Milénium začneme odpočítávat až za rok

Nové tisíciletí, které nám sugeruje příchod letopočtu se třemi nulami, začíná ve skutečnosti až prvním lednem příštího roku

Milénium začneme odpočítávat až za rok

Konec letošního roku vrcholí ve znamení nového tisíciletí. Ale ačkoli na kalendáři nám už naskočil magický rok 2000, skutečné milénium, tedy nové tisíciletí, začíná podle astronomů nikoli počátkem letošního, ale až prvním dnem příštího roku.
Přestože většina lidí slavila přechod do nového milénia v noci z 31. prosince na 1. ledna 2000 jako počátek nového tisíciletí, málokdo z nich si uvědomil, že ve skutečnosti nemusí být zmíněný magický přelom tisíciletí tak jednoznačnou záležitostí. Datum se třemi nulami na konci je velice atraktivní a lákavé, takže lidé vzali za své, že mimořádná historická chvíle se odbyla právě o silvestrovské noci, kdy tři devítky na konci letopočtu vystřídalo datum se třemi nulami.
Vědci jsou však jiného názoru: Skutečný konec druhého a vstup do třetího tisíciletí bude moci lidstvo oslavit až 1. ledna 2001. Toto datum vychází z kalendáře vytvořeného roku mnichem Dionýsem, hlavou římského kláštera, který se snažil z různých datových systémů své doby vytvořit jednoduše použitelný společný kalendář.
Problémem je však nula, kterou začali evropští počtáři používat později než ostatní přirozená čísla. Nulu sice znali staří Mayové, Indové a Arabové, a také Babylóňané, kteří ji však používali jen uprostřed čísla, nikoli k vyjádření desítkového řádu, Evropané ji však přijali až v období renesance, tzn. v době, kdy odpočítávání kalendáře již nějakou dobu běželo. Tím se stalo, že rok předcházející počátku letopočtu (který měl správně začínat jako rok nula), dostal označení jako rok 1. A protože záporná čísla se v Evropě objevila také poměrně pozdě - až v 16. století, i datování "před naším letopočtem" se muselo obejít bez nuly.
Kvůli nesrovnalostem, které působil tento způsob datování v exaktní astronomii, navrhl roku 1740 Jacques Cassini dodnes používanou časovou osu, která přelom letopočtu řeší datováním let -2, -1, 0, 1, 2 atd. V "plusových" hodnotách se oba způsoby datování let shodují, ale v označování let směrem do minulosti je mezi nimi díky absenci nuly v občanském kalendáři roční rozdíl - právě ten, který zpochybňuje současné "milénium". Tedy zatímco námi používaná chronologie občanského kalendáře považuje astronomický rok 0 za rok 1, desetiletí uzavírá rok 10. Takže abychom mohli úspěšně završit století či tisíciletí, musí uplynout celý rok 2000.
Jinými slovy: Než by začínal rokem "nula", který obsahuje přesný astronomický kalendář, začíná námi užívaný občanský, tzv. gregoriánský kalendář datem 1. ledna A. D. (Anno Domini, tzn. po narození Krista). Za jeho základ bylo použito předpokládané datum narození Ježíše Krista, které podle Nového zákona určil zmíněný mnich jako rok 1. Bohužel chybně. Nicméně způsob se ujal, a i když historici dokazují, že Ježíš se narodil ve skutečnosti několik let před tímto datem, náš současný kalendář se řídí principy, které stanovil mnich Dionysus Exiguus.
Gregoriánský kalendář, kterým se řídíme dnes, vychází z předchozího kalendářního systému nazývaného juliánský na počest římského vládce Julia Caesara. Ten stanovil jeho užívání roku 46 před naším letopočtem a kalendář začal platit 1. ledna roku 45 před naším letopočtem. I když je prakticky shodný s dnes používaným gregoriánským systémem, odchylku způsobuje přestupný rok.

Kritických 11 minut

V juliánském systému je počítán za přestupný každý čtvrtý rok, což celkově dává součet 365 a čtvrt dne. Skutečná délka roku počítaná podle pohybu Země na její dráze kolem Slunce je však 365,2422 dne. Tato odchylka 11 minut za rok, i když by se dala zdánlivě považovat za zanedbatelnou, naroste za každých 130 let o jeden den a v dlouhodobé časové souslednosti naopak řádně zamíchá odpočítáváním údajů v letopočtu. Pokud bychom tedy například vycházeli z juliánského kalendáře, museli bychom si na příchod Nového roku 2000 počkat ještě dva týdny a oslavit jej až 14. ledna 2000. Odchylka juliánského kalendáře od gregoriánského má na svědomí i několik historických nesrovnalostí, jako datum nechvalně proslulé Velké říjnové socialistické revoluce, která dostala název podle juliánského kalendáře používaného v té době, ačkoli ke zmíněné historické události došlo až listopadu (ovšem podle gregoriánského systému). V roce 1582 byl proto juliánský kalendář vylepšen tím, že "přebytečné" dny (v té době jich bylo deset) byly vypuštěny a přestupné roky byly určeny podle nových pravidel. Za přestupné byly stanoveny ty roky, které jsou beze zbytku dělitelné čtyřmi, s výjimkou těch, které jsou navíc beze zbytku dělitelné 100, pokud nejsou zároveň beze zbytku dělitelné 400. Takto určený rok má délku 365,2425 dne a odchylka 26 sekund od astronomicky přesného roku je skutečně zanedbatelná, protože tato nepřesnost naroste na jeden den jen jednou za 3300 let. A náš rok 2000 se tím stal přestupným...

Jiný kraj, jiný mrav...

Zatímco u nás se používá gregoriánský kalendář, v současném světě asi nejrozšířenější, vycházíme z údajů, které nám poskytuje tento systém odpočítávání letopočtu. Nicméně vzhledem k tomu, že ve světě se užívá řada jiných kalendářů, které slaví Nový rok jindy než 1. ledna, a navíc se nekryjí počátky jednotlivých dní, je situace mnohem komplikovanější. Podle údajů České astronomické společnosti například podle židovského kalendáře připadne nový rok na 30. září, kdy ovšem pro vyznavače této víry začíná rok 5761. Pro příznivce islámu, kteří datují svůj kalendář podle hidžry (Mohamedova útěku z Mekky do Medíny), začne 6. dubna 2000 rok 1421. Indové, kteří počítají kalendář podle šaky, se roku 2000 dočkají až 22. března 2078, zatímco podle džalálského kalendáře nastává dva dny před tímto datem nový rok 1000. Japonci, kteří počítají čas podle svého tradičního kalendáře, naopak mohli oslavovat 1. ledna letošního roku počátek roku 2660.
Obchodníci rozpoutali kampaně, které mají ve znaku letopočet 2000 a kouzelné slůvko milénium. Od sklenic na přípitky až po nejrůznější druhy zboží se milénium stalo atraktivní obchodní značkou, do které svět investoval nemalé peníze. Že datum není úplně korektní? O nic nepřijdete. Koneckonců - vstup do magického roku jsme důstojně oslavili a co nám brání zopakovat si něco podobného třeba ještě za rok, při příležitosti skutečného milénia?

Josef Vališka