Ojedinělý projekt o penězích světa

Čtyřdílná encyklopedie k zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze

Ojedinělý projekt o penězích světa

Koncem letošního září se v Praze sejdou nejen ministři financí, guvernéři centrálních bank a další čelní finančníci světa. Sejdou se zde také, obrazně řečeno, peníze světa, a to v nové barevné obrazové encyklopedii Peníze světa. Tu při příležitosti zasedání MMF a SB vydává významný český tiskařský a vydavatelský dům Moraviapress Břeclav ve spolupráci s Mezinárodní společností pro vzdělávání a kulturu (ISEC) se sídlem v ČR, s ČSOB a dalšími českými i zahraničními subjekty.
O publikaci, jejím obsahu a významu jsme hovořili s Jiřím Vaškem, koordinátorem projektu.

V tiskových zprávách ISEC, jejíž členové jsou iniciátory tohoto projektu, se podtrhuje jeho unikátnost. V čem spočívá?

V tom, že chápeme a v encyklopedii představujeme bankovky a mince nikoli především jako platidla, jak to činí různé již existující bankovní či numismatické katalogy či almanachy, ale především jako menší či větší umělecká dílka tvořící významnou součást kultury jednotlivých národů a států. Proto také kniha přináší nejen přehled všech dostupných bankovek a vybraných mincí z jejich nejnovějších emisí, ale také galerii osobností a motivů na nich a jejich porovnání s jejich staršími "sestrami". V galerii osobností se tak čtenář více dozví o pozoruhodných lidech z jednotlivých zemí, v jaké době žili či žijí, co významného pro svou zemi či pro lidské společenství učinily aj. Ojedinělost knihy spočívá také v tom, že zatímco i takové podrobnější informace přinášejí některé emisní banky, v takto komplexní podobě umožňující názorné porovnání kultur v oblasti peněz zatím - pokud víme - námi použitou populárně naučnou formou nic podobného publikováno nebylo.

Čemu jsou věnovány jednotlivé díly?

První je věnován penězům Evropy, druhý Afriky, třetí Ameriky a čtvrtý Asie a Austrálie. Evropa a Afrika je již hotova, do tisku jde Amerika a v srpnu bude vyroben díl poslední. Rád bych dodal, že kromě přehledu současných a ukázek dřívějších bankovek a některých mincí encyklopedie obsahuje také přehled různých národních i mezinárodních finančních institucí, numismatických společností, muzeí peněz aj. Obsahuje také velmi zajímavé kapitoly o dějinách peněz a nových trendech v této oblasti, např. o platebních kartách či o elektronických penězích. Informuje také o různých rekordech a raritách v této oblasti.

Například?

Při práci na encyklopedii jsme mj. zjistili, že pokud jde o osobnosti, pak nejčastěji bankovky různých zemí zdobí portrét britské královny Alžběty II. Její tvář s milým skutečně "královským" úsměvem najdete nejen na bankovkách Velké Británie, ale také Austrálie, Kanady, Baham a dalších zemí. Zjistili jsme také, že bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou na světě, která byla v oběhu, je zřejmě maďarská bankovka z roku 1946 znějící na sto miliónů biliónů pengö. Nejnezvyklejší design má série dřívějších brazilských bankovek, které jsou tzv. dvouhlavé, tj. nemají "hlavu ani patu". K raritám patří také čínské pohřební peníze, které byly a v některých oblastech Číny možná ještě jsou dávány zemřelým, aby si za ně na své posmrtné cestě mohli koupit, co budou potřebovat. Unikátní jsou rovněž první plastické bankovky na světě z let 1980 až 1982 vyrobené v USA pro Haiti. Zjistili jsme také, že nejpoužívanějším názvem měny různých států je dolar. Objevili jsme zkrátka řadu pozoruhodností, z nichž mnohé neobsahuje ani pověstná Guinnessova kniha rekordů. Víc vám ale neřeknu, ostatní najdete v encyklopedii.

Věnuje se vaše publikace i padělání peněz?

Ano, i jemu je v knize věnována velká kapitola. Kromě způsobů ochrany bankovek proti padělání v ní přinášíme i ukázky padělků např. amerických dolarů, německých marek, ale i platebních karet. Texty čerpáme především z odborného autorského zázemí českých bank. Např. velmi zajímavou kapitolu o amerických dolarech a jejich padělání pro encyklopedii napsal Pavel Sinecký z Československé obchodní banky, který je považován za jednoho z pěti, ne-li tří největších světových expertů.

Co bankovky, které jsou nejlépe chráněny proti padělání? Dočte se čtenář i o nich?

Samozřejmě. A také s názornými ukázkami. K nejlépe chráněným bankovkám patří už tradičně švýcarské a v posledních několika letech i australské či novozélandské peníze z polymerů, tj. z umělé hmoty. Také naše, české peníze si podle názoru odborníků v této oblasti nestojí špatně.

Existují peníze, které platí ve více státech určitého regionu?

Ano. Je to v zemích, které se z ekonomických a politických důvodů dohodly na vytvoření monetární unie. Dvě takové jsou například na africkém kontinentu: Středoafrická a Západoafrická monetární unie. V první z nich platí stejně vyhlížející peníze označené pouze určitým kódem v podobě písmene v šesti, ve druhé v osmi jinak suverénních státech.

Vraťme se k projektu. Kdo všechno se do jeho uskutečňování zapojil?

I když první impuls vyšel od nás a projekt je realizován v České republice, musím zdůraznit, že je to projekt navýsost mezinárodní. Prvotní český nápad byl loni konzultován a rozvíjen ve Švýcarsku - autorem hlavního layoutu je např. významný švýcarský grafik Amadeus Loretan působící v kolébce Švýcarska -ve městě Schwyz. Jeho layout graficky dotvořil a významně obohatil přední český grafik Martin Dyrynk z Prahy, který je i autorem působivé obálky. Projekt jsme samozřejmě konzultovali také s odborníky z některých bank a kulturních institucí ve Švýcarsku, Německu a ČR. Významného partnera jsme získali v ČSOB. Klíčovou úlohu v realizaci však zaujalo nakladatelství Moraviapress Břeclav, které se letos v únoru rozhodlo jej financovat, a centrální banky mnoha zemí všech kontinentů, bez jejichž pochopení a podpory by tak složitý a obtížný projekt nemohl být uskutečněn.

Kolik zahraničních bank jste oslovili?

Všechny centrální banky států, které jsou členy OSN a MMF. Učinili jsme tak závazně až koncem února, přičemž některé z nich již záhy projevily velkou vstřícnost - např. centrální banky z Austrálie, Švýcarska, Rakouska, Nizozemska, Dánska, Norska, Francie, Chorvatska, Izraele, Gruzie, Japonska, Mongolska, Kuvajtu, Libye, Sýrie, Rwandy či Nepálu. Jiné - např. z Německa, Velké Británie či Baham - byly zdrženlivější - vždyť jde o velmi citlivou oblast a my jsme pro ně byli tehdy zcela neznámými lidmi, avšak i ony pak projevily pochopení a vstřícnost pro náš záměr. Značnou odbornou oporu jsme získali i v České národní bance, která nám mj. zpřístupnila svou odbornou knihovnu. Odborné zázemí jsme získali také u významné německé historičky Franzisky Jungmann-Stadlerové z HypoVereinsbank v Mnichově. Také díky tomuto zázemí a spolupráci jsme mohli celou encyklopedii zpracovat a vydat za pouhých přibližně šest měsíců, což by si u tak rozsáhlého a poměrně složitého díla rovněž zasloužilo zapsat do Guinnessovy knihy rekordů.

Co vydání encyklopedie říkají numismatici, soukromí sběratelé?

Stručně řečeno: Se zájmem. Někteří z nich nám také velmi aktivně pomáhají. Například Vladimír Kudlík, který je poradcem České numismatické společnosti, a je mj. majitelem oné rekordní maďarské bankovky. Nebo Jaroslav Pošík, který má jednu z největších - ne-li největší - sbírku současných bankovek světa u nás. Má v ní papírové peníze již z více než 200 států, přičemž kompletní nebo téměř kompletní má nejnovější emise bankovek z více než 80 zemí. My jsme jeho sbírky využívali v případech, kdy nám chyběly některé razítkem SPECIMEN nepřetištěné bankovky z určité země nebo teritoria.

S jakým nákladem počítáte?

Během jednoho roku plánujeme vydat 100 000 výtisků v různých jazykových mutacích. Nynější základní vydání je v angličtině, tj. v mezinárodním jazyce bankéřů a numismatiků. Počítáme však také s dalšími mutacemi - v současné době např. jednáme o vydání encyklopedie v němčině, ruštině a polštině. Předpokládáme, že knihu vydáme také ve francouzštině, španělštině a italštině, a projeví-li o to tamní banky a veřejnost zájem, i v japonštině či čínštině. Poměrně rychlé vydání i v jiných jazycích není nepřekonatelný problém, protože těžiště a hlavní náplň publikace tvoří obrázky.

Vyjde česká mutace?

Vydání v češtině zatím nemáme finančně zajištěno. Při našich propočtech by ekonomicky únosný náklad české verze musel činit asi 2 - 3 tisíce výtisků, které by však při cenách za čtyřdílnou 1000stránkovou encyklopedii ve výši cca 2800 - 3000 Kč byly bez nákupu určitého množství výtisků bankami pro jejich potřeby prodejné až v delším časovém období. Proto nás velmi mrzí, že téměř žádná z dosud nezmíněných bank působících v ČR, kterým jsme nabídli vzájemně výhodnou spolupráci, neprojevila zájem tento mimořádný projekt podpořit.

Odůvodňují to něčím?

Některým jsme nestáli ani za odpověď. Propagační pracovníci jiných bank použili obvyklou výmluvu: Tvrdí, že již podporují řadu jiných projektů a že takových návrhů dostávají mnoho. Kdybych byl nezdvořilý, řekl bych, že bych rád všechny jimi podporované projekty porovnal s tím naším. Určitě bychom dospěli k názoru, že kdyby se např. jen prakticky neznatelně omezila jejich velmi drahá inzerce v televizi, rozhlase, v novinách či na billboardech, která je velmi pomíjivá a mnohdy nepříliš účinná, mohla by vyjít encyklopedie i v češtině, a to i s naším finančním přispěním ve velkém nákladu. A banky by ji mohly jako dar sobě vlastní - protože je o penězích - věnovat školám, zejména ekonomického charakteru, knihovnám aj., tedy k obecnému prospěchu společnosti, v níž působí.
Připravil Petr Melničuk