Účetnictví zisk nezkresluje
Článek "České účetní předpisy zkreslují výkon podniků", uveřejněný v HN dne 26. září tohoto roku, popisuje domněnky autora, že lze výrobou na sklad ovlivnit celkovou výši hospodářského výsledku, a v podstatě postěžování si, že nákup materiálu není nákladem. Článek spíše vypovídá o nedostatečné znalosti autora v oblasti českých účetních předpisů než jejich nedokonalosti, ale raději přímo k uvedeným příkladům. V prvním příkla-du píše pisatel o položce výkonů a tržeb s tím, že výkony nepředstavují jenom tržby, ale také vyrobené výrobky, které nebyly prodány. Pisatel zde zjevně naráží na aktivaci nedokončené výroby a hotových výrobků. Má pravdu, že výkony jsou širším pojmem než tržby, nemá však pravdu v tom, že lze vyrobením výrobků v účetní hodnotě dvou miliard ovlivnit hospodářský výsledek. Kdyby si autor lépe prostudoval české účetní předpisy v oblasti oceňování nedokončené výroby a hotových výrobků, viděl by, že do jejich ocenění nelze zakalkulovat ziskovou přirážku, takže taková aktivace výrobků v hodnotě dvou miliard korun představuje "výkony" a náklady ve stejné hodnotě. Lze tedy tak ovlivnit obrat firmy, ale nikoliv zisk (pokud jsou dodrženy předpisy pro oceňování).
Druhý příklad "šafránového mléka" je chybný ve dvou věcech. Za prvé je samozřejmé, že zásoby nakoupené a nespotřebované jsou evidovány v aktivech společnosti, nikoliv v nákladech. To je pravidlo platné nejen v českých, ale také v mezinárodních účetních předpisech. Nevím, jak by se autor tvářil, kdyby jakýkoliv nakoupený materiál bez ohledu na spotřebu byl okamžitě proúčtován do nákladů. Co se týče případu velkých zásob neprodejného "šafránového mléka", kdy společnost vykazuje zisk a je vše v pořádku, dovoluji si upozornit na zásadu opatrnosti v ocenění, která by samozřejmě tuto mlékárnu měla vést k vytvoření opravené položky dle zásady "cost or market, which is lower" (ocenění v nákladech pořízení, či v tržní ceně, pokud je nižší). Pokud by tato zásada byla v této mlékárně použita (a tato zásada je platná jak v českém, tak v mezinárodním účetnictví), potom by veškeré obavy z nadhodnoceného zisku a výkonů byly liché.
Je tedy zřejmé, že pisatelův článek je založen na ne zcela dokonalé znalosti českých účetních předpisů. Tyto předpisy sice stále vykazují nedostatky a odlišnosti od mezinárodních účetních předpisů, ale pisatel si může být jist, že v jím popisovaných oblastech tyto nedostatky nejsou.
Radomír Stružinský, auditor
