Kraj se představuje

Kraj se představuje

Pardubický kraj je rozlohou pátým nejmenším krajem (4519 km2, 5,7 procenta plochy České republiky) a třetím nejmenším krajem podle počtu obyvatel (508 744 obyvatel k 1. lednu 2000, což představuje 4,9 procenta obyvatel republiky). Podíl územního celku na HDP na jednoho obyvatele republiky byl v roce 1997 zhruba 4,3 procenta. Kraj zahrnuje čtyři okresy (Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí) a jeho ekonomika je ovlivněna aktivitou největšího hospodářského centra Pardubic, kde se koncentruje průmysl i komerční a veřejné služby. Nejvíce lidí žije v okrese Pardubice (161 618 obyvatel) a nejméně v okrese Svitavy (102 335 obyvatel.)
Sídelní struktuře kraje dominuje převaha středně velkých a menších obcí a měst. Rozsáhlé, nepříliš urbanizované a málo zalidněné území tvoří jižní část regionu. V Pardubickém kraji je 452 obcí. Z toho je 30 měst, v nichž žije 61,7 % obyvatel.

Vývoj populace

Demografický vývoj kraje je relativně příznivý, depopulační trendy jsou mírně pod republikovým průměrem. Poklesem porodnosti je vykazován úbytek obyvatel (627 osob), který není vyrovnán kladným migračním saldem (18 obyvatel). Jedním z rysů regionu je relativně mladé obyvatelstvo, mírně převažuje populace do 15 let věku (18,4 procenta; ČR: 17,9 %) nad populací nad 65 let (18,2 procenta; ČR: 18 %).

Ekonomiku táhne chemie a strojírenství

V 1. čtvrtletí 2000 byl v Pardubickém kraji největší podíl zaměstnaných v hlavním zaměstnání dle VŠPS v průmyslu (30,8 procenta). Nadprůměrný podíl osob byl zaměstnán i v zemědělství (5,9 procenta, ČR: 1,4 %), naopak kraj je pod průměrem v podílu zaměstnaných ve stavebnictví (7,9 procenta, ČR: 9,3 %). Průmyslová výroba má pestrou ekonomickou strukturu. V rámci jednotlivých odvětví tvoří nejvyšší podíl na celostátní produkci chemický průmysl, včetně rafinérií. Nejvíce pracovníků je zaměstnáno ve všeobecném strojírenství (téměř 24 procent zaměstnaných v průmyslu), v průmyslu textilním, oděvním, kožedělném a výrobě optických přístrojů. V Pardubicích byla zavedena zóna volného obchodu, která je pro kraj velkou rozvojovou příležitostí.
Tržby z průmyslové činnosti podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci v roce 1999 byly vykázány v roce 1999 ve výši 62 737 mil. Kč, tzn. meziročně došlo k nárůstu o 2,7 procenta. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv byly v roce 1999 ve výši 7355 mil. Kč, což je o 11,1 procenta více oproti roku 1998. V Registru ekonomických subjektů bylo k 20. 3. 2000 zapsáno celkem 85 503 jednotek, z toho 71 603 soukromých podnikatelů, 49 státních podniků, 6445 obchodních společností a 293 družstev.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Pardubickém kraji v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci přepočtená na osoby plně zaměstnané činila v roce 1999 celkem 11 265 Kč, nejvyšší byla v okrese Pardubice (12 076 Kč, nárůst o 5,5 procenta), nejnižší v okrese Chrudim (10 754 Kč, nárůst o 4,3 procenta). V průměru se pohybovala o 7,1 procenta výše oproti roku 1998.

Problémy některých mikroregonů

Míra nezaměstnanosti kraje jako celku (8,2 procenta k 31. 8. 2000) se pohybuje pod celorepublikovým průměrem (9,0 procenta). V okresech Svitavy (10,7 procenta) a Chrudim (9,7 procenta) překračuje celostátní průměr. Pokles průmyslové výroby a snížení zaměstnanosti v zemědělství postihl především obyvatelstvo mikroregionů Moravskotřebovsko, Králicko, Přeloučsko a Třemošnicko.

Euroregion Glacensis

Vzhledem k poloze kraje při hranici s Polskem vznikl v roce 1995 na pomezí Čech, Moravy a Kladska Euroregion Glacensis. Z Pardubického kraje se spolupráce účastní obce a města okresu Ústí nad Orlicí. Pro posilování podnikatelské sféry a podporu při adaptaci na podmínky Evropské unie byla založena Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (se sídlem v Pardubicích).

(v)