Konec takzvaných ničemných států

PERIODIKUM: LE FIGARO

Konec takzvaných ničemných států

Bylo to nevyhnutelné. Vlna politické korektnosti nakonec smetla poslední místo, kde bylo možné vidět svět černobíle: Spojené státy upustily od označování nepřítele za úchylného, ničemného.
Paleta zatracování, kterou symbolizuje anglický výraz "rogue state" (čili ničemný stát), bude v politickém žargonu nahrazen diplomatičtější slovní hříčkou. Z pohledu Washingtonu tak Irák, Severní Korea, Írán, Srbsko, Afghánistán a Súdán jsou již jen "zneklidňující státy" (States of concern). Případně se to týká i Sýrie a Kubánské republiky.
Zpráva o této slovní úpravě přišla od samotné Madeleine Albrightové. Nálepka se změnila, ale ministryně přísahá, že politický obsah zůstává nezměněn: "Tyto státy jsou zneklidňující, protože nás zneklidňují, ať jde o jejich podporu terorismu, výrobu raket nebo jejich vůli narušovat mezinárodní rovnováhu," řekla Madeleine Albrightová.
Spojené státy nikdy nevypracovaly seznam "zneklidňujících států". Doktorka Albrightová se k němu přiblížila v roce 1994 u příležitosti konference k zahraniční politice, která se zapsala do dějin. Planeta byla na ní rozdělena na čtyři kategorie: dobří žáci (dle americko-západního modelu), vznikající země (nové demokracie na Východě a Jihu), odpadlické (ohrožené anarchií, jak tomu tehdy bylo v Somálsku). No a samozřejmě darebácké státy.
Tato poslední kategorie, která se dobře hodila v devadesátých letech, přestala být užitečná, připouští mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher. Za prvé proto, že spojenci na ni nikdy nepřistoupili. Dále a hlavně pak proto, že již neodpovídá situaci. Se Saddámem Husajnem zůstává Irák čertíkem, který je stále připraven vyskočit ze své krabičky. Ale na úsvitu třetího tisíciletí Spojené státy a Írán se snaží obnovit kontakt. Libye nakonec vydala mezinárodní justici dva podezřelé z atentátu proti letu 103 společnosti PanAm. V Bělehradě Slobodan Milošević, zdá se, hledá zadní vrátka. Také aktivní stalinista z Pchjongjangu Kim Čong-il se naklání k Americe.
Tyto změny v postojích jsou samy o sobě úspěchem pro washingtonský Bílý dům. Situace však ponechává supervelmoc slovně oslabenou. Již nemá fackovacího panáka ani přirozeného nepřítele. Tento nedostatek se může v létě změnit na skutečné strádání, když se Spojené státy rozhodnou se vybavit nejsilnější zbraní proti ničemům: protiraketovým štítem.
Slate, úspěšně fungující časopis na internetu, právě vyhlásil soutěž k určení nové a věrohodné hrozby. Francie, která je stejně jaderná jako nevyzpytatelná, by mohla mít potřebný profil. Firma Microsoft také pro svou známou náklonnost k ovládání světa.
Nejlepším kandidátem však zůstávají samotné Spojené státy. Koneckonců, jak zdůrazňuje Slate, je to jediná země, která dvakrát použila atomovou bombu proti civilistům. A také jednou z mála zemí, která se necítí zavázaná smlouvami, které podepisuje...