Gordický uzel a globalizace

Gordický uzel a globalizace

Světový problém drog je spletitým gordickým uzlem, představujícím několik komplikovaných systémů vztahů: uživatel - stát, jde o otázku tolerance zákonů vůči drogově závislému, dodavatel drog - stát, tedy organizovaný zločin a policie a úředníci, drogové mafie - ekonomika (především je to záležitost praní špinavých peněz a kontroly finančních toků), drogové mafie - politické režimy, globalizace produkce a distribuce drog - sílící odpor mezinárodního společenství a koordinace boje proti drogám. Již jen krátký výčet těchto úrovní problému naznačuje, že v tomto případě žádné rychlé rozetnutí uzle neexistuje.
Pro některé státy je odrazovým můstkem potření drog tvrdý postih uživatele, a to aplikací dlouhodobých vězení či trestů smrti. Není divu, že nejpřísněji trestají islámské fundamentalistické režimy, které si současně i tímto opatřením posilují vlastní identitu, a také země samy produkující drogy. V evropských demokraciích lze koncem 90. let naopak zaznamenat mírné posilování liberální tendence, patrné ve Švýcarsku (legalizace užívání heroinu ze zdravotních důvodů), Nizozemsku (legální užívání marihuany), částečně v Německu. Podstatné přitom je, že některé tyto pozitivní zkušenosti provokují v Evropě bouřlivou diskusi a snahu o hledání optimálního řešení.
Na boj proti drogám se ve světě ročně vydává na 30 miliard dolarů, které mají podpořit úsilí jednotlivých protidrogových centrál. Přestože zástupci Interpolu hovoří o zlepšení mezinárodní koordinace a množících se úspěšných zásazích, organizace výrobců a pašeráků drog mají nezřídka navrch díky penězům a moderní technice. Nakoupení nejmodernějšího vybavení umožňují totiž obrovské roční až 500miliardové zisky světových mafií, které stále výrazněji prorůstají s legálními ekonomikami národních států. V řadě režimů existuje navíc úzké propojení drogové mafie s exekutivou (narkokracie v Barmě, Afghánistánu aj.) anebo spojení s protivládními silami (Kolumbie).
Snad nejpodstatnějším fenoménem 90. let je prudká globalizace trhů, která přivedla světovou drogovou mafii k úzké a zdá se zatím efektivní spolupráci. Mezinárodní společenství je tím tlačeno účinněji uplatňovat dohodu do roku 2003 zlikvidovat nebo alespoň výrazně omezit pěstování plodin, z nichž se vyrábějí drogy, a do legislativ začlenit opatření prosazující kontrolu výroby, pohybu a užití anfetaminových látek. Mimo toho by se v roce 2003 měla zlepšit spolupráce v oblasti práva a ozývají se hlasy prosazující dohodu o zabavování majetku, získaného s obchodu z drogami a kontrolu finančních toků.

Milan Mostýn