Bez podpory státu v terciální sféře se nemůžeme obejít

Rozhovor s generálním ředitelem agentury CzechInvest Martinem Jahnem

Bez podpory státu v terciální sféře se nemůžeme obejít

Praha, 3. 11. 2000
Systém investičních pobídek pro zpracovatelských průmysl pomohl ČR, aby mohla konkurovat okolním zemím a nalákala řadu investorů. Podpora pro služby, která se minimálně pro jednu firmu bude projednávat ještě letos, by podle vyjádření generálního ředitele CzechInvestu Martina Jahna, měla výrazně zvýšit příliv investic a v konečné fázi vést k tomu, že se větší polovina investic bude realizovat ve službách.

Pilotním projektem v oblasti služeb se má stát firma CMG. Lze očekávat, že se celý systém bude upravovat, nebo se ostatní zájemci mohou připravit na stejnou výši státní dotace?

Pilotní projekty slouží k odzkoušení navrhované podpory. Na základě zkušeností s několika prvními společnostmi bychom měli být schopni vytvořit jednotné schéma - například ve formě manuálu. Nyní ale chceme postupovat postupně a každého zájemce zpracovat jednotlivě.

Podpora pro oblast služeb bude odlišná od přijatého systému investičních pobídek. Proč?

Rozdíly v udělované podpoře vyplývají z rozdílů mezi charakterem investice do služeb a do průmyslu. Investice do oblasti strategických služeb jsou méně náročné na počáteční investice do hmotného majetku. Naopak podstatná část nákladů připadá na mzdové a rekvalifikační výdaje. Vytvářená pracovní místa jsou odborně velmi náročná, kvalifikace zaměstnanců se postupně zvyšuje finančně náročnými rekvalifikačními kursy. Tomu musí odpovídat i systém podpory projektů v této oblasti.

Můžete být konkrétnější v tom, co byste chtěli investorům nabízet?

V podstatě jde o daňové úlevy, dotace na rekvalifikaci a zaměstnanost. Jejich konkrétní podoba a výše bude záležet i na jednáních s Ministerstvem financí a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, v každém případě bude odpovídat pravidlům Evropské unie.
Zatím počítáme s tím, že limitem pro poskytnutí podpory by měl být minimální počet dvou set zaměstnanců a nadpoloviční proexportní orientace. Podpora se bude týkat jen vybraných typů služeb. Oproti zpracovatelskému průmyslu zde nebude žádný limit na finanční výši investice - vyplývá to z rozdílné podoby investice, koneckonců země EU jej nemají rovněž.

Podporují služby i ostatní země, tj. naši konkurenti?

Specifické státní dotace mají všechny země Evropské unie, služby podporuje rovněž Maďarsko a Polsko. Například v Irsku je speciální program na podporu mezinárodních finančních operací, vývoj softwaru, design a plánovací služby, servisní centra, dopravní a obchodní služby a produkci filmů. Podpora spočívá jak v jednotné 10procentní výši zdanění, tak i v možnosti zvýhodněných odečitatelných položek od základu daně. Investorům země nabízí kapitálové granty, příspěvky na zaměstnanost a na výzkum a vývoj. Své centrum zákaznické podpory zde otevřely například Lufthansa, kurýrní služba UPS, počítačová firma Dell či půjčovna automobilů Hertz. Software zde vyvíjí Ericsson, Oracle, Novell i gigant Microsoft.
Velká Británie má jednotný systém pobídek pro zpracovatelský průmysl i pro sektor služeb pro každou investici od půl miliónu liber. V současné době se může pochlubit investory typu Kodak, American Express, Polaroid či Dell.
Maďarsko umožňuje využít současný systém investičních pobídek určený pro zpracovatelský průmysl i na oblast služeb. Opět jde o nízké zdanění (18 %), desetileté daňové prázdniny, nabídku pozemků a budov, příspěvky na rekvalifikaci a výzkum a vývoj.

(juf)