Portrét známé a slavné dvojice módních tvůrců z Milána

Portrét známé a slavné dvojice módních tvůrců z Milána

Logo ve znamení svůdnosti

Stefano Gabbana, spořivý Ital ze severu, a Domenico Dolce, pruďas z italského jihu, vzájemně souznějí netypickým viděním módy.
V oblíbené trattorii L'Isola, v tanečních klubech či mezinárodních hotelích kdekoliv na zeměkouli, všude jim lidé projevují přátelství, úctu a obdiv. Ale ani obrovský věhlas a nedozírné úspěchy posledního desetiletí nezměnily nic na člověčí nátuře dvou Italů.
Své dnešní impérium založili Stefano Gabbana (38 let) a Domenico Dolce (42 let) před třinácti lety. Základními stavebními kameny byla italsky laděná jemnost a zvláštní citovost. Jejich začátky patřily jakémusi znovuvzkříšení babiččina budoáru - šokující korzetové střihy, spousta průsvitnosti na sukních s vlečkami byly tehdy jejich oblíbenými inspiracemi a vzápětí hojně používanými tématy dalších návrhářů. Oběma majitelům společnosti se podařilo vytvořit oděvy a doplňky v duchu té nejsvůdnější módy, jakou si dnes lze představit. S bláznivými (ale citlivě odvažovanými) směsicemi materiálů a vzorů, které v jejich tvůrčí generaci znamenají jediný opravdový skok daleko dopředu. Ale pohledy ostatních na jejich styl nebyly v počátcích tak jednoznačně pozitivní - korzetové střihy kritika označovala jako vulgární, reklamní kampaně byly považovány za nemravné. Pro společenství lidí kdekoliv na světě je ovšem příznačné, že ti, kdož tvůrčí počiny včera odsuzovali, dnes je bedlivě sledují a kopírují. "My ale nikdy v kolekcích neukazujeme holá prsa anebo holé zadky," brání se Dolce. "Ani je ukazovat nechceme. Naše modely jsou svůdné ve způsobech, jak uplatňujeme křivky ženského těla." Připomeňme že právě tento přístup - nazvěme jej třeba diskrétní sexualitou - přivedl Dolceho a Gabbanu k vybudování 200miliónové společnosti (počítáno v amerických dolarech). V její nabídce pro mezinárodní trh je dost místa pro prvořadou linii s originálním výtvarným rukopisem obou tvůrců, což je něco jako modelová řada couture. Vejdou se tam i další úspěšné sezónní kolekce, označené logem DaG. Kromě obou hlavních dámských linií společnost dodává na mezinárodní trh veškeré módní doplňky, plavky, dámské i pánské vůně, pánské oděvy a také - nastojte - nábytek.
Symbióza dvou návrhářů, kde se nutně musí střetávat názor jednoho s názorem druhého, by mohla mnohá tvůrčí dua svazovat či dokonce ohrozit. Ne tak u zmíněných, naladěných vždycky na humornou notu. Je téměř neuvěřitelné, jak dokonale se oba doplňují, a to nejenom tehdy, kdy na čtvrtky papíru v rychlosti nahazují kresby modelů, ale i tehdy, kdy jeden za druhého dokončuje právě načatou větu. V duchu uměleckého i člověčího souznění připravují ve svém milánském studiu na via San Damiano přehlídkové kolekce. Mezi špendlením, stříháním, aranžováním, zkoušením a pobíháním sem a tam vznikají dlouhé přestávky. Bývá to tehdy, kdy se oba partneři od práce na modelu stáhnou kamsi do ústraní, aby znovu konzultovali všechny detaily. Ve spolupráci jdou dokonce až k mezím zásadní nezastupitelnosti - dokud není model schválen oběma, nemůže na něm začít pracovat střihač ani švadlena.
Navrhují - tedy nejdříve kreslí na papír - oba dva. Starší Domenico zdědil po otci krejčovské zkušenosti, dovede stříhat, aranžovat oděv na postavu, umí výborně šít. Mezi špičkovými designéry není mnoho těch, kteří dovedou oděv zhotovit od začátku do posledního stehu. Mladší Stefano dobře kreslí a umí stříhat, na hotové kreaci mají svůj podíl rovnou měrou oba. Shodují se i v dalším hledisku - jestliže se dopustí nějaké chyby, je to jen a jen jejich chyba, chyba obou. Nesnaží se převalit kritiku na někoho jiného. Jestliže je to ale úspěch, je rovněž výhradně jejich. Modely považují za jakési svoje "děti" - ty přece mohou být krásné i ošklivé, ale pořád jsou naše vlastní...
