MMF nám nevyčítá deficit, ale mimorozpočtové hospodaření

MMF nám nevyčítá deficit, ale mimorozpočtové hospodaření

Za diskutabilní mnozí považují chystané mimorozpočtové fondy na dopravu a bydlení.
Praha (ska)
Recese české ekonomiky se zřejmě blíží svému dnu a z toho důvodu se uvažovaný schodek státních financí 40 miliard korun zhruba shoduje s představami Mezinárodního měnového fondu. "Nevíme ovšem zatím, jaké budou mimorozpočtové státní výdaje. S hodnocením je třeba vyčkat," řekl včera v Praze zástupce MMF pro ČR a Maďarsko Rogerd Nord, který zde komentoval pravidelnou roční zprávu o vývoji české ekonomiky. "Existuje však nebezpečí, že stát bude chtít přesunout nejrůznější výdaje mimo rozpočet, což kvůli transparentnosti státních financí není dobré," podotkl Nord. Toto vyjádření lze považovat za nepřímé varování před zřízením mimorozpočtových fondů na dopravu a bydlení, s nimiž současní architekti státních financí počítají pro rozhýbání české ekonomiky. Od loňské krize v Rusku, kde MMF utržil velké šrámy na své pověsti, značně zesílil tlak na členské země, aby zprůhlednily fiskální politiku a snížily riziko nepředvídatelných krizí. Současná česká vláda se mapováním skrytých dluhů na tuto cestu vydala a vysloužila si za to od MMF pochvalu.
Prioritou ČR v příštím roce by mělo být podle MMF řešení vážných strukturálních problémů státního rozpočtu, které lze předpokládat v souvislosti s růstem mandatorních výdajů a s náklady na začlenění do EU. I přes budoucí oživení nemůže ČR očekávat lepší pozici státních financí. "V následujících letech se bude dále zhoršovat strukturální deficit, " prohlásil Nord s tím, že jde o důsledek demografického vývoje, který zvýší potřebu mandatorních výdajů, a existující tzv. skryté dluhy státu.
Rezervované až zamítavé reakce sklízejí chystané mimorozpočtové fondy také na domácí scéně. Viceguvernér ČNB Zdeněk Tůma včera HN řekl, že jde spíše o kosmetickou operaci. "Nevidím žádnou úsporu či větší efektivnost v tom, že výdaje na dopravu a bydlení budou řešeny mimo rozpočet."

Hlavní otázkou podle Tůmy zůstává, jak budou fondy chápány z hlediska veřejných financí. Správně by měly být součástí konsolidovaných veřejných financí. "V tomto smyslu mám obavu, aby místo zprůhlednění veřejných financí nedošlo naopak k vytváření nových struktur, které ztíží možnost rozlišit opravdový směr a rozměr fiskální politiky."
Analytici dále včera zdůrazňovali, že zřízení mimorozpočtových fondů na bydlení a dopravu je sice legitimním krokem vlády, do systému veřejných rozpočtů to však nepřinese dodatečné peníze. "Nevýhodou financování investic z mimorozpočtových fondů by byla jejich vázanost na hospodaření FNM," upozornil Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt. Pokud by se výnosy z privatizace opozdily nebo by nedosáhly předpokládané výše, FNM by nebyl schopen fondy dotovat a investice by nemohly být realizovány. "Vzhledem k napjatosti rozpočtu na příští rok je ale nutné počítat s omezením vládních investic bez ohledu na to, zda mimorozpočtové fondy budou zřízeny nebo ne," soudí Sobíšek.
Ředitel investiční společnosti Expandia Miroslav Singer vidí ve zřízení fondů snahu vlády opticky snížit rozpočtový deficit. Za přínosnější považuje výdaje do dopravní infrastruktury. Vláda by se podle jeho slov měla zamyslet i nad možnostmi využít při výstavbě dálnic zdrojů soukromého sektoru.
Za paradoxní označuje načasování vládního záměru Marek Ratkovský z České spořitelny: "Na jedné straně se vláda rozhodla sloučit transformační instituce kvůli zprůhlednění státních financí, na druhé straně vytvoří fondy, které dříve nebo později budou financovány z vybraných daní."