Novela občanského soudního řádu

Přijatá úprava občanského soudního řádu v § 157 v odst. 3 a 4 zjednodušuje odůvodnění rozsudku pro uznání, rozsudku pro zmeškání a rozsudku, proti němuž se účastníci vzdali odvolání. Jde o to, že vzdají-li se účastníci práva odvolání po vyhlášení rozsudku, měli by písemné vyhotovení zpravidla obdržet tzv. krátkou cestou hned při skončení jednání. Zjednodušením odůvodnění se pro to vytvářejí předpoklady. Nedojde-li však k tomu, musí být stejnopis rozsudku účastníkům odeslán ve lhůtě 30 dnů od vyhlášení, ledaže by předseda soudu lhůtu prodloužil.
Je vhodné ještě alespoň upozornit na zpřísněnou úpravu námitky podjatosti soudce. Aby se zabránilo protahování řízení, je účastník povinen námitku uplatnit při prvním jednání, anebo do 15 dnů poté, co se o důvodu vyloučení dozvěděl.
Dílčí změny nastávají i v dokazování: Je vhodné upozornit na § 131, který činí z výslechu účastníků pouze podpůrný důkaz a ještě za podmínky, že s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Nový je i § 133a, kde se stanoví domněnka, že skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Konečně je vhodné zmínit, že zajištění důkazu bude napříště možné i notářským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci.

Opravné prostředky

Zavedení neúplné apelace ve sporech, zřízení třetího mimořádného opravného prostředku, tzv. "žaloby pro zmatečnost", a s tím související koncepční změny stávajících dvou. To jsou hlavní body reformy opravného řízení v civilním procesu. Máme-li stále na mysli hlavní cíl reformy, jímž je zrychlení a zefektivnění procesu (ovšem při zachování kvality), lze neúplnou apelaci bez výhrad uvítat. Pokud jde o mimořádné opravné prostředky, pak pouze jejich bezchybná a racionální vyváženost (nejen z pohledu soudů samých, ale též z pohledu těch, jimž má justice sloužit) by mohla zdůvodnit jejich větší počet. To se ukáže teprve po čase, o to delším, že přechodná opatření novely počítají s dosavadním postupem v odvolání, obnově řízení, i dovolání, pokud tyto směřují proti rozhodnutím vydaným do 1. ledna 2001, anebo dokonce výjimečně i později.

Odvolání

Civilní řízení je i nadále dvojinstanční: Výjimky (tj. nepřípustnost odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí) jsou stanoveny výslovně zákonem. Výčet výjimek se v novele rozšiřuje nejen o další usnesení, ale i o rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění do 2000 Kč (s výjimkou rozsudku pro uznání a pro zmeškání). Je tedy po dlouhé době v "bagatelních věcech" (zákon je tak však nenazývá) řízení pouze jednoinstanční, rozsudek nabude právní moci doručením.
Zavedení neúplné apelace (jinak řečeno koncentrace skutkových tvrzení a důkazních návrhů účastníků na 1. stupeň řízení) se týká výlučně rozhodnutí ve věci samé, ve sporech. Netýká se věcí nesporných ve smyslu dříve vymezeném (§ 120 odst. 2), netýká se ani usnesení procesní povahy, ani rozhodnutí ve vykonávacím řízení. Ve věcech sporných tedy odvolací soud ke skutečnostem nebo důkazům, uplatněným až v odvolání, nepřihlédne. Toto nové pravidlo samozřejmě připouští výjimky (§ 205a). Předně neváže toho účastníka, který nebyl soudem 1. stupně o tom poučen, dále se nevztahuje na skutečnosti, které nastaly až po vydání napadeného rozhodnutí. Ostatní výjimky (celkem pět) se týkají podmínek řízení, procesních vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, a konečně zpochybnění věrohodnosti provedených důkazních prostředků. Je třeba poznamenat, že ve stejném rozsahu postihuje neúplná apelace i žalovaného.
Významnou novinkou odvolacího řízení dále je, že novela zavádí závazné dovolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. a/ až g/), čímž chce - podle důvodové zprávy - čelit tzv. blanketním odvoláním. Nebude-li odvolací důvod uveden ani dodatečně v rámci odstraňování vad podání, bude odvolání odmítnuto. Jinak ovšem, je-li odvolací důvod uveden, může soud rozhodnutí přezkoumat i z důvodů, které nebyly uplatněny.
O odmítnutí odvolání rozhoduje i nadále odvolací soud, avšak opožděné odvolání odmítne napříště rovnou soud 1. stupně.
Způsoby rozhodnutí odvolacího soudu se nemění. Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc vrácena první instanci, platí i nadále, že tato je vázána právním názorem odvolacího soudu. Novinkou je, že odvolací soud může z důvodu předchozího nedodržení závazného právního názoru anebo z důvodu závažných vad v řízení nařídit, aby věc projednal jiný senát (jiný soudce), anebo přikázat věc jinému soudu prvního stupně. Z § 226 odst. 2 ve spojení s důvodovou zprávou pak vyplývá, že v dalším řízení (před jiným soudem či soudcem) může soud vycházet jen z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků učiněných dříve. Provedené důkazy může soud vzít za své jen se souhlasem účastníků, jinak je nutno je opakovat.

Dovolání

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR. Podává se u soudu prvního stupně. Dovolatel musí být zastoupen advokátem, nemá-li sám (u právnických osob ten, kdo za něj jedná) právnické vzdělání. Nová je lhůta pro podání dovolání, a to 2 měsíce (dosud 1 měsíc) od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.
Přípustnost dovolání se zásadně nemění. Nové je to, že otázku zásadního významu po právní stránce (u potvrzujícího rozhodnutí) nemusí již odvolací soud vyslovovat (ani účastník navrhovat), nýbrž posouzení je plně v rukou Nejvyššího soudu, který má ovšem nově stanovena kritéria takového posouzení v § 237 odst. 3. Nové je i vymezení těch usnesení, proti nimž je dovolání přípustné (§ 238 - 239). Podstatně se však mění dovolací důvody. Jsou pouze dva: Řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za druhé, nesprávné právní posouzení věci. Popř. ještě (ne však vždy) to, že skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování. Zejména druhý z uvedených důvodů odpovídá sledovanému účelu, jímž má být především sjednocování judikatury Nejvyšším soudem. Nejvyšší soud rozhoduje bez jednání. Pro nepřípustnost odmítá (a nově odmítá též tehdy, je-li dovolání zjevně bezdůvodné). Neshledá-li vytýkané vady, pak dovolání zamítá, jinak rozhodnutí zruší.

Žaloba na obnovu řízení

Je prostředkem určeným k nápravě vad skutkových. Její důvody se tedy omezují na nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy, které účastník bez své viny v původním řízení uplatnit nemohl, a za druhé na případ, že lze provést důkazy, které (ač navrženy) nemohly být v původním řízení provedeny. Jinak se obnova řízení podstatně, i přes jinou systematiku právní úpravy, nemění.

Autorka je profesorkou PF UK