Když mají v sezónních kolekcích jasno a šití je v plném proudu, z Dolceho a Gabbany se stávají scenáristé, režiséři, hudebníci a stylisté. Na prezentace svých kolekcí si zásadně nenajímají nikoho jiného. "To by přece nebylo logické. Na kolekci pracujeme půl roku a pak bychom měli zavolat někoho, kdo by nám poradil, jak to všechno sladit pro přehlídku? To bychom mohli ten půlrok prožít na dovolené," vysvětluje Dolce. Objektivní kontrola vzájemné práce je dalším přínosem jejich aktivit, až ji nebudou schopni udržet ve stávající tvůrčí kvalitě, zkrátka "zavřou krám". Zatím toto nebezpečí nehrozí a vždycky si ve shodě nad novou kolekcí připadají jako filmoví režiséři. Se vší sebekritikou se dohadují o tom, zda právě tyto šaty jsou jediné a správné do "filmu", který vzniká. "Zákazníci mají jasno v tom, co chtějí nosit a my musíme být stejní," říká Gabbana. "Chcete-li lidi naučit vnímat své myšlenky, musíte je neustále opakovat". Oběma je vzorem renomovaný Giorgio Armani, který takto přímočaře postupuje po dlouhé desítky let své tvorby.
Myšlenky, které do současnosti na prahu třetího tisíciletí pod společným rukopisem vkládají Dolce a Gabbana, nabízejí korzetové šaty, "gangsterské" proužkované kalhotové kostýmy, pláště s vyšitými vzory květin, vzdušné pruhy, třpytné výšivky, výraznou ornamentiku vzorů a velmi sexy černé kostýmy. V kolekcích lze vystopovat vzpomínky na Dolceho rodnou Sicílii. V letní kolekci pro rok 2000 (ukázky z ní představujeme na snímcích) je k nim přimíchána trocha "vůně" ovoce a ryb z italského jihu. "Gangsterským" kalhotovým kostýmům tentokrát dodaly sexy styl průsvitné černé a bílé košile a vyšívané vázanky, zdobily je rudé růže u krku, zapínání anebo na manžetách rukávů. Společně s bohatě vyšitými lodičkami či kozačkami na tenkém vysokém podpatku přidaly k bujné materiálové "směsce" romantický punc.
"Žena si dnes nepořizuje šaty na jeden večer," sděluje Gabbana, "i když je velmi bohatá a jede na ples třeba do Paříže, problém je vždycky zavazadlo - na náročnou róbu potřebuje obrovský kufr a obrovské auto. O takových situacích lze snít, ale nebojme se přiznat, že svět haute couture není světem běžných lidí." Loga DaG najdete dnes v New Yorku, v ulicích Milána, Paříže i Londýna, na plážích řeckých ostrovů, v luxusních nočních klubech i hospodách pro střední vrstvy. Značka se stala jakousi neoficiální uniformou mladé evropské kultury. Evropané jí, zdá se, rozumějí ale lépe než Američané, protože ti prý nejsou schopni přijmout za svou módu přicházející z ulice. Velké obchodní centrum DaG bylo v roce 1997 otevřeno na Madison avenue v New Yorku a zahrnuje veškerou oděvní i doplňkovou nabídku společnosti včetně brýlí. Ve světě existuje několik stovek butiků, v centru Prahy je rovněž jeden. Značka DaG prý působí až magicky a snad proto je v Itálii zneužívána podnikavci z jiných oborů - jistá italská firma, obchodující s vybavením koupelen, nese název Dolce a Gabbinetti, jeden zmrzlinářský obchod v Sardinii se jmenuje Dolci a Gelati. Módou mladých se stalo také odpárané logo DaG z rubu původních šatů, našité viditelně vpředu na líci jakýchkoli šatů. I po více než deseti letech úspěchů se tím oba návrháři upřímně baví a ve stylu svého proslaveného humorného nadhledu přistupují ke stále vzrůstajícímu počtu kopistů svých linií, kteří na italský trh chrlí plagiáty.
Jiný na jejich místě by případ předal policii, Dolce a Gabbana reagují po svém. Najali slídily, kteří falzifikáty vystopují a zakoupí pro své šéfy. "Chceme mít všechny kopie naší módy doma, mohou být mezi nimi věci, na které bychom nepřišli ani ve snu," směje se Dolce. "Některý nápad třeba trochu pozměníme a uděláme znovu po svém. Když už nás jiní kopírují, kopírujeme my jejich kopie."
Designérské duo z Milána, dnes na špici mezinárodního byznysu s módou, si vybudovalo věhlas na sofistikovaném sexy stylu. Od siciliánských černých šatů, které ve slavných filmech nosily Anna Magnaniová a Sophia Lorenová, až ke štrasem do posledního milimetru pošitým šokujícím kreacím pro Maddonu na její světová turné. Hvězdná klientela v dlouhé řadě (Demi Mooreová, Isabella Rosselliniová a desítky dalších), mimořádný zájem na všech kontinentech, přítomnost nejdražších topmodelek při předvádění a drahé a provokující reklamní kampaně vypovídají o tom, že oba designéři jsou právě na hrotu své napínavé hry. Čas ale prokázal, že právem - oba "zlí milánští hoši" jsou totiž ve své branži skutečně moc a moc dobří...

Věra Hrubá