Velká změna ústavy je věc vlády

ROZHOVOR

Velká změna ústavy je věc vlády

Komise ČSSD a ODS ustoupila od komplexní úpravy dokumentu, vyplývá z rozhovoru s Ivanem Langrem
Společná komise ČSSD a ODS, která se zabývá změnou ústavy, se již shodla na základních principech předpokládané úpravy. Na otázky HN spojené s touto problematikou odpovídá místopředseda Poslanecké sněmovny a člen komise za ODS Ivan Langer.

Jak rozsáhlá bude očekávaná změna ústavy?

Původní úvahy komise se zabývaly komplexní úpravou. To znamená, že by úprava postihla všechny problematické body, které se postupem času objevily. Fakt je, že ústava existuje již sedm let, a tak je to vhodná doba ne pro revizi, ale na zamyšlení se nad fungováním jednotlivých ústavních institutů. V komisi zvítězil názor, který vyplývá z opoziční smlouvy, a to, že by tyto dvě politické strany neměly provádět globální úpravu ústavy. Tento primární úkol náleží vládě. Komise se proto soustředila na úpravy, které jsou tematicky zaměřeny úzce a vyplývají z nedávných zkušeností.
Změna se bude týkat volebního systému, vztahu prezidenta a vlády a mechanismu rozpuštění sněmovny a předčasného ukončení jejího funkčního období.

Můžete tyto okruhy charakterizovat...

V prvním okruhu jsme se shodli na tom, že budeme hledat takovou změnu volebního systému, aby výsledky voleb posílily možnost vytvoření stabilní většinové vlády.
U vztahu prezidenta republiky a vlády půjde o jeho zpřesnění. To by se mělo dotýkat způsobu jmenování premiéra a následného sestavování vlády tak, abychom zabránili "dvoupremiérství", kterého jsme byli nedávno svědky.
Stejně tak potřebují novou úpravu postavení a kompetence vlády v demisi, to znamená té vlády, která překlenuje období mezi vládou, která skončila své funkční období na základě výsledků jedněch voleb, a obdobím, než je zformována nová vláda na základě výsledků dalších voleb. Tato úprava by měla být úplná novinka. V komisi převládá názor, že vláda, která je v demisi, která de facto vykonává svoji funkci z pověření prezidenta do doby, než je jmenována nová vláda, musí mít přesněji definované své kompetence. Jde o vládu bez jakéhokoliv politického mandátu vyplývajícího z voleb, a tudíž by neměla mít stejné pravomoci jako vláda, která je jmenována právě na základě výsledků voleb. Proto předpokládám, že dojde ke zpřesnění kompetencí této vlády. Bude to znamenat omezení rozhodovacích pravomocí na běžné úkoly a zapovězení této vládě například předkládat návrhy ústavních zákonů, návrh zákona o státním rozpočtu, neumožní se jí žádat vyhlášení stavu legislativní nouze ani to, že by mohla předložit sněmovně žádost o vyslovení důvěry. Jde o to, aby republika na jedné straně měla vládu, protože každý státní útvar vládu potřebuje, ale aby vláda měla pouze takové kompetence, které vyplývají z faktu, že vláda v demisi je vlastně vládou přechodnou.
Změny se také dotknou rozpuštění Poslanecké sněmovny - to znamená okolností, za jakých prezident může a za jakých musí rozpustit sněmovnu a vypsat volby. Je to proto, že nynější důvody pro rozpuštění, které ústava zná, byly převzaty z ústavy federální a ukázaly se v krizových okamžicích jako nepříliš funkční.

Byla na pořadu jednání komise také existence Senátu?

Ne, nikdo nezpochybnil existenci Senátu jako takového. Nikdy se vážně neuvažovalo o myšlence, že by byl Senát vypuštěn z ústavy. To by totiž znamenalo naprosto zásadní zásah do ústavního pořádku. Muselo by následovat "rozpouštění" jeho kompetencí mezi sněmovnu, vládu a prezidenta. Domnívám se, že pokud by z ústavy zmizel Senát, pak by to nutně znamenalo posílení role prezidenta včetně možností úvah o jeho přímé volbě.

O nové ústavní definici postavení prezidenta komise tedy neuvažovala?

Zásadním způsobem by se postavení prezidenta nemělo měnit, to znamená, že mohu rozptýlit fámy, které kolovaly ohledně zájmu zcela oklestit pravomoci prezidenta a udělat z něj bezvýznamnou loutku v rukou "zločinných parlamentních politiků". V korekcích ústavy půjde o zpřesnění některých jeho kompetencí. Někde se prezidentovi mírně přidává, někde ubírá. Mělo by dojít k drobným změnám, ale spíše zpřesňujícího než oklešťujícího charakteru. Jediné, co je zajímavé, a o tom zatím není rozhodnuto, je to, jakým způsobem se společná komise postaví k pravomoci prezidenta v oblasti milostí. Osobně zastávám názor, že prezident by neměl mít právo zasahovat do trestního řízení dříve, než je známo pravomocné rozhodnutí soudu. Až potom by mohl mít právo trest odpustit, zahladit, ale rozhodně by neměl právo, které má dosud - zastavovat trestní řízení nebo nařizovat, aby trestní stíhání nebylo vůbec zahájeno.

Mohl byste charakterizovat jednání komise...

