Nejspornější zbraň zatím vlastní Spojené státy, Rusko a ČLR

Nejspornější zbraň zatím vlastní Spojené státy, Rusko a ČLR

Neutronová zbraň zabíjí proudem rychlých neutronů. Už krátce po útoku lze území obsadit.
Bojová hlavice rakety exploduje nad útočnou kolonou tanků. Po chvíli se formace začne rozpadat, pořádek vystřídá chaos. V útrobách tanků umírají posádky. Samotné obrněnce však nevykazují větší poškození. I budovy v malé vzdálenosti od epicentra výbuchu jsou v pořádku. Neutronová zbraň ničí život a šetří hmotu...
Právě tyto vlastnosti přiměly významného německého politika Egona Bahra svého času k prohlášení, že jde o zbraň svědčící o "perverzitě lidského myšlení". Vycházel z toho, že běžné jaderné zbraně zaručují "vzájemné zničení", což byl jeden z důvodů, který jaderné mocnosti odrazoval od jejich nasazení. Oproti tomu vynálezce Samuel Cohen a spolu s ním i mnoho vojáků a politiků neutronovou bombu přivítali jako "šetrný prostředek", který by mohl být v případě agrese nasazen proti útočným formacím sovětských pancéřových divizí i v hustě obydlené Evropě.
Neutronová zbraň je v podstatě malou vodíkovou bombou. Směs deuteria a tritia je iniciována slabou jadernou reakcí, dochází k mohutné emisi neutronů, které pronikají většinou materiálů. V živém organismu ničí buňky, následuje nemoc, a dříve či později smrt. Proti účinkům neutronové zbraně se lze chránit fóliemi s obsahem bóru, ochranu údajně poskytují i podzemní úkryty.
Explozi neutronové bomby nedoprovází větší tlaková a tepelná vlna, což jsou hlavní ničivé účinky běžných jaderných zbraní. Rovněž radioaktivní zamoření cílového prostoru je relativně malé, lze do něj vstoupit zpravidla už 24 hodin po nasazení. Zbraň byla vynalezena v roce 1958 v USA. Vyvinuta byla také v Rusku. Čína je zatím třetí zemí, která zřejmě neutronovou zbraň vlastní.