Deflace, deflační situace, deflační past a jak z ní?

Deflace, deflační situace, deflační past a jak z ní?

Vývoj makroekonomických ukazatelů v roce 1998
1. čtvrt. 2. čtvrt. 3. čtvrt. 4. čtvrt.
Čistá inflace (k.o.*, v %) 7,9 6,5 4,3 1,7
Index cen výrobců (k.o., v %) 6,5 5,6 3,7 2,2
HDP (s.c., růst v %) -0,9 -2,4 -2,9 -4,1
Spotřeba domácností (s.c., růst v %) -1,6 -7,0 -0,9 -0,2
Průmysl (s.c., růst v %) 8,4 5,2 1,8 -7,0
Nezaměstnanost (k.o., v %) 5,5 5,6 6,8 7,5
Zaměstnanost** (průměr, v %) -2,4 -4,2 -3,7 -3,9
Nominální mzda (průměr, v %) 10,9 7,0 9,2 10,1
M2 (k.o., růst v %) 7,7 7,5 8,0 5,2
Úvěry (k.o., růst v %) 7,1 4,8 3,3 -2,7
* konec období ** v podnicích s 20 a více zaměstnanci ve všech organizacích nepodnikové sféry Zdroje: ČSÚ, ČNB
Ve světové ekonomice je hodně zboží a málo peněz určených na jeho nákup. Naopak portfolioví investoři mají problémy s umístěním volných finančních zdrojů a zajištěním jejich vysokého a přitom bezpečného zhodnocení. Převis nabídky zboží nad poptávkou nutně vede k poklesu cen. Deflace je situace, kdy dochází, v meziročním vyjádření, k absolutnímu poklesu cen. Deflace byla průvodním jevem deprese ve třicátých letech, deflace zasáhla některé země produkující naftu v polovině osmdesátých let, deflace je dnes přítomna např. v Japonsku. Deflace je většinou průvodním jevem ekonomik v poklesu.
Deflační situace (krátkodobá), kterou nyní zakoušíme v České republice, se může za určitých okolností rozvinout v deflační spirálu či past. Deflační spirála vypadá zhruba takto. Převis nabídky nad poptávkou vede k poklesu cen, pokles cen vede ke snížení tržeb a zisků podnikové sféry, a ta je nucena snižovat náklady. To vede k poklesu reálných mezd a růstu nezaměstnanosti, což dále stlačuje poptávku. Nižší poptávka vede k dalšímu tlaku na pokles cen. Spirála je uzavřena. Tento typ deflace tzv. maligního či zhoubného typu je rovněž charakterizován nevyužitými, nadbytečnými výrobními kapacitami. Dále je obvykle doprovázen nedostatečným růstem peněžní zásoby a nedostatečnou úvěrovou emisí.
Současná situace v Japonsku je příkladem dohadů ekonomů, zda již deflační situace přerostla v deflační spirálu. Převládající názor je, že ano. V anketě BridgeNews pořádané v září 1998, která zahrnula odpovědi 391 významných japonských firem, bylo pořadí odpovědí následující. Ano, jsme v deflační spirále (55 % firem), vstupujeme do deflační spirály (32 %), dostáváme se z deflační spirály (1 %), nevíme, neznáme odpověď (12 %).
Japonsko hledá cestu z deflační spirály. Jaké jsou však možnosti? Centrální banka Japonska snížila klíčové úrokové sazby "blízko k nule". Japonská vláda přistoupila k bezprecedentní fiskální expanzi a ke snížení daňové zátěže. Japonský jen přesto zůstává relativně silný, a tak do značné míry eliminuje vliv fiskální expanze a měnového uvolnění. Ukazuje se, že stimuly na poptávkové straně domácí ekonomiky nejsou pro prolomení deflační spirály dostatečné. Za klíč k prolomení deflační spirály se považuje restrukturalizace (reforma) na nabídkové straně ekonomiky v kombinaci s oslabením měny.
Jaké jsou příznivé vlivy oslabení domácí měny na prolomení deflační spirály? Argumentuje se tím, že depreciace (či devalvace) v ekonomikách s chronickými nadbytečnými výrobními kapacitami - chronickým lokálním převisem nabídky nad poptávkou - je vcelku dobrým střednědobým řešením. Za situace globálního převisu nabídky nad poptávkou činí domácí nabídku pro zahraničí (cenově) atraktivnější. Dochází ke zvýšení poptávky po výstupu ekonomik s podhodnocenou měnou na úkor ekonomik s měnou (relativně) nadhodnocenou a silnou. Nezbytnou podmínkou takového přesunu je však strukturální a kvalitativní pružnost nabídky dané ekonomiky. Je nutné zdůraznit, že depreciace je pouze střednědobým řešením. Je to přesunutí problémů na jiné ekonomiky s momentálně silnou měnou. Dlouhodobě je to hra s nulovým součtem.
Jak se z deflačního úhlu pohledu jeví současná situace české ekonomiky? V tabulce jsou uvedeny ukazatele za rok 1998, které jsou relevantní pro posouzení toho, zda ekonomika je v deflační situaci. Na začátku roku 1999 se většina ukazatelů zatím vyvíjí (z hlediska posouzení deflační situace) nadále nepříznivě - únorová čistá inflace i index cen průmyslových výrobců již byly na meziročních záporných hodnotách shodně na -0,1 %. Průmyslová výroba i maloobchodní tržby nadále klesají a nesignalizují zatím obrat k růstu poptávky. Lze tedy konstatovat, že česká ekonomika se v 1. čtvrtletí roku 1999 nachází v deflační situaci. Otázkou je, zda tato situace přeroste do deflační spirály.
Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí nehrozí. Obraz číselných údajů však není jednoznačný. Je o to méně jednoznačný, že v malé otevřené ekonomice českého typu vývoj ve vysoké míře závisí na vývoji světové ekonomiky. V roce 1998 se na ostrém tempu dezinflace podílely značnou měrou vnější vlivy, zejména silná koruna a mimořádně nízké světové ceny surovin, především ropy. V letošním roce oba tyto vlivy budou působit spíše na růst inflace. Pokles reálných mezd a spotřeby domácností se v průběhu roku 1999 přetočí v mírný růst. Stav podnikového sektoru se však nijak výrazně nezlepší, nezaměstnanost nadále poroste, úvěrová emise nijak výrazně nevzroste.
Oslabení měny, které centrální banka primárně sledovala poklesem svých sazeb, bylo dosaženo. Jeho efekt na ekonomiku je však pouze střednědobý. Jak již bylo řečeno, ani poptávkové stimuly v deflačním světě příliš nefungují. Jediným dlouhodobým řešením je zásadní restrukturalizace strany nabídky v kombinaci s realistickým kursem měny. Reforma nabídky je o bankrotech na straně jedné a vysokém tempu inovací jako nezbytné podmínce dlouhodobě udržitelného růstu produktivity, konkurenceschopnosti i celé ekonomiky na straně druhé.
Na závěr jedna dobrá zpráva. Deflace nutně nemusí být "zhoubného" typu. Existuje i deflace "benigního", "nezhoubného" typu, která je příznivá. Ta souvisí s rychlým růstem produktivity práce (viz např. pokles cen informačních technologií, spotřební elektroniky) a deregulacemi, resp. demonopolizací odvětví (viz snížení cen v důsledku demonopolizace telekomunikací či síťových odvětví v některých zemích). To však není současná česká situace.

Jiří Křovák,
hlavní ekonom IPB, a. s.