Kraj se představuje

Kraj se představuje

Brněnský kraj je rozlohou čtvrtým největším krajem (7066 km2, devět procent plochy ČR), počtem obyvatel je třetím nejvíce zalidněným (k 1. lednu 2000 zde žilo 1 137 289 obyvatel, což představuje 11,1 procenta obyvatel republiky). Podíl na HDP na jednoho obyvatele republiky dosáhl v roce 1997 asi 10,3 procenta.
Kraj je tvořen sedmi okresy (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). Ekonomika správního celku je ovlivněna především Brnem, druhým největším městem republiky. Administrativní i sídelní struktura kraje je poměrně netypická. V oblastech úvalů jsou převážně obce s vyšším počtem obyvatel, ve vrchovinném reliéfu naopak malá sídla. V Brněnském kraji je 647 obcí. Z toho je 43 měst, v nichž žije 63,4 procenta obyvatel. V porovnání s ostatními vykazuje kraj vyšší podíl obcí o velikosti do 500 obyvatel. Nejvíce lidí žilo v roce 1999 v okresech Brno-město (383 569 obyvatel) a Hodonín (161 117 obyvatel), nejméně v okrese Vyškov (86 721 obyvatel).

Méně příznivá věková skladba

Hlavním rysem současného demografického vývoje v České republice i v Brněnském kraji je pokles počtu obyvatel přirozenou změnou (zde v roce 1999 pokles o 2418 osob), který se v rámci kraje projevil poprvé v roce 1994, do té doby byl úbytek obyvatel přirozenou změnou nahrazován přírůstkem obyvatelstva stěhováním (v roce 1999 přírůstek 1533 osob). Ve srovnání s republikou má kraj méně příznivou strukturu věkové skladby, převládá populace ve věku nad 65 let (18,5 procenta) nad populací ve věku do 15 let (17,9 procenta).

Strojírenství a služby jsou hlavním odvětvím

V 1. čtvrtletí 2000 byl v Brněnském kraji největší podíl zaměstnaných v hlavním zaměstnání dle VŠPS v průmyslu (28,4 procenta, ČR: 30,2 %). Zaměřením na komerční služby a obchodní činnosti se kraj počtem pracovníků řadí na 2. místo ČR (po hlavním městě Praze). Nadprůměrný podíl zaměstnaných vykázalo odvětví nemovitostí a pronájmů (7,2 procenta, ČR: 5,6 %) a školství (5,7 procenta, ČR: 6,4 %). Hlavním průmyslovým a současně tradičním odvětvím je strojírenství, i když se jeho podíl na zaměstnanosti oproti roku 1989 snížil. Větší podíl zaměstnanců vykazuje elektrotechnický a polygrafický průmysl. V porovnání s rokem 1989 poklesl význam těžby nerostných surovin, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Tržby z průmyslové činnosti podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci v roce 1999 byly vykázány v roce 1999 ve výši 138 497 mil. Kč, tzn. meziročně došlo k poklesu o 3,3 procenta. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv byly v roce 1999 ve výši 22 646 mil. Kč, což je o 4,2 procenta více oproti roku 1998.
V Registru ekonomických subjektů bylo k 20. 3. 2000 zapsáno celkem 214 544 jednotek, z toho 175 387 soukromých podnikatelů, 114 státních podniků, 24 477 obchodních společností a 884 družstev. Průměrná hrubá měsíční mzda v Brněnském kraji v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci přepočtená na osoby plně zaměstnané činila v roce 1999 celkem 11 926 Kč, nejvyšší byla v okrese Brno-město (12 877 Kč, nárůst o 7,6 procenta), nejnižší v okrese Znojmo (10 593 Kč, nárůst o 8,4 procenta). V průměru se pohybovala o 6,5 procenta výše oproti roku 1998.
Míra nezaměstnanosti kraje (9,4 procenta k 31. 8. 2000) je dlouhodobě mírně nad celorepublikovým průměrem (9,0 procenta), avšak s růstovou tendencí. Nejvyšší míra je v okrese Hodonín (13,8 procenta), nejnižší v okrese Brno-venkov (7,0 procenta).

Rozvoj příhraniční spolupráce

Z důvodu podpory regionálního hospodářského rozvoje kraje byla založena Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy (se sídlem v Brně). Funkci dobrovolného svazku obcí a měst (euroregionu) supluje v Brněnském kraji spolupráce v rámci Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem. Města a obce při hranicích s Rakouskem a Slovenskem jsou zapojeny do spolupráce v rámci nově vznikajícího trilaterálního Euroregionu Záhorie.
(v)