Strukturální fondy EU mohou být důležitým nástrojem hospodářského rozvoje i v ČR

Strukturální fondy EU mohou být důležitým nástrojem hospodářského rozvoje i v ČR

Regionální kompetence mají zpoždění

V hodnocení stavu příprav na přijetí a uplatnění pravidel EU pro regionální politiku, uskutečněném v dubnu na Ministerstvu místního hospodářství, experti Evropské komise konstatovali, že pokrok České republiky v posledních dvou letech je v této oblasti pozitivní. Příprava Národního rozvojového plánu ČR na období 2000 - 2006, která je podmínkou využívání strukturálních fondů EU pro rozvoj ČR, má ovšem své problémy v návrhu priorit i v jejich české části financování.
Země Evropské unie, jejichž hrubý domácí produkt je menší než 75 procent průměru EU, mají možnost v zájmu sblížení konkurenceschopnosti a snížení míry nezaměstnanosti získat od Evropské unie finanční podpory, jejichž míra může dosáhnout až čtyř procent hrubého domácího produktu země, která je jejím příjemcem. Jsou přiznávány v rámci tzv. Strukturálních fondů a Kohezního fondu. Jejich cílem je prospět hospodářské a sociální soudržnosti společenství. Jsou výrazem solidarity bohatších států s chudšími. Pro země, které se v současné době ucházejí o členství v EU, je tento systém nesporně atraktivní.
Zvýšení hrubého domácího produktu v zemích využívajících strukturální fondy je výrazné. Zpráva Evropské unie z roku 1996 uvádí, jak se zvýšil hrubý domácí produkt na obyvatele v zemích statutu Cíle 1, kam jsou zařazovány země s HDP nižším než 75 procent průměru Evropské unie (viz tab.).
Pro srovnání lze uvést, že současný rozsah prostředků vynakládaných v rámci Strukturálních fondů pro členské země za rok činí více než dvacetinásobek finančního příspěvku Phare pro přidružené země.

Přísná pravidla

Získání podpor Evropské unie však není automatické, má svá přísná pravidla. Je třeba prokázat, že v zemi - příjemci podpor - existuje legislativní, administrativní a kontrolní systém, že rozvojové podpory jsou poskytovány na základě dlouhodobého plánu, jsou zajištěny nezbytné prostředky pro spolufinancování projektů, příprava a realizace programů probíhá na základě efektivního partnerství subjektů na národní, regionální a místní úrovni. Realizace pomoci Evropské unie musí být efektivní a transparentní. Rozhodování o projektech je decentralizováno na co nejnižší úroveň. Řízení, supervize a kontrola jsou v rukou ústředních orgánů a institucí, které musejí garantovat dodržení postupů a případné vrácení peněz. Předpokladem je účinné legislativní a institucionální zabezpečení celého procesu, jehož celková příprava trvá několik let.

Cesta k adaptaci

Pravidla pro Strukturální fondy, která jsou pilířem regionální politiky Evropské unie, a tedy i základem pro vytváření systému v České republice, obsahují pět základních principů, které je nutné respektovat. Patří mezi ně: partnerství, subsidiarita, programování, koncentrace a spolufinancování. Nově se někdy navíc uvádějí principy hodnocení a monitorování.
Princip partnerství považuje EU za jeden z nejdůležitějších prvků přípravy a realizace rozvojových programů. Jde o vytvoření funkčních vztahů mezi místní, regionální a národní úrovní s vazbou na Evropskou unii a se širokým zastoupením různých oblastí hospodářské a sociální sféry. Pro plné uplatnění unijního pojetí partnerství chybí v České republice v současné době plně fungující regiony.

Monitorovací výbory pro regiony

Aby bylo možné zahájit práce na přípravě podmínek pro využívání strukturálních fondů, rozhodla vláda svým usnesením č. 417 z roku 1998 zřídit Regionální řídicí a monitorovací výbory pro regiony NUTS II, které budou mít takové partnerské zastoupení, jaké Evropská unie požaduje.
Jde o zahrnutí zástupců státní správy, samosprávy, hospodářských a sociálních partnerů, univerzit, agentur apod. Má tak vzniknout okruh kvalifikovaných a kompetentních zástupců z regionů, kteří mohou pozitivně ovlivnit dosažení maximálního prospěchu pro rozvoj dané oblasti. Regionální výbory byly vytvořeny v průběhu dubna. V regionech, kde probíhá příprava pilotních programů typu Strukturálních fondů, např. NUTS II Severozápad, tyto výbory již pracují.
Mezi další principy patří subsidiarita. Jde o to zajistit, aby výkon všech činností, souvisejících s přípravou a realizací rozvojových aktivit, byl zajišťován na co nejnižší, ale současně i nejefektivnější úrovni. Zkušenosti se Strukturálními fondy prokázaly, že programy jsou tím účinnější, čím více jsou do jejich tvorby a realizace zapojeny subjekty různých úrovní a čím větší odpovědnost nesou ty složky jednotlivých úrovní, na kterých lze celý proces nejvíce ovlivnit.
Princip, s jehož aplikací je Česká republika nejdále, je programování. Podnět k intenzívnímu rozběhu prací na Národním rozvojovém plánu NRP (v Nařízeních EU je uveden oficiální název RDP - Regionální rozvojový plán, protože v některých zemích nepokrývá území celého státu) dala Evropská komise. Ta vyzvala všechny kandidátské země, aby do konce září 1999 předložily pracovní návrhy těchto plánů pro období 2000 - 2006 s tím, že se stanou podkladem pro rozhodování o budoucích podporách Phare a předstrukturálních fondů.
Cíle, obsah, způsob přípravy a schvalování RDP/NRP je upraveno nařízením Rady EEC č. 2052/88. Metodika pro zpracování Národního rozvojového plánu České republiky na období 2000 - 2006 byla zpracována v listopadu 1998 strategickou jednotkou při Ministerstvu pro místní rozvoj, složenou ze zahraničních a našich expertů. Vlastní práce na zpracování tohoto plánu byly zahájeny v lednu 1998.
Národní rozvojový plán (NRP) bude představovat základní programový dokument České republiky, který musí prokázat připravenost země na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jeho příprava byla zahájena v roce 1998, a to zpracováním Regionální a odvětvové analýzy České republiky. Základní rámec pro práce na NRP pak vytváří Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie, schválená vládou, Strategie regionálního rozvoje České republiky a sektorové analýzy a politiky.

