny přináší v oblasti solární energetiky?

Zásadní je podle mě další zjednodušení povolování provozu menších zařízení, včetně fotovoltaik. Hranice pro povinnou licenci a stavební povolení se posouvá z výkonu 50 kilowattů na 100, což je pozitivní dokončení změny, která už se diskutovala u předchozího navýšení tohoto limitu. Jsem rád, že se to podařilo, protože je to v souladu s trendem, který jsme chtěli nastartovat a který je z mého pohledu stěžejní: aby minimálně polovina všech fotovoltaických instalací byla v sektoru „střech“, tedy na fasádách a střechách budov v blízkosti místa spotřeby.

Další důležitý balík změn jde shrnout slovem flexibilita. Ta nám bude pomáhat začlenit zejména fotovoltaiku a další obnovitelné zdroje do celého energetického systému a přizpůsobit se fungování těchto zdrojů. Zatím jsme v tom ještě na začátku, ale instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie postupně narůstá a do budoucna bude nezbytné řídit spotřebu flexibilně. Větrné elektrárny se například dobře vykrývají s těmi solárními, protože když nesvítí slunce, tak obvykle fouká vítr a naopak. Stejně tak je důležité instalovat tepelná čerpadla s vyspělejší technologií, která se umí zapnout v době, kdy je přebytek levné energie právě třeba ze slunce či větru.

Se zmíněnou flexibilitou souvisí nové možnosti akumulace a agregace energie. Jaký budou mít dopad na energetický trh?

Akumulace a agregace flexibility spolu úzce souvisí. Možnost ukládání elektřiny do baterií přinese fotovoltaice ekonomické výhody a lepší postavení na trhu. V současné době je v nelehké situaci kvůli proměnlivému průběhu výroby. Přebytky energie z fotovoltaiky tlačí ceny nízko, někdy i do záporných hodnot.

Flexibilita, kterou přináší aktuální novela zákona, nám mimo jiné umožní akumulovat přebytečnou energii a uchovat ji na pozdější využití, ať už ji uložíme do baterií, do vodíku, nebo třeba do tepla. Díky tomu pak elektřinu prodáme za více peněz, zlepší se rentabilita a umožní nám to další investice do fotovoltaiky.

Flexibilní energetická síť bude vyžadovat přesná a okamžitá data o spotřebě a výrobě energie. Jsme na toto měření připraveni?

V tuto chvíli ještě ne, ale věřím, že se tomu zvládneme relativně rychle přizpůsobit. Technologická řešení k tomu máme a teď budeme mít i důvod je více využívat a profitovat z toho. Řízení spotřeby energií se bude nejen firmám, ale i domácnostem vyplácet, takže věřím, že si spotřebitelé rádi instalují zařízení, která budou situaci v síti sledovat a pružně na ni reagovat.

Zmínil jste, že zákon zvyšuje limit pro nelicencované fotovoltaiky až na 100 kilowattů. Taková solární elektrárna už může výrazně převyšovat spotřebu provozovatele. Jaká rizika tento krok přináší?

Já v tom žádné riziko nevidím. Samozřejmě platí pravidlo, které už se vztahovalo na dosavadní padesátikilowattový limit, že pokud je fotovoltaika pouze výrobní a dodává energii jen do sítě, musí to být licencovaný zdroj. S novým opatřením ale zákon míří právě na zařízení v místě spotřeby, kde se energie vyrábí kvůli jejímu přímému využití. Pozitivní také je, že to odlehčí přetížené administrativě. V současné době úřady neúměrně zatěžuje vyřizování velkého množství licencí a povolení. A pokud jde o technické a bezpečnostní předpisy, tak ty se týkají licencovaných i nelicencovaných zdrojů, takže ani tam žádné nové riziko nevzniká.

Jaké novinky čekají odběratele energií?

Určitě budou moci ušetřit na tom, že přizpůsobí svou spotřebu a domluví si se svým obchodníkem nebo agregátorem, aby jim některá zařízení spínal v době, kdy je elektřina levnější.

Ochrana spotřebitele obecně už v minulém období doznala pozitivních změn a na tom se samozřejmě nic nemění. Vlastně se to ještě trochu zlepšuje, protože odběratelé budou mít více možností, jak optimalizovat svůj provoz a dlouhodobě si zajistit dostupné ceny energií. Bude to záležet na konkrétní spotřebě dané domácnosti nebo firmy a na její ochotě investovat do chytrých zařízení reagujících na tyto výkyvy. Věřím, že obchodníci a agregátoři budou v tomto směru aktivní a budou tato řešení svým klientům sami nabízet.

Předchozí úprava energetického zákona byla průlomem v oblasti sdílení energie. Přináší aktuální novela nějaké změny pro stávající nebo nová energetická společenství?

Podstatnou část změn už máme za sebou, klíčové bylo právě umožnit sdílení energie bez zbytečné administrativní zátěže. Já a moji kolegové jsme i na základě zahraničních zkušeností očekávali, že nejvíce využívané bude právě jednoduché sdílení formou aktivního zákazníka, což se v praxi potvrdilo. Lex OZE II byl dokonce oceněn jako nejlepší zákon roku 2023. Zkušenost ukazuje, že sdílení energie je velmi efektivní a hojně využívaný nástroj. Aktuální novela zákona uvádí v platnost jen přenastavení některých parametrů, které ale běžný uživatel nijak nepocítí.

V rámci této novely zákona se ministerstvu financí podařilo prosadit dodatečné kontroly výnosnosti starších solárních elektráren. Těm, které vydělávají příliš, chce omezit dotační podporu. Jak tento krok hodnotíte?

Z mého pohledu nebylo tohle opatření šťastně zvoleno, hodnotím ho jako neefektivní a možná státu žádné další úspory nepřinese. Vidím tam mnoho technických problémů, jak vůbec kontroly provádět, a hlavně je to podle mě promarnění ještě jiné příležitosti. My jsme už totiž kontrolu zdrojů provedli a navýšili jsme solární daň, což byl vstřícný krok zodpovědných provozovatelů. Stát ale mohl odstranit takzvanou solární zarážku, která některé provozovatele od této daně osvobozuje. To se v rámci aktuální novely zákona nepodařilo a považuji to za podstatnější chybu.

Jaké další výhrady byste zmínil?

K urychlení povolování obnovitelných zdrojů energie nám ještě zbývá dotáhnout některé záležitosti, které už podle mě mohly a měly být obsažené v rámci lex OZE III. To je škoda, protože to musíme projednat v příštích etapách a mohlo to přitom být už součástí aktuálního znění zákona.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Podle kritiků přichází stát s některými změnami „uprostřed hry“, což může ohrozit legislativní stabilitu a postavení Česka v očích zahraničních investorů. Je tato výhrada oprávněná?

Ano, to je oprávněná výhrada, protože stabilní legislativní prostředí je samozřejmě nejen pro investory velmi důležité. Problematickým nástrojem jsou právě zmíněné individuální kontroly, které jednak zpochybňují dříve nastavená pravidla, jednak mohou být zcela neužitečné.

Jaká témata budou zahrnovat budoucí úpravy energetického zákona a jaký předpokládáte další vývoj?

Do budoucna je třeba dokončit proces urychlení a zefektivnění povolovacích procesů, zvláště ve stavebním a územním řízení. Povolení obnovitelného zdroje by mělo v souladu s evropskou směrnicí trvat maximálně dva roky. Dalším důležitým tématem pak bude takzvaný repowering, tedy obměna a modernizace stávajících výrobních kapacit a instalací.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.