V počtu vedených osobních účtů Česká spořitelna vítězí

V počtu vedených osobních účtů Česká spořitelna vítězí

V celé své historii se Česká spořitelna orientovala na masovou klientelu, a tak jejich služeb může využít prakticky každý. Do budoucna se nic z toho měnit nebude, a to ani po proběhnutí privatizace, která je bankou chápána jako jednoznačná priorita.
(šal)
Česká spořitelna je stále pro řadu lidí ztělesněním peněžního ústavu, který je schopen nabídnout služby i pro ty nejšetrnější jedince. Díky tomu se banka může pochlubit největším počtem vedených osobních účtů (sporožirové účty). Porovnáním s poplatkovou strategií ostatních bank lze zjistit, že slovo "nejšetrnější" není příliš na místě, neboť náklady klienta tohoto ústavu jsou plně srovnatelné s jinými bankami. Bezkonkurenční počet otevřených sporožirových účtů je pak možné spatřovat i v tradici či neochotě lidí přecházet k jiným bankovním domům.
Historie České spořitelny se datuje rokem 1990, kdy se přeměnila z Československé státní spořitelny. Do roku 1992 byla plně státní bankou a i dnes drží stát (zatím) majoritní podíl. Velikostí bilanční sumy je hned za Komerční bankou druhým nejsilnějším peněžním ústavem a podle velikosti základního jmění je na třetím místě. V současné době je jednoznačnou prioritou banky úspěšné dotažení privatizace, od které se očekává především posílení růstového potenciálu banky, rekapitalizace a další zkvalitňování poskytovaných služeb. Zaměření banky, tedy retailová banka číslo jedna, by mělo být nadále zachováno.

Pozitiva

Česká spořitelna oslovuje své a potenciální klienty prostřednictvím velmi široké sítě poboček. Jejich počet dosahuje úctyhodné výše 876. K tomu je ještě možné připočítat velmi rozsáhlou síť bankomatů (celkem 867). Zjednodušeně lze říci, že s touto bankou je možné se setkat prakticky téměř všude. Primární orientací banky je být retailovou bankou. Vedle toho však není možné opomenout také služby komerčního a investičního bankovnictví a obchody na peněžním trhu.
V oblasti drobného bankovnictví banka nabízí svým klientům plné spektrum služeb, které jsou v současné době na tomto trhu k mání. Banka je největším poskytovatelem spotřebních úvěrů (asi 16 mld. Kč v říjnu 1999) a zaujímá také druhé místo v počtu poskytnutých hypotečních úvěrů. Klient České spořitelny může také využít dvou variant kombinovaného produktu hypotečního úvěru a stavebního spoření, neboť ČS vlastní 61 % akcií ČS-st. spořitelny.
Zcela dominantní postavení má Česká spořitelna také v oblasti platebních karet. K říjnu loňského roku měla vydaných již téměř 1,7 miliónu karet. Jenom v období loňského roku, kdy banka vydávala zdarma mezinárodní elektronickou kartu Maestro, dosáhl počet žádostí výše 200 tisíc.
Česká spořitelna byla rovněž první bankou, která začala vydávat v České republice kreditní platební karty VISA. K ní se zatím připojila od listopadu pouze Komerční banka. Velmi využívanou službou ČS je také Sporotel, tedy produkt přímého bankovnictví, které umožňuje provádět platební operace prostřednictvím telefonu 24 hodin denně. V současné době jej využívá více než 60 tisíc klientů.
Největším přínosem pro každou banku jsou vždy bonitní klienti. Toho je si samozřejmě vědoma i Česká spořitelna, a tak postupně od roku 1998 rozvíjí specializovaná pracoviště privátního bankovnictví, kde po vzoru zahraničních bank významný klient získává nadstandardní služby prostřednictvím osobních poradců.

Negativa

Přestože banka vykazovala v minulých letech poměrně stabilní provozní zisk (mezi 6 až 8 mld. Kč), vlastní čistý zisk po zdanění byl z důvodů nutnosti tvorby opravných položek a rezerv na špatné úvěrového portfolio podstatně nižší. Za účetní období 1998 se tak banka dostala do červených čísel se ztrátou ve výši 6,9 mld. Kč. Jelikož se jedná o významnou banku, není možné, aby jí stát nepomohl a částečně neočistil její úvěrové portfolio. To ještě ke konci října obsahovalo 43,9 % klasifikovaných úvěrů, po zásahu státu v listopadu se tato hodnota snížila na 16,8 %.
Česká spořitelna byla a pro mnohé stále je synonymem levné a lidové banky, a tak by se zdálo, že je tato banka optimální variantou pro vedení osobního účtu. Její lidovost v poplatkovém pojetí již dávno neplatí, neboť náklady na vlastnictví sporožirového účtu jsou plně srovnatelné s ostatními bankami. Roční vedení účtu stojí 90 Kč, k tomu je třeba připočítat ještě minimálně 12 obligatorních výpisů (jeden za 9 Kč), což znamená roční náklady 198 Kč. Stejný účet (postžiro) za stejných podmínek v Poštovní spořitelně přitom přijde na 96 Kč za rok.
(Příště bude hodnocena ČSOB)