Určitě se objevilo několik témat, na která bylo zcela zásadně odlišné stanovisko, ale převažovala velmi věcná argumentace, snaha problém uchopit - ani ne tak politicky jako věcně. Jednoznačná motivace, kterou jsem vycítil, bylo zabránit podobným problémům, které jsme zažili jednak při jmenování vlády v roce 1998, ale především okolnostem provázejícím jmenování Tošovského vlády.

Dá se říci, že komise uvažovala konzervativně a že nedojde k výrazným změnám ústavního pořádku ve smyslu, že bychom přešli od zastupitelské demokracie k přímé...

Žádný zásadní převrat ústavního systému se nechystá, jde opravdu o zpřesnění některých procedur tak, aby bylo výsledkem co možná největší možné předcházení krizovým situacím.

Konzultovali jste změny s ústavněprávními experty?

Mohu odpovědět zcela jednoznačně - dílo, na kterém se pracuje, není výsledkem prací pouze politiků, ale také ústavních odborníků.
Obzvlášť za ODS mohu potvrdit, že veškeré úpravy jsou konzultovány s odborníky z oboru ústavního práva. Nikdo z politiků, kteří se účastní těch prací - nechci mluvit za jiné, nepovažuje sebe samotného za největšího odborníka v oblasti ústavního práva, a tak je logické, že veškeré úvahy, veškeré změny jsou konzultovány s lidmi jak z teorie, tak i z praxe.

To znamená, že se vyjadřuje i Ústavní soud?

Snahou je dosáhnout konsenzuálního pohledu na problém a získat co nejširší podporu odborné veřejnosti, protože návrh by měl potíže ve sněmovně v okamžiku, kdy s ním vyslovili nesouhlas nejvýraznější reprezentanti odborné scény.

Kdy podá komise příslušné návrhy na změny?

Do roka a do dne. Je to jediný věcný úkol vyplývající z opoziční smlouvy, který mohl být splněn v termínu. Předpokládám, že se tak stane na červencovém plénu Poslanecké sněmovny. Formálně ještě nebylo rozhodnuto o tom, jakým způsobem budeme postupovat, ale předpokládám, že by to byl návrh skupiny poslanců z obou dvou stran.

Z toho, co jste uvedl, je asi nejvážnější změna posun volebního systému...

Neřekl bych, že je to nejvážnější změna. Je to jeden z okruhů změn a myslím, že jejich význam je rovnocenný. Protože není-li vyřešena otázka rozpouštění sněmovny, může to vést k politickým krizím, není-li přesně specifikován postup při sestavování vlády po volbách, může to vést nejen k velkým otřesům na politické scéně, ale neklid se může přenést i dál do společnosti. Otázka, jakým způsobem se bude volit, je samozřejmě důležitá, ale neřekl bych, že je důležitější než ostatní.
V tuto chvíli neexistuje jednoznačně shodný názor, jakým způsobem postupovat. V každém případě by změny měly být logické a měly by navazovat na stávající strukturu veřejné správy. Systém by měl být přehledný a srozumitelný především pro voliče. Měl by to být systém, který by umožňoval větší pravděpodobnost sestavení většinových koaličních vlád. Sociální demokracie v tuto chvíli stále ještě trvá na svém odmítavém stanovisku změny poměrného systému na většinový. Stanovisko ODS se opírá o většinový systém. Z logiky věci vyplývá, že buď někdo zcela ustoupí, nebo budou muset ustoupit oba dva a výsledná varianta bude kompromisem, tzn. že bude zachován poměrný systém, nicméně budou v něm akcentovány většinové prvky. Většinových prvků je několik druhů a souvisejí samozřejmě s velikostí volebních obvodů, s volebními propočty, s počty mandátů v jednotlivých volebních obvodech, s počty poslanců ve sněmovně apod. Musíme ale najít rovnováhu - to znamená, chceme-li aplikovat v poměrném systému například nějaké většinové prvky, měli bychom se zbavit například uzavírací klauzule.
Za zmínku stojí také varianta, která je zvažována, a to je snížení počtu poslanců. Tato úvaha se sice nemusí potkat s velkou přízní ve sněmovně, ale myslím, že by mohla získat podporu veřejnosti, neboť by znamenala větší zacílení pozornosti na jednotlivé poslance, protože se snížením jejich počtu roste jejich viditelnost a odpovědnost. Myslím, že to jsou prvky velmi sympatické, neboť určitě není pravda to, co někdo možná někdy tvrdí, že s vyšším počtem poslanců roste i kvalita přijímaných zákonů. Ale opakuji, každá změna musí mít logiku a nesmí být přijata bez jakýchkoli vnějších souvislostí.

Když se bude měnit volební systém do sněmovny, musí se změnit také do Senátu...

Zeptáte-li se, jestli si dovedu představit ČR bez Senátu, tak já odpovím, že si umím představit jednokomorový Parlament - prezidenta voleného přímo. Realita je ale taková, že Senát zde máme, a jde jen o to, se teď pokusit vedle tlaku na kvalitu jeho práce zvýšit i jeho prestiž. Senát více zapojíme do rozhodovacího procesu, v některých oblastech posílíme i jeho pravomoci a současně se ho možná pokusíme více a lépe zakotvit do stávajícího členění republiky. To mimo jiné znamená - rozšířit práva senátorů a skupin senátorů, podávat návrhy zákonů. Určitě by také mohly být některé nominace do některých funkcí v rámci ústavního systému republiky realizovány na základě společného rozhodnutí.

Volební systém do Senátu zatím zůstává nezměněný...

Volební systém zůstává stejný, dvoukolový většinový.

Marie Volková