V Athénách se jezdí metrem

V Athénách se jezdí metrem

Koncem ledna byl zahájen provoz první části athénského metra. Řecká metropole se tak zařadila mezi města, která se tímto způsobem snaží vyřešit svízelnou otázku dopravy, která je v čtyřmiliónovém městě téměř neřešitelným problémem.
Metro je důležitým krokem v přípravách na olympijský rok 2004. Dějiště první letní olympiády třetího tisíciletí nebylo vybráno náhodně. Athénské hry naváží na tradici roku 1896, kdy se ve městě konaly vůbec první olympijské hry v novodobé historii. Naváží ale i na tradici antickou - premiéra her se v Řecku konala již v roce 776 před Kristem. Sportovci i diváci třetího tisíciletí ovšem mají podstatně větší nároky na služby všeho druhu než jejich dávní i ještě dávnější předchůdci. A mezi základní služby bezesporu patří doprava. Ta je v hlavním řeckém městě kamenem úrazu již po řadu let, především střed města je prakticky neprůjezdný. Athénská radnice se sice mnohokrát snažila o řadu regulačních opatření, bohužel však bezvýsledně.
O stavbě metra v Athénách se uvažovalo již od počátku let sedmdesátých. Hlavní brzdou projektu však byl zprvu především nedostatek financí. Teprve po vstupu Řecka do Evropské unie v roce 1981 svitla naděje, že se ambiciózní projekt může uskutečnit. Evropská unie začala skutečně finančně participovat na různých projektech řecké dopravní infrastruktury (např. dálnice spojující sever s jihem, rozšíření hlavních řeckých přístavů v Pireu a Soluni, výstavba letišť, budování silničního spojení středního Řecka s Peloponésem). Na řadu přišlo i athénské metro, jehož výstavba se stala ještě aktuálnější, když byly olympijské hry 2004 přiřčeny řeckému hlavnímu městu.
Během osmdesátých let byla vypracována řada studií ekonomického i technického charakteru, uskutečnil se nespočet jednání s mezinárodními organizacemi. Samozřejmě velmi důležitým bodem zůstávala otázka financování: Projekt si vyžádal náklady ve výši dvou miliard euro, z nichž velká část jsou subvence Evropské unie. Konkrétní práce v terénu začaly v polovině roku 1992. Nejprve byl podniknut archeologický průzkum - již první vykopávky objevily řadu pozůstatků dávnověkého osídlení. O dva roky později začaly vlastní práce na hloubení tunelů.
Od konce ledna nyní mohou obyvatelé Athén používat dvě linky, které se protínají ve středu města. Je to zatím jen první část stavby, která má být dokončena do konce roku 2002. Zatím je v provozu asi 70 procent předpokládané celkové délky tunelů. Od konce ledna na ní jezdí 68 vlakových souprav a denně se tímto způsobem přepraví přes čtyři sta tisíc osob. Jejich počet ale dále poroste, cílem athénské radnice je podpora veřejné dopravy proti dopravě veřejné. Ta byla dosud zajišťována pouze autobusy, jejichž obliba však stále klesala. Například během posledních dvaceti let se počet osob, které používají hromadnou dopravu, snížil ze 75 na 35 procent. Existence metra by měla tento poměr znovu obrátit.
Studie zpracované athénskou radnicí předpokládají, že v důsledku provozu metra by se počet automobilů na athénských ulicích mohl snížit asi o čtvrt miliónu a znečišťování ovzduší by mohlo klesnout o 35 procent. To je ovšem zatím jen zbožné přání a teprve vlastní provoz metra ukáže, zda tyto údaje mají reálné předpoklady.
František Šulc

Vchod do stanice Syntagma v Athénách: Podlahy i stěny jsou obloženy mramorem a žulou. Umělecká výzdoba stanice spojuje moderní umění s prvky starého a tradičního.

Ve třech stanicích athénského metra jsou vystaveny archeologické památky objevené při stavbě. Vitríny z neprůstřelného skla skrývají výběr z nalezených 30 tisíc předmětů, jež pocházejí z doby od 6. století př.n.l. do roku 1000.