Soudci vysvětlují prodej zástav

Nová úprava občanských kodifikací v praxi

Soudci vysvětlují prodej zástav

Zástavní právo jako institut k zajištění závazku chápe právnická i podnikatelská veřejnost prostřednictvím jeho realizační funkce. Nedávno konaný seminář soudců přijal k této problematice určité závěry.
Právní úprava realizační funkce zástavního práva byla dotčena změnami, jež přinesl s účinností od 1. 9. 1998 zákon č. 165/1998 Sb. Zákon č. 165/1998 Sb. ve vztahu k úpravě zástavního práva novelizoval jednak ustanovení § 151f odst. 1 a 2 občanského zákoníku jednak ustanovení § 274 písm. a) a § 372 občanského soudního řádu (o. s. ř.). Namísto dosavadního práva zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zástav prostřednictvím ustanovení občanského zákoníku nyní zástavnímu věřiteli dává právo navrhnout prodej zástavy, jestliže zajištěná pohledávka není řádně a včas splněna. V návaznosti na to byla tato změna promítnuta do o. s. ř., a to především do ustanovení § 372, tak, že stanoví-li zákon, že zástavní věřitel může požádat soud o provedení prodeje zástavy, použijí se přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí nebo nemovitostí. Pod písm. a) bylo dále do ustanovení § 274 nově zařazeno usnesení soudu o prodeji zástavy.

Protisměrná úprava

Z citovaného ustanovení jako by vyplývalo [274 písm. a) o. s. ř.], že zástavní věřitel se musí v návrhu na prodej zástavy soudem vykázat usnesením o prodeji zástavy. Tato úprava je ovšem protisměrná, neboť ustanovení § 372 o. s. ř. stojí na tom, že není třeba žádného titulu, že tu jde jen o to, aby zástavní věřitel prokázal existenci zástavního práva; naproti tomu § 274 písm. a) mluví o usnesení o prodeji zástavy. Postup podle § 372 totiž nikdy nepředpokládal exekuční titul. Zde šlo a jde i nadále o přímý prodej soudem na žádost zástavního věřitele, a to přiměřeně podle ustanovení o prodeji nemovitostí a movitostí. K těmto problémům seminář soudců přijal pracovní závěry.

Závěry

Prodej zástavy soudem na návrh zástavního věřitele se odehrává ve dvou fázích. Ustanovení § 274 písm. a) ve vazbě na ustanovení § 372 o. s. ř. předpokládá usnesení soudu o prodeji zástavy, tedy rozhodnutí o první fázi prodeje zástavy, kterým se nařizuje její prodej k uspokojení pohledávky zástavního věřitele. Z hlediska ustanovení § 274 o. s. ř. jde s jistou výhradou o tzv. cizí titul (byť prodej zástavy podle § 372 o. s. ř. není exekucí), neboť usnesení není vydáváno v civilním nalézacím řízení. Toto rozhodnutí je podkladem pro provedení prodeje zástavy podle § 372 o. s. ř., a to přiměřeně podle exekučních pravidel o prodeji movitých nebo nemovitých věcí (na užití ustanovení § 251 až 275 o. s. ř. zákon neodkazuje). Prodej zástavy přitom není exekucí ve vlastním slova smyslu, to jest výkonem soudního rozhodnutí či jiného exekučního titulu, nýbrž je svým charakterem tzv. jinou činností soudu ve smyslu části sedmé občanského soudního řádu.
Věcně příslušný je okresní soud. V návrhu zástavního věřitele na vydání usnesení o prodeji zástavy musí být uvedeno a doloženo, z čeho odvozuje zástavní právo k prodávané věci, tedy, že k zajištění určitého závazku byla uzavřena zástavní smlouva (nebo jinak vzniklo zástavní právo) a že zajištěná pohledávka nebyla řádně a včas splněna. Návrhem se zástavní věřitel domáhá, aby soud nařídil k uspokojení konkrétně určené pohledávky zástavního věřitele prodej přesně označené zástavy. V této první fázi soud zkoumá, zda je tu zástavní právo a zda existuje pohledávka, k jejímuž uspokojení má být zástava prodána, a to podle navrhovatelem doložených tvrzení.

Právní moc

Jakmile usnesení o prodeji zástavy nabude právní moci, přistoupí soud k vlastnímu prodeji zástavy (z hlediska srovnání s výkonem rozhodnutí jde o stadium následující po jeho nařízení). Zpravidla bude soud v případě prodeje nemovitosti pokračovat tím, že ustanoví znalce a zařídí odhad prodávané nemovitosti. Případné námitky odpůrce (zástavního dlužníka), že zajištěná pohledávka již zