Největší padák typu křídlo pro kosmický člun

Zkoušky záchranného prostředku X-38 pro mezinárodní kosmickou stanici pokročily do další etapy

Největší padák typu křídlo pro kosmický člun

Tým americké NASA, který vyvinul prototyp záchranného prostředku X-38 pro posádku mezinárodní orbitální stanice ISS, na vojenské letecké základně v Arizoně úspěšně vyzkoušel největší "křídlo" v historii.
Zkouška padáku o ploše odpovídající zhruba 1,5násobku ploch křídel obřího Jumba 747 proběhla v rámci vývoje návratového systému pro kluzák X-38. Z něho má být odvozen kosmický prostředek pro dopravu lidí ze Země na oběžnou dráhu a zpět. Zařízení, které v sobě spojí ověřené a zcela nové technologie, má zajišťovat především dopravu k mezinárodní kosmické stanici, a to za zlomek nákladů potřebných u kteréhokoli jiného prostředku.
Výstavba čtyř operačních "prostředků pro návrat posádky z mezinárodní kosmické stanice", založených na prototypových zkouškách X-38, má být levnější než polovina nákladů vynaložených na stavbu jediného současného raketoplánu. Model X-38 se tak má stát prvním novým prostředkem z USA pro dopravu posádek mezi Zemí a oběžnou drahou postaveným za poslední dvě desetiletí. Padák ověřovaný na arizonské základně Yuma se plochou 700 m2 a s rozpětím 43 m stal největším padákem svého druhu na světě.
V pořadí už 30. letová zkouška v plném měřítku, byť nejkomplexnější, proběhla na základně Yuma Proving Ground tak, že vojáci ze zádě dopravního letadla C-130 shodili ve výšce asi 6500 metrů paletu o hmotnosti přes osm tun, která simulovala zátěž X-38. Následovalo uvolnění vytahovacího padáku o zhruba osmimetrovém průměru za rychlosti přes 200 km/h.
Paletu pak stabilizoval nově zkonstruovaný brzdicí padák o průměru 24 metrů, jenž ji zpomalil na zhruba stokilometrovou rychlost vůči vzduchu. Tím vyvolal pětistupňový otevírací proces hlavního padáku. Během jedenáctiminutového letu se podařilo zpomalit paletu na očekávanou svislou pádovou rychlost pod 12 km/h.
Konstruktéři zdůrazňují působení obrovských dynamických sil, jež vylučují, aby se padák otevíral naráz. Při předchozí zkoušce se dokonce přihodilo, že se otevřel samovolně. Řešili to speciálním ventilačním systémem na spodní straně, který také zajistil, že otevírání proběhne symetricky a rychle - do plné velikosti se otevírá za necelých 30 vteřin. Konstrukci sestavovali pracovníci firmy Pioneer Aerospace, kteří jej pro dosud nedosažené rozměry a pevnost pokřtili Samson. NASA kromě zkoušek padáku už čtyřikrát ověřovala letové vlastnosti prototypu X-38 ve velkém měřítku, vybaveného menším padákem o ploše zhruba 500 m2. Z velkých výšek se vypouštěla stále složitější verze X-38 z pod křídel bombardéru B-52.
Další obdobné testy směřují k ověření v kosmickém prostoru během roku 2002. Nepočítá se přitom s posádkou. Stroj X-38, jehož výstavba právě probíhá v Johnsonově kosmickém středisku, by měl být vynesen na oběžnou dráhu raketoplánem a pak se sám vrátit na Zemi, v poslední fázi na padáku.
Na konstrukci nového prostředku je pozoruhodné, že na rozdíl od raketoplánů nemá křídla. Veškerý vztlak potřebný k manévrování v atmosféře vzniká prouděním kolem trupu tělesa a jeho kýlových ploch. Intenzívní zkoušky tohoto uspořádání v 60. a 70. letech vedly k poznatku, že kosmické prostředky tohoto typu by přistávaly při příliš vysokých rychlostech, kdy se obtížně ovládají. Z toho pak vzešla myšlenka na použití padáku v konečné přistávací fázi, která se prosadila.
Odborníci nejprve ověřovali padáky typu křídlo v menších měřítcích, a to více než 300krát. Postupně tak s relativně nízkými náklady nashromáždili dostatek zkušenosti, aby se mohli pustit do konstrukce právě zkoušeného gigantu mezi všemi padáky obdobného typu.
Po dalším testu letos v létě v Yumě technici mají vestavět nový padák do prototypu stroje a koncem letošního roku ověřit za letu.

Bořek Otava