Pouliční sex většinou znamená cestu do pekel

Pouliční sex většinou znamená cestu do pekel

Desetiletí zkušenostní přivedlo vládu k řešení pouliční prostituce, ale v cestě nyní stojí mezinárodní dohoda.

Praha, 24. 11. 2000
Evropskou ostudu si ČR pořídila v podobě několika tisíc prostitutek postávajících při silnicích hlavně v příhraničních oblastech. Rychlý, anonymní sex v nepříjemných podmínkách je zážitek, který tyto ženy poskytují za ceny pod 100 DEM hlavně saským turistům, ale i řidičům kamiónů. Mezi jeho konzumenty patří však i muži, kteří touží výhradně po sexu s rizikem.
Odborníci však varují: pouliční prostitutky jsou sociálně naivní, mentálně zaostalé a nevzdělané a nejsou pod žádnou zdravotní kontrolou a těžko ji samy vyhledávají. Z toho plyne, že pro jejich klienty může být pouliční povyražení cestou rovnou do pekel - roste totiž počet případů primárního stadia syfilis a vytvářejí se další rezistentní kultury a u ostatních pohlavních nemocí přibývá případů s nevýraznými klinickými příznaky. Heterosexuálním stykem se nakazilo virem HIV 33 % osob (častěji muži).
Na druhou stranu se patří připomenout, že většina prostitutek živí (velmi dobře) svého pasáka a i rodinu. Je smutnou skutečností, že se některé z nich k tomuto řemeslu uchýlily z chudoby. A zbývá také dodat, že postoj veřejnosti k prostitutkám je vlastně diskriminační - útoky jsou vždy vedeny proti těm, kdo se nabízejí, nikoliv proti spotřebitelům. Starostové postižených měst unisono již deset let konstatují: odpor budící nepořádek, častá nehodovost a žádné peníze - jedním slovem samé potíže. Pokusy řešit pouliční prostituci zákonem se objevily několikrát, ale selhaly. Ze spletité právní úpravy problému vyplývá, že prostituce v ČR není výslovně povolena ani zakázána. S trestním právem má společného hlavně skutečnost, že pasák je kuplíř, a také to, že velká část pouličních prostitutek je závislá na drogách. Osvěta mezi prostitutkami je z větší části ponechána na nevládních organizacích, které prostřednictvím streetworkerů hledají cesty k jejich resocializaci.

Evropa zná řešení

Civilizovaný svět problém pouliční prostituce již zvládl. Například Rakousko si proto vytvořilo mravnostní policii. Inspirativní je nizozemská loňská úprava.
Ta prostituci legalizuje, ruší zákaz zřizování nevěstinců a jejich provozu dává pravidla. Do obecní kompetence např. předává kontrolu umístění nevěstinců. Přijetím zákona se pod jeho působnost dostalo v Nizozemsku asi 30 000 osob.

Diskrétní pokojíčky

Kromě pouliční prostituce existuje v ČR asi 600 salónů, které poskytují různé úrovně sexuálních služeb. Okrajově u nás také působí prostitutky s vlastní omezenou klientelou. Jde o ženy na úrovni, které jsou schopné i svého klienta reprezentovat. Další rozšířenou kategorií jsou hotelové prostitutky. Ovládají jazyky a některé z nich jsou i vysokoškolačky. Služby poskytují na telefon a inzerují v zahraničním tisku. Podobným způsobem pracují bytové prostitutky. Prostituce se netýká jen žen, ale i mužů, kteří většinou předstírají homosexuální sklony. Tato skupina je absolutně ohrožena virem HIV.
Jako nejvýznamnější překážka pro razantnější úpravu prostituce se nyní ukazuje Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného z roku 1949. ČR k této úmluvě přistoupila v roce 1958. Zákonná úprava regulace vlastně znamená legalizaci prostituce a tedy jednání proti úmluvě. Proto není možné zatím přistoupit k vymezení zákonem. Vláda nyní hledá způsob, jak tuto situaci řešit.