Egypt optimalizuje vodní hospodářství

Egypt optimalizuje vodní hospodářství

Na vodu se v Egyptě stejně jako na celém Blízkém východě začíná pomalu, ale jistě pohlížet jako na surovinu, která má podobně jako například ropa svou přesně vyčíslitelnou cenu. Ta se navíc v posledních letech stále zvyšuje vzhledem k velmi omezenému množství vodních zdrojů v této části světa a stále rostoucí poptávce. Egypt v současné době spotřebuje přibližně 4,5 mld. m3 pitné vody ročně a do roku 2017 by se spotřeba měla zvýšit na 6,65 mld. m3. Podle mezinárodních norem je hranice tzv. vodní chudoby spotřeba 1000 m3 na osobu za rok.
Podle statistik se Egypt na této úrovni pohyboval již v roce 1992 a bohužel tento negativní trend se nadále prohlubuje, nyní činí roční spotřeba na obyvatele zhruba 900 m3. Příčiny tohoto negativního vývoje je třeba hledat především ve vysokém nárůstu obyvatel (okolo 1,9 % ročně) a rovněž v mohutné industrializaci země jako přímého důsledku hlubokých transformačních změn v domácí ekonomice. Spotřeba vody v průmyslu by v nejbližší budoucnosti měla dosáhnout kolem 10,6 mld. m3, z čehož 8,3 mld. m3 by se dalo recyklovat. Vláda si v této souvislosti velmi dobře uvědomuje nebezpečí stávající situace v oblasti hospodaření s vodou a snaží se proto důsledně plnit před několika lety vytyčený strategický plán pro období do roku 2017.
Při nedávné kontrole plnění jednotlivých stěžejních bodů této strategie se samotný prezident Mubarak nechal slyšet, že kapka vody je již v Egyptě pomalu vzácnější než ropa. Základní pilíře strategického plánu pro hospodaření s vodou by se daly shrnout takto: optimalizace využívání vody, ochrana kvality vody a rozvoj vodních zdrojů ve spolupráci s ostatními zeměmi v povodí Nilu.
Za současných podmínek se jako klíčová oblast celé strategie jeví především optimalizace hospodaření s vodou. Zde je třeba největší pozornost zaměřit na zemědělský sektor, jenž sám spotřebovává až 85 % z celkových 60,2 mld. m3 vody, které má Egypt ročně k dispozici. Velmi tristní je přitom fakt, že podle odhadů se nejméně 50 % z celkového množství vody využívané pro účely zavlažování ztratí během transportu zastaralým a neefektivním zavlažovacím systémem. Toto je problém hlavně celého nilského údolí a dále nilské delty na severu země. Pouze asi 2 % celého zavlažovacího systému tvoří moderní a účinné zařízení. Většinou jde o rekultivované pouštní oblasti, kde se celý systém zavádí zcela nově. Podle odborníků z ministerstva vodních zdrojů lze rehabilitací zastaralých zavlažovacích kanálů ročně ušetřit minimálně pět miliard m3 vody. Do roku 2017 se má na tyto účely vynaložit až sedm miliard EGP (1 EGP je asi 11,20 Kč). Přestože jde o velmi nákladný projekt, budou se na něm egyptští farmáři finančně podílet jen do té míry, nakolik zasáhne samotná rehabilitace i zavlažovací kanály nacházející se na pozemcích jednotlivých farmářů. A tyto náklady se údajně vrátí až po vypršení dvacetiletého odkladu splatnosti.
Dalším prostředkem k optimalizaci využívání vody je její recyklace. Objem recyklované vody se má zvýšit z nynějších 5 mld. m3 na 8,4 mld. m3 do roku 2017. Takto získaná by se měla využít především na postupnou rekultivaci pouštní půdy, jde hlavně o velké projekty na jihu (Toshka) a severu země (severní Sinaj). V poslední době velmi diskutovanou otázkou je i cena pitné vody distribuované do domácností a odbourání státních dotací. (Pramen: CzechTrade Káhira)