Minulý týden jsem se zeptal kamaráda, otce tří dětí, jestli by mu vadilo, kdyby si jeho dcera každý den psala s někým neznámým. S někým, kdo by ji hluboce ovlivňoval, ale on sám by netušil, kdo to je – a ani by neměl možnost toho člověka poznat. Podíval se na mě vyděšeně. Myslel si, že mluvím o nějakém predátorovi z internetu.

Ještě víc se vyděsil, když jsem mu řekl, že se to už děje. Skoro propadl panice, ale pak jsem ho uklidnil: „Neboj, nejde o žádného predátora. Je to jen... ChatGPT.“

Začal se smát. Jako by to byla legrace. Jenže já se nesmál. Protože to, co se právě děje, není vtipné. Je to tichá realita. A málokdo o ní mluví.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak umělá inteligence ovlivňuje dětský jazyk a myšlení.
  • Jak děti navazují vztahy s konverzačními AI.
  • Jak AI působí jako primární emoční kotva.
  • Jaké jazykové hry hraje AI s dětmi.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.