Svoboda i Kopřiva kladou důraz na další postavení své strany ve čtyřkoalici

KDU-ČSL rozhodne o adeptovi na lídra

Praha, 7. 12. 2000
Celostátní konference KDU-ČSL vybere v sobotu kandidáta na čtyřkoaličního lídra. Bude se rozhodovat mezi bývalým náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Kopřivou a místopředsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou.

Dovedete si představit, že byste byl budoucím premiérem?

Kopřiva: Já si hlavně dovedu představit práci, která je přede mnou, pokud budu zvolený pro rok 2001 a polovinu roku 2002. Nejsem žádný budoucí premiér, ale pokud v té práci budu úspěšný, dokážu si představit i to, že zvítězím.
Svoboda: Není to jenom osobní ambice, ale také otázka závazků. A bez podpory členů KDU-ČSL či čtyřkoalice se nepodaří nic.

S jakými představami do souboje jdete?

Kopřiva: Přicházím s nabídkou svých zkušeností z exekutivy, z komunální politiky i z prosazování zákonů, se zkušenostmi, které mám s hledáním kompromisů za ta léta. Lídr čtyřkoalice není v tuto chvíli ani tak budoucí premiér v této zemi. Je před ním obrovské množství práce, jak udržet čtyřkoalici pohromadě, vtisknout jí jednotný volební program a vytvořit věrohodný tým z lidí, kteří ji budou reprezentovat.
Svoboda: Já tam jdu s představou o tom, jakou roli by měla mít KDU-ČSL ve čtyřkoalici a jakou by měla mít čtyřkoalice ve společnosti, abychom skutečně zvítězili v příštích volbách a abychom vážně konali to, co míníme. Tedy, aby nebyl rozpor mezi úmysly a skutečnými kroky. Ale detaily bych nechal na celostátní konferenci.

V čem se liší vaše názory?

Kopřiva: Každý z nás je jiná osoba s jiným stylem práce, vystupováním, s jinou minulostí i s jiným náhledem na řešení různých situací, ale myslím si, že rozdíly navenek nejsou tak velké. Je to soutěž uvnitř KDU-ČSL. Rozdíly mohou být samozřejmě v tom, že Svoboda je právník a já vzděláním technik, čili máme i jiný způsob dosahování cílů. To je asi nejzřetelnější.
Svoboda: Rozdíly jsou vždycky, protože nikdo není úplně stejný. A je to opět k posouzení celostátní konference, která rozhodne. Bylo by důležité, aby nerozhodovala spor mezi Kopřivou a Svobodou, ale aby se zamýšlela nad podstatnějšími politickými věcmi.

Kterým směrem by se měla ubírat KDU-ČSL v rámci čtyřkoalice, jaké by v ní měla mít postavení? Zůstane čtyřkoaliční uskupení kompaktní?

Kopřiva: KDU-ČSL má především svou identitu, svou křesťanskodemokratickou politiku, která je konzervativní politikou a spojenectví v rámci čtyřkoalice s liberálněji orientovanou US představuje určitou výzvu. KDU-ČSL by měla nadále zastávat ty podstatné hodnoty, na kterých se za posledních deset let vyprofilovala. Co se týká vztahu uvnitř čtyřkoalice, tak nevidím příliš reálné nyní uvažovat o integraci v jednu politickou stranu. Navenek bych se neuzavíral ani jedné ze smluvně opozičních stran, tj. ODS či ČSSD. Bude ale záležet na tom, jak se budou dál vyvíjet.
Svoboda: Naše strana musí být nadále pevnou a integrovanou součástí čtyřkoalice a jakou mám konkrétní představu, tak to bych rád řekl až na celostátní konferenci. Kdybych nevěřil v kompaktnost čtyřkoalice, tak bych se do vzájemné spolupráce nepouštěl.

V Senátu především v důsledku postoje KDU-ČSL nedošlo k vytvoření společného klubu. Není to určitý podvod na voličích?

Kopřiva: Já jsem stoupencem společného klubu v Senátu, ale myslím si, že ta věc musí mít nějaký vývoj, který by ale neměl být příliš dlouhý. Podle mě by mohl klub fungovat již v září.
Svoboda: Jsem pro to, aby proces neprobíhal násilím, ale i o tom by měla rozhodnout celostátní konference KDU-ČSL.
Pavel Šnajdr