Studenti předložili své požadavky mocné Nejvyšší radě národní bezpečnosti
Íránští "strážci revoluce" hrozí Chátamímu
Tvář zatčeného demonstranta, který se v teheránské televizi přiznal ke špionáži ve prospěch USA a sionistů, nesla stopy zřetelného násilí, jež bylo vůči němu při vyšetřování zřejmě použito.
Teherán (dby, čtk)
Nejvyšší rada národní bezpečnosti Íránu včera přijala delegaci studentů, kteří jí přednesli požadavky související s nedávnými šestidenními protesty. Rada je nejvyšším orgánem státní bezpečnosti, který koordinuje aktivity vztahující se k obraně a bezpečnosti. Mezi požadavky studentů patří odvolání velitele teheránské policie, otevřený proces s činiteli odpovědnými za útoky proti studentům, odevzdání těl mrtvých kolegů a odvolání zákazu reformního deníku Salám blízkého prezidentovi Mohammadu Chátamímu. Rada studenty požádala, aby pomohli obnovit klidnou atmosféru ve společnosti. Detaily setkání nebyly zveřejněny. Studentský výbor již přijali tento týden představitelé ministerstev informací a vnitra a duchovní.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že několik studentů zatčených při nepokojích bylo propuštěno dočasně na kauci. Tisk hovoří o 750 propuštěných ze 1400 zatčených. Ministerstvo vnitra sdělilo, že někteří ze studentů měli kontakty s USA a Izraelem.
Jeden ze studentů zatčených v neděli kvůli proreformním demonstracím se totiž přiznal, že pracoval pro americké "špióny a sionisty". Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra a íránská televize v pondělí večer vysílala se studentem rozhovor. Manúčehr Mohammadí byl prý jedním z iniciátorů nepokojů. Při rozhovoru v televizi byly na jeho tváři zřetelné stopy násilí.
Íránský tisk včera zveřejnil dopis, který zaslalo 24 důstojníků íránských elitních ozbrojených oddílů prezidentu Mohammadu Chátamímu. Vyzvali v něm k "revolučnímu rozhodnutí" a kritizovali ho za málo rozhodný postup proti studentům, kteří při protestech mimo jiné žádali sesazení duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. "Naše trpělivost s tím, co se děje v zemi, je u konce," napsali pazdaráni neboli strážci revoluce, kteří stáli při islámské revoluci v roce 1979 po boku jejímu vůdci Alímu Chomejnímu.
V mimořádně ostrém dopise důstojníci odsoudili údajnou "laxnost" vlády Íránu vůči politické krizi, kterou je režim již delší dobu zachvácen. Upozornili prezidenta Chátamího, že jsou připraveni jednat, pokud vláda nic neučiní, neboť "zítra by již mohlo být příliš pozdě". Důstojníky prý vyburcovala hesla studentů volající po svržení duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. "Není snad tragické, že je ohrožována bezpečnost země, že se útočí na věřící, zapaluje veřejný majetek a zpochybňuje islámská republika?" ptají se autoři dopisu. Pazdaránů je 350 tisíc a nejsou součástí regulérní armády. Vznikli na přímý popud zesnulého vůdce Chomejního. Podléhají jim basídžové - oddíly islámských dobrovolníků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist