Obchodní rejstřík se stane příliš formálním

Obchodní rejstřík se stane příliš formálním

Existují země, kde žádný obchodní rejstřík nemají a přitom hospodářsky prosperují. ČR k nim nepatří, naopak pravidla pro vedení rejstříku budou více zatěžovat soudce.
"Soudy čeká nová antikorupční kúra" (MfD 6. 6. t. r.) byl článek, na který zareagoval zápětí ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Noviny se pak 30. 6. zejména soudkyni KOS Brno Haně Hrstkové a pracovníkům Ministerstva spravedlnosti v onom článku hanobeným omluvily. Celá antikorupční kúra se však v podstatě točila kolem činnosti soudů ve věcech obchodního rejstříku.
Obchodní rejstřík je seznam, do kterého soudy zapisují údaje týkající se podnikatelů. Zapisují se do něho především obchodní společnosti, všechna družstva a jiné právnické osoby. Pro jejich vznik platí až den zápisu do obchodního rejstříku. Nikoliv akt založení, který samozřejmě zápisu předchází.
Před časem vedly rejstřík okresní soudy, které měly sídlo v témže městě, kde sídlil i krajský soud. Vzpomenu-li si na idylické doby totality v Praze, vybaví se mi dvě kancelářské místnosti v přízemí soudní budovy na Ovocném trhu. V nich úřadovaly pí Kamenická a pí Čepková, k ruce mívaly brigádnice - důchodkyně. Rejstřík tehdy podnikový, do kterého se zapisovaly jen některé organizace jako např. družstva, byl veliká kniha. Do ní se původně ručně a krasopisem zanášely povinné údaje. Při změně v zápisu soudní úřednice starý zápis označila jako neplatný a zapsala údaj nový, jednoduše, prostě a přehledně. Návrhy se psaly stručně, dokládaly jen tím nejnutnějším. Soud žádná usnesení o zápisu či o výmazu ani výzvy k opravě či k doplnění nevydával, když bylo něco špatně, stačil telefon. Odvolávat se nebylo proč. Šlo o práci jednoduchou, na kterou nebylo soudců potřeba. Úplatky se nedávaly, nebylo ani komu ani proč. Neměli jsme však ani internet.
Na krajských soudech (v Praze, Brně a Ostravě obchodních), kam byly rejstříky přeneseny v roce 1996 (zákonem č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje OSŘ), kanceláří pro vedení rejstříku utěšeně přibývá. Řízení bylo zformalizováno, podle nikde nenapsané leč tvrdě uplatňované zásady: A bude hůř. Archívy na pražském KOS pomalu, ale jistě, vytlačí soudce i strany na chodby.
Schválená novela OSŘ od 1. ledna 2001 platná a novela obchodního zákoníku na dosavadním stavu nic radikálně nezmění. Možná, že v ještě větší míře se v hmotně právním zákoníku zmateně prolínají ustanovení, která by patřila do procesního řádu či dokonce jen do nějaké technicko-administrativní normy pro soudní úřednice. Soudci budou úřadovat ještě více, ale vůbec nejde a nepůjde o řízení sporné. Pojednání v MfD se točilo právě kolem úplatků, v souvislosti s vedením obchodního rejstříku a zřejmě právě v Praze. Jak to s těmi úplatky opravdu je, nevím. Párkrát jsem na obchodní rejstřík též něco podával, ale úplatek jsem si nikdy žádný ani netroufl nabídnout. Nicméně proč se čistě administrativní činností musí zabývat soudci a nota bene soudu druhého stupně, nechápe asi ani ministr spravedlnosti. Měl by však vědět, proč vytváří systémové podmínky pro úplatkářství, proč zbytečně komplikuje život podnikatelům. Jisté je, že obchodní rejstřík by mohl vést zcela na soudech nezávislý a samostatný úřad nebo i soukromá instituce. Leckde ve světě tomu tak je. V USA ani rejstřík nepotřebují, když jde o úřední osvědčení existence společnosti vystačí s osvědčením vystaveným místním notářem. Notářem tam bývá jakákoliv důvěryhodná osoba, nemusí to být ani právník.

JUDr. Jan Molík,
advokát