Nejslavnější český sportovec Emil Zátopek zemřel

Pro celý sportovní svět velice smutná zpráva z neurologického oddělení střešovické nemocnice v Praze

Nejslavnější český sportovec Emil Zátopek zemřel

V Praze zemřel v úterý večer v 78 letech legendární běžec Emil Zátopek, velká postava světové atletiky, čtyřnásobný olympijský vítěz a český Atlet století, který se ve střešovické nemocnici léčil po mozkové příhodě.

Praha, 23. 11. 2000
Začátek báječné sportovní kariéry Emila Zátopka, bezesporu ve světě nejslavnějšího českého sportovce, poznamenala náhoda. Rodák z Kopřivnice (narozen 19. září 1922) se koncem třicátých let účastnil téměř proti své vůli tradičního běhu městem Zlínem, doběhl druhý, našel v závodění zalíbení a atletika se stala jeho životní prioritou. Začal vymýšlet nové tréninkové metody, ve své době přímo průkopnické.
Od června 1941, kdy na středoškolských závodech v Brně poprvé absolvoval oficiálně měřený závod na 1500 m, stoupala Zátopkova výkonnost strmě vzhůru. V říjnu 1943 si ve Zlíně poprvé zaběhl pětikilometrovou trať, na které o dva roky později oslavil premiérový titul mistra Československa. Slavnou "desítku" prvně okusil na závodech v Budapešti v květnu 1948 a ihned vytvořil národní rekord.
V témže roce odjel Zátopek na své první olympijské hry a právě v běhu na 10 km vybojoval v Londýně svoji první zlatou medaili, k níž přidal i stříbrnou z pětikilometrové trati.
To, co se však skvělému vytrvalci povedlo o čtyři roky později na OH v Helsinkách, byla senzace. Zátopek nejenže obhájil své prvenství na "desítce", ale obdobně si počínal i na poloviční trati a svůj dokonalý triumf stvrdil prvním místem v maratónu. Závěrečnou disciplínu her přitom vyhrál při svém prvním maratónském startu v životě.
Získat na jedné olympiádě tři zlaté medaile ve vytrvaleckých tratích, se kterými se Zátopek stal jejím nejúspěšnějším účastníkem, se před ním a ani po něm nikomu nepodařilo a vzhledem k narůstající specializaci zůstane tento rekord asi nepřekonán.
V Helsinkách se mimořádně dařilo také vynikající oštěpařce, Zátopkově manželce Daně, která vyhrála svou disciplínu a stala se první československou olympijskou vítězkou. Šťastný "zlatý" pár udělal ve Finsku ohromný dojem.
Zátopkovi se seznámili v roce 1945 na atletických závodech ve Zlíně a okamžitě je sblížila chvíle, kdy odhalili shodu v datu narození. Krok do společného života udělali svatbou v Uherském Hradišti v roce 1948 po návratu z olympijských her.
Období vrcholné formy a slávy prožíval Emil Zátopek v první polovině padesátých let. Vedle olympijských úspěchů, které v roce 1956 završil šestým místem v maratónu v Melbourne, obohatil svou sbírku rovněž třemi zlatými medailemi z mistrovství Evropy. V Bruselu v roce 1950 triumfoval v běhu na pět i deset kilometrů a v roce 1954 se radoval z vítězství na "desítce" v Bernu. Mimo to získal ve Švýcarsku také bronz na pěti kilometrech.
V této době rovněž neopakovatelným způsobem vytvořil drtivou většinu ze svých osmnácti světových a padesáti československých rekordů na tratích od pěti do 30 kilometrů a v hodinovce. Patnáctinásobný mistr republiky jako první atlet na světě zaběhl 10 000 m pod 29 minut (červen 1954, Brusel) a v hodinovce urazil více než 20 km (září 1951, Stará Boleslav).
Jako první pokořil v běhu na 5000 m hranici patnácti a později i čtrnácti minut, 10 000 m zaběhl pod třicet a poté i pod 29 minut. Na této trati byl Zátopek sedm let nepřetržitě (1948-54) nejlepším běžcem planety, na "pětce" nepoznal hořkost porážky čtyři roky. Svou zemi reprezentoval ve třiceti mezistátních utkáních. Jedinečnou kariéru ukončil v roce 1958 vítězstvím v přespolním běhu ve španělském San Sebastianu.
Zátopkovo umění i gentlemanské chování se odrazilo v trojnásobném vítězství v anketě o nejlepšího sportovce světa z let 1949, 1951 a 1952. Za svůj přístup k atletickým soubojům se stal jeden z nejlepších představitelů olympijských ideálů v roce 1975 laureátem mezinárodní Ceny Fair play a už v roce 1948 převzal od národního olympijského výboru cenu Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského.
Další významné pocty se jedné z největších postav světové atletiky všech dob dostalo před třemi lety, kdy se ze stoleté existence těšila česká atletika. Zátopek byl oceněn titulem "Nejlepší atlet století". V červnu loňského roku pak byl v rámci oslav 100. výročí založení Českého olympijského výboru slavnostně vyhlášen českým olympionikem století.
(čtk, pša)