Dozor nad pojišťovnami přitvrdí

Dozor nad pojišťovnami přitvrdí

Nová právní úprava zamezí nejistotě klientů, míní Vladimír Mráz
Pád Pojišťovny Morava znamenal první vážný problém dosud jednoho z relativně bezpečných finančních odvětví - pojišťovnictví. Její kolaps odkryl slabiny kontrolního systému a způsobil také to, že se urychlily práce na návrhu novely zákona o pojišťovnictví. Na jeho obsah jsme se zeptali Vladimíra Mráze, prezidenta České asociace pojišťoven, která vyvíjí vlastní legislativní iniciativu a návrh novely připomínkovala.

Paragrafované znění návrhu novely zákona o pojišťovnictví je připravené. Mohl byste shrnout jeho obsah?

Nynější právní úprava výrazně zastarala, i když zákon o pojišťovnictví přijatý v roce 1991 (jeho dílčí novely byly provedeny v roce 1993 a 1995) sehrál významnou roli při utváření pojistného trhu. Případ Pojišťovny Morava ukázal, že zákon umožňuje fungovat těm pojišťovnám, které pracují relativně bez problémů. Nedává ale dost prostoru státnímu dozoru ke komplexní a důsledné kontrole finančního zdraví pojišťoven. Tím by chránil dostatečným způsobem spotřebitele, jak je to zvykem v tržně rozvinutých ekonomikách. Návrh novely obsahuje ustanovení týkající se provozování činností v pojišťovnictví včetně zprostředkovatelské činnosti, vymezuje rozsah žádosti o povolení k provozování pojišťovací činnosti, stanovuje minimální výši základního jmění pojišťovny podle pojistných odvětví, řeší střet zájmů, stanovuje povinnost vytvářet technické rezervy a vykazovat solventnost (na vyšší úrovni než dosud), ukládá pojišťovnám povinnost zavést funkci pojistného matematika, rozšiřuje kontrolní činnost ministerstva financí a vymezuje jeho postupy, pokud zjistí v pojišťovně nedostatky. Pozitivní je, že návrh novely se věnuje i problematice zajišťoven a zajištění apod.

Mohl byste se vyjádřit podrobněji k některým změnám, s kterými novela počítá?

V prvé řadě bude vhodné upozornit na jiné pojetí schvalovacího řízení. Nebude se vyžadovat složení kauce a nebudou již schvalovány všeobecné pojistné podmínky. To lze uvítat. V rámci filozofie přechodu státního dozoru od kontroly materiální ke kontrole finančního zdraví budou muset pojišťovny, aby dostaly licenci, prokazovat a předkládat ministerstvu více podkladů. Například obchodní plán by měl obsahovat metody výpočtu pojistného, metody výpočtu technických rezerv, modelový průběh prvních pěti let činnosti v optimistické a pesimistické verzi, rozsah a formy pasívního zajištění apod. V žádném případě to nemá být jen slohové cvičení. Zpřísňují se požadavky na členy statutárního nebo dozorčího orgánu pojišťovny a vymezuje se, které fyzické osoby v nich nesmějí působit. Minimální požadavky na základní jmění pojišťoven sledují všeobecné tendence ve světě. Životní a neživotní pojištění jsou rozdělena v souladu s klasifikací EU na jednotlivá pojistná odvětví. Tento princip by se neměl měnit. Zatím se navrhuje pro provozování jednoho nebo více životních pojištění minimální základní jmění pojišťovny ve výši 60 miliónů. Životní pojištění jsou členěna do šesti a neživotní do 18 odvětví. Hodlá-li pojišťovna provozovat například důchodové pojištění, musí mít základní jmění minimálně 60 miliónů. Hodlá-li podnikat v neživotním pojištění, tak v úrazovém pojištění jde o 34 miliónů, avšak v úvěrovém pojištění musí být základní jmění minimálně ve výši 156 miliónů.

Asociace návrh podporuje?

V zásadě asociace pojišťoven návrh přivítala, neboť řeší některé aktuální problémy a přibližuje nás legislativě EU, resp. platným směrnicím EHS. Pojišťovny podporují přísnější režim jejich fungování a povolování činnosti, což nebývá ve finančním světě obvyklé. To ale neznamená, že nemáme připomínky. Pokud jde o finanční zdraví pojišťoven, plně respektujeme, že problematiku technických rezerv a solventnosti podrobně upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Návrh novely by však měl otevřít větší prostor pro investice pojišťoven v zahraničí. Minimálně by měl státní dozor dostat ze zákona zmocnění, aby mohl výjimečně odsouhlasit pojišťovně jinou skladbu finančního umístění, a to i pro zahraničí.
Asociace je dále názoru, že zdravotní pojišťovny ve svém principu nejsou pojišťovny, ale subjekty působící ve veřejném zdravotním pojištění, a proto by neměly podnikat v oblasti upravené zákonem o soukromém pojišťovnictví. Předkladatel si naopak myslí, že by za jistých podmínek měly mít tuto možnost. Již nyní provádí VZP pojištění léčebných výloh v zahraničí. Novela to nehodlá změnit, jen stanovuje pro tuto jejich činnost pravidla. Myslíme si, že to není čisté, je to něco jako záhumenek. Druhá věc, která je předmětem úvah, je otázka, zda v budoucnu mají univerzální pojišťovny (provozující životní i neživotní pojištění) zůstat univerzálními nebo mají být důsledně a kompletně rozděleny na životní a neživotní.

Ministerstvo financí je zřejmě pro rozdělení. Jaký je postoj asociace?

Česká asociace pojišťoven vychází z toho, že směrnice EHS k pojišťovnictví nechávají v zásadě na vůli členských států, zda pojišťovny rozdělit či nerozdělit. Víme rovněž, že praxe v jednotlivých zemích EU není stejná. Nám by vyhovovala ta varianta platné legislativní úpravy EU, která umožňuje činnost univerzálních pojišťoven za podmínky oddělené správy životního i neživotního pojištění. Vycházíme z toho, že český pojistný trh je relativně malý a že rozdělení by bylo neefektivní. Pokud by byl návrh novely přijat v navrženém znění, znamenalo by to například ve lhůtě do deseti let od nabytí účinnosti rozdělit Českou pojišťovnu nebo Českou Kooperativu.

Můžeme se ještě blíže vrátit k budoucímu postavení státního dozoru? Jak se upravují jeho pravomoci v návrhu?

Do návrhu se promítla řada kroků a opatření, která provádějí dozory v západoevropských zemích. Novela by měla umožnit většinu těchto postupů i našemu státnímu dozoru. Pojišťovny budou muset čtvrtletně předkládat výkazy o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, dále pak výkaz o solventnosti, statistiky a jiné informace. Dozor by měl mít možnost v případě pochybností nařídit nový audit apod. Hlavní budou pochopitelně nařízená ozdravná a ochranná opatření. Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit splnitelnost jejích závazků, může nařídit ozdravný plán, zavést nucenou správu, pozastavit oprávnění k uzavírání pojistných smluv, nařídit převod pojistného kmene. Ministerstvo tak získá možnost dostat pojišťovnu do pozice, kdy buď poslechne, anebo ztratí licenci, ne divoce, ale tak, že dojde k řádnému převodu kmene a vypořádání nároků.

Trochu odbočím. V tisku se někdy používají tzv. testy solventnosti s údaji o jednotlivých pojišťovnách. Má to nějakou souvislost s navrhovanou novelou?

V návrhu novely zákona o pojišťovnictví se uvádí, že pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti disponovat vlastními finančními prostředky nejméně ve výši minimální míry solventnosti. Počítá se i s tvorbou garančního fondu. Způsob výpočtu minimální míry solventnosti určí ministerstvo vyhláškou. Ten bude kompatibilní s úpravou v EU. Jde o komplikovaný propočet, který bere v úvahu vlastní jmění, zajištění, výši pojistného, průměrnou úroveň vyplacených škod apod. Vy jste ale uvedla test solventnosti, což je něco jiného. Lze například porovnat předepsané pojistné se základním jměním. V tomto případě doporučuji maximální opatrnost. Při hodnocení finanční síly pojišťoven nelze vystačit s jedním ukazatelem, ale vždy se používá soubor ukazatelů. Mimochodem takovou pomůcku již asociace dala členským pojišťovnám k dispozici. U těchto ukazatelů však záleží vždy na tom, jak jsou interpretovány, neodborné interpretace mohou vést ke klamavému výsledku. Naše pojišťovny jsou poměrně mladé a hodnoty ukazatelů musí být odlišné např. od Německa. Důsledně je třeba odlišovat výpočet pro životní a neživotní pojišťovny. V každém případě je použití jednoho ukazatele zavádějící. Může se stát, že pojišťovna rychle expanduje s jistým základním jměním. Než ho navýší, může být poměr pojistného a základního jmění tzv. nepříznivý. Nic ale neříká o tom, jestli má nebo nemá peníze. Shrnu-li, solventnost je velmi důležitá, ale odborná záležitost. Jakékoli zjednodušení může být na škodu věci.
Marie Volková