Koordinace

Koordinace probíhá v rámci Národního programového výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (zkratka v angličtině NPC - ESC) se širokým zastoupením resortů, odborných institucí, regionů a hospodářských a sociálních partnerů a Evropské komise a Delegace Evropské unie jako pozorovatelů.
Struktura NRP byla vypracována s využitím programových dokumentů zpracovaných v zemích Evropské unie, s přihlédnutím k faktu, že pravděpodobně celé území České republiky bude do budoucna zařazeno do Cíle 1 Strukturálních fondů. Mezi základní body bude patřit analýza situace včetně seznamu opatření, která pro zlepšení situace přijala vláda, a výsledky, jichž bylo dosaženo v předchozích plánovacích obdobích.
Nosnou částí NRP pak bude návrh rozvojových priorit ČR včetně jejich kvantifikace a strategie jejich dosažení a rámcové finanční požadavky. Současný stupeň rozpracovanosti NRP prokazuje, že nejdůležitější části budou v souladu s politikou vyrovnávání hospodářských rozdílů (kohezní politika) pokrývat výrobní investice, infrastrukturu a rozvoj lidských zdrojů. Neopominutelnou součástí bude zhodnocení dopadů na životní prostředí při realizaci rozvojových opatření NRP.
Při přípravě NRP bude uplatněn i další princip politiky Evropské unie, kterým je koncentrace. Tento plán vychází z předpokladu, že z hlediska územní koncentrace bude Česká republika zařazena do Cíle 1. Z hlediska věcné koncentrace budou rozvojové priority navrženy v rámci Národního rozvojového programu.
Princip doplňkovosti (spoluúčasti) ukládá přijímající zemí povinnost zajistit padesátiprocentní spolufinancování (u programu Phare 25%). Půjde o požadavek pro Českou republiku nejobtížněji splnitelný. Evropská unie přitom trvá při schvalování finančních podpor ze strukturálních fondů a Kohezního fondu na garancích zajištění odpovídající části pro spolufinancování. Zjišťováním "absorbční" kapacity České republiky, tedy schopnosti vyčerpat finanční prostředky, které budou naší zemi v budoucnosti přiděleny a jejichž rozsah bude přímo vázán na český podíl, se v současné době zabývá Ministerstvo financí České republiky.

Stav přípravy

V dubnu se uskutečnil screening - tedy zevrubná analýza - stavu v harmonizaci pravidel (acquis communaitaire) pro oblast Regionální politika, Kohezní fond a koordinace strukturálních nástrojů ze strany Evropské komise. Responzívní části screeningu se zúčastnilo za Českou republiku deset resortů, jejichž zástupci reagovali na dotazy úředníků z různých generálních ředitelství Evropské komise.
Je třeba říci, že Česká republika u screeningu rozhodně "nepropadla". Pozitivně byl hodnocen celkový pokrok, učiněný v posledních dvou letech. Především jde o vytvoření ministerstva s regionální kompetencí, vládou přijatá opatření ke koordinaci Strukturálních fondů a Kohezního fondu, zvláště pak uplatnění principu partnerství a rozběh prací na přípravě programových dokumentů.
Zvláštní pozornost byla věnována přípravě Národního rozvojového plánu ČR na období 2000 - 2006 (plánovací období EU pro Strukturální fondy). Tento plán bude předložen v září tohoto roku, po schválení vládou, Evropské komisi a stane se jedním z důležitých podkladů pro rozhodování EU o předvstupních podporách České republice.

Další kontrola se uskuteční v září

Nelze však zakrýt, že ještě mnoho zbývá udělat. Evropská komise upozornila, že je nutné zvýšit úsilí v oblasti přípravy týkající se regionálních kompetencí, vyjasnit vztahy mezi úrovněmi NUTS II a NUTS III (VÚSC), definovat úlohu regionálních rozvojových agentur, vytvořit personální předpoklady pro fungování systému pro přijímání podpor ze Strukturálních fondů a zaměřit se na problematiku spolufinancování a finanční kontroly.
Postup přípravy legislativního rámce, kroky k zajištění absorpční kapacity včetně garance zajištění spolufinancování a příprava pravidel pro provádění finanční kontroly budou předmětem dalšího screeningu, který se má uskutečnit podle informací Evropské komise letos v září. Hodnocení stavu připravenosti se již uskuteční podle nových pravidel pro Strukturální fondy a Kohezní fond, která má Evropská unie odsouhlasit v následujících týdnech.

Eva Píšová,
odbor evropské integrace a strukturálních fondů MMR