komentář
Ještě stále je proč volit
Martin Denemark
Valná většina občanů vyjadřuje v průzkumech veřejného mínění nespokojenost s politickou situací v zemi. Má tento fakt nějakou mimořádnou vypovídací hodnotu? Sotva, neboť jen málokterý výzkum je zavádějící více než tento. Vždyť důvodů, proč jsou různí lidé s poměry nespokojeni, je mnoho. Navíc se od sebe zásadním způsobem liší. Ten je nespokojen proto, že vládne levice, druhý proto, že podle něj vláda neprovádí levicovou politiku, třetí má výhrady k opoziční smlouvě, pak je tu čtvrtý, pátý, šestý a ti další se svými konkrétními, byť někdy značně svéráznými, výhradami k životu v této zemi. Vyvodit z toho můžeme prakticky jediné: Výzkumy opakovaně naznačují, že mnoho Čechů a Moravanů se necítí být aktivním aktérem společenských dějů, ale vystupuje pouze jako jejich pasívní pozorovatel. Kdyby tomu totiž bylo jinak, neexistoval by rozpor mezi tak vysokým počtem nespokojenců a relativně nízkým procentem občanů, kteří se v neděli chystají jít volit.
Vždyť můj hlas nemůže nic změnit, argumentují mnozí z těch, kteří se svého volebního práva hodlají dobrovolně vzdát. V tomto pocitu je soustavně utvrzují politici, kteří neplní předvolební sliby, zrazují ideály, ve jménu kterých je lidé volili, ignorují názory veřejnosti, arogantně se posmívají oponentům a kritikům, zneužívají svého postavení ve prospěch vlastní partaje, upřednostňují upevňování své moci před veřejným zájmem a zabývají se vším možným, jen ne tím, co veřejnost opravdu trápí. Česká politická scéna má k dokonalosti skutečně velmi daleko. Je neúnosně zatížena špatnými vlastnostmi předních politiků, jejich arogancí a vzájemnou nesnášenlivostí, neochotou ke kompromisům, sklonem k intrikám, neúctou k ústavě a dalším zákonům, snahou získávat pro sebe výhody změnou pravidel hry. Situace, kdy český stát takřka beze zbytku společně ovládají muži, kteří se před volbami do sněmovny označovali za úhlavní ideové nepřátele, skutečně nahrává dojmu, že je vlastně jedno, koho volíme, protože politici si stejně mezi sebou rozdělí moc bez ohledu na výsledky voleb, bez ohledu na předchozí sliby a řeči, bez ohledu na programy, bez ohledu na to, kdo se označuje za levici a kdo za pravici. To je však jen dojem, neboť politická realita je podstatně složitější. A ovlivnit ji do jisté míry může výsledek jakýchkoliv voleb, které se u nás konají.
Každý hlas má svou cenu. Nejen na Floridě, i u nás. Je to cena velmi vysoká, o čemž nejlépe svědčí úpornost, s níž politici ve volbách bojují. I neúčast je vyjádření názoru, říkají mnozí z těch, kteří nevolí proto, že podle svých slov mezi kandidáty nenajdou nikoho podle svého gusta. Jenže, příliš mnoho českých politiků již předvedlo, že takto symbolický signál přes jejich hroší kůži k jejich svědomí nikdy nedorazí. Rozhodně lepší variantou je pokusit se mezi těmi málo dokonalými kandidáty vybrat ty, které je možné považovat za menší zlo.
martin.denemark@economia.cz
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist