Procházka mezi ruinami Kartága

Procházka mezi ruinami Kartága

(JH)
Z pahorku Byrsa severně od hlavního města Tunis je úchvatný pohled na dnešní Kartágo i na tuniskou metropoli. V těch místech přistála, jak praví legenda, roku 814 před Kristem fénická princezna Didó, když prchala před svým lakotným bratrem. Princezna prý požádala numidského krále Hierba o kus země. Ten jí však slíbil jen tolik půdy, kolik pokryje jedna volská kůže. Lstivá Didó, jako královna Kartága nazývaná Elissa, však volskou kůži rozřezala na tenké proužky a ty kladla za sebou tak, až ohraničila požadovaný kus země. Akropoli svého "Nového Města" (Kart-Hadešt = Kartágo) nazvali Féničané Byrsa.
Roku 218 před n. l. se vydal z Hispánie, nejbohatší kolonie Kartága, vojevůdce Hannibal s 50 tisíci pěšáky, 9 tisíci jezdci a 40 slony na pověstný pochod přes Alpy, aby porazil Římany. Odveta Říma byla strašlivá: Publius Cornelius Scipio Aemilianus zanechal město v roce 146 před n. l. v troskách. Zajaté obyvatelstvo bylo odvlečeno do otroctví, město bylo srovnáno se zemí, půda byla rozorána a posypána dvěma tunami soli, aby se na ní už nikdy nic neurodilo. Nakonec bylo město nábožensky prokleto, aby se předešlo pokusům o jeho eventuální obnovu.
Něco málo se však přece jenom dochovalo. Vykopávky staré více než 2000 let jsou toho dokladem. V ranním slunci, které pozvolna rozpaluje ruiny starých punských obydlí, je vidět kupříkladu nádoba, která snad kdysi sloužila na uskladnění olivového oleje či vína.
Příroda je neúprosná. Mezi kameny kvete záplava pestrobarevných květin. Na dohled ze všech stran je v místě tragédie vidět bělostná katedrála svatého Ludvíka v maursko-byzantském slohu, která tvoří dnešní dominantu pahorku. Největší kostel severní Afriky je jako bílý maják už zdaleka viditelný. V roce 1890 byl zasvěcen francouzskému králi Ludvíku IX., který tam po nešťastné křížové výpravě roku 1270 zemřel na mor. Vedle chrámu stojí budovy kláštera "bílých otců", kde je dnes muzeum nesčetných archeologických nálezů ze starého Kartága. V malém háji za muzeem, na místě, kde byl původně hrob Ludvíka IX., se skrývá kopie králova náhrobku, jehož originál se nachází v Saint Denis nedaleko Paříže. Tam byly ostatky krále nakonec převezeny z hrobu v Kartágu, kde byly uloženy pouze několik let.
Z nedalekých Antoniových lázní je fascinující pohled přes Tuniský záliv na horu Bi Cornis a hned za ní na impozantní hranolovitý tvar hory Mornag. Antoniovy lázně jsou považovány za nejvýznamnější památku na římské Kartágo. Objekt měl stovky místností, byly tu jak vodní a parní lázně s odpočívárnami, tak i společenské místnosti. Lázně byly centrem veřejného života bohatého města, zde se měšťané scházeli k odpočinku.