Koho zase posedl ďábel?

Koho zase posedl ďábel?

V listopadu 1998 Vatikán znovu vydal Rituale romanum (Římský rituál), spis z roku 1614, návod, jak vymítati ďábla. Text byl přeložen pro současné katolíky do řady jazyků. Zároveň u nás vyšlo dílo Raula Salvucciho Zkušenosti exorcisty. Mluvčí České biskupské konference se k vymítání ďábla a zřízení funkce vymítačů vyjádřil slovy: "Jde o téma okrajové, ale Česká biskupská konference se jím bude zabývat. Doporučí, aby případná jmenování exorcistů probíhala ve všech diecézích současně."
Že se v případech takzvané posedlosti ďáblem jedná o duševní poruchu, rozlišili lékaři před více než 200 lety. Zjistili, že nejčastěji jde o příznaky hysterie. Zřejmě si toho byl vědom již jeden z mužů souzených v salemském procesu (protestanti, Massachussets, 1692). Poté, co vyslechl obžalobu z čarodějnictví plynoucí ze "svědectví" doslova zdivočelých pubertálních děv, prohlásil, že by "ty holky měly dostat pár facek". Nepomohlo to, byl oběšen. Jedna z nich později doznala, že u soudu lhala, i když věděla, že její výpověď pošle řadu lidí na smrt. Pocit viny z podílu na justičních vraždách neměla. Ulevila jí zpověď.
Velký hysterický záchvat popsaný ve studiích francouzské neurologické školy před koncem 19. století může nabýt řady podob, včetně náboženské. V jeho průběhu se objevují dramaticky vyhlížející poruchy vědomí, jazyka a řeči, emotivity i hybnosti. Hysterici obého pohlaví, dříve častěji ženy, vřeští, zmítají se, jindy ztrnule leží s vypoulenýma očima v hysterickém oblouku, kdy se opírají o podložku jen temenem hlavy a patami. Chrčí a mají pěnu u úst. Bývají sprostí. Útočí slovně i jinými způsoby na věroučně nedotknutelné předměty, například plivou na krucifix. Někdy si dokáží přivodit stigmata, krevní výrony v místech, kde byl podle tradice poraněn Kristus v průběhu ukřižování. Smyslem tohoto jen částečně vědomého chování je nějaký zisk. Například citová pozornost. Možnost vyhnout se něčemu nepříjemnému. Pomsta. Tedy manipulace okolím, které bývají přes citovou barvitost projevů chladně cynické. Ta úleva, jakou dokáží po kropení svěcenou vodou, modlitbách a mávání křížkem zahrát!
Velký záchvat je v současnosti v našem kulturním okruhu vzácný. Uvidíme však, co populaci naučí filmy typu Exorcista. Hysterici se v současnosti projevují méně nápadně. Jejich citové vydírání, lenost, parazitismus, prolhanost, destruktivita, potřeba vzrušení, ani touha po moci se nemění. Výskyt hysteriků obého pohlaví je vysoký.
Druhým důvodem "posedlosti ďáblem" jsou duševní onemocnění zejména z okruhu schizofrenie. Třetím důvodem jsou drogy, případně příslušnost k satanistickému kultu. Za posedlost ďáblem bývaly považovány i příznaky Tourettova syndromu, neurologického onemocnění s dědičným podílem. Mezi jeho příznaky patří nezvládnutelné hekání a sténání. Nemocní se nutkavě dotýkají předmětů, napodobují cizí i vlastní pohyby, bijí se do vlastního těla. Vykřikují sprostá slova a věty. Někdy se nutkavě dotýkají vlastní i cizí genitální a řitní oblasti. Málokdo ví, že první, dokonalý popis tohoto onemocnění pochází z inkviziční příručky z roku 1489 Kladivo na čarodějnice (Malleus maleficarum). Je otázka, proč Vatikán oživuje jeden z nejtemnějších proudů lidských dějin, přičemž se současně papežovými ústy omlouvá za zločiny, které katolická církve spáchala v minulosti a mezi něž pronásledování a vraždění takzvaných čarodějnic patřilo.

Autor je lékař, patologický anatom a popularizátor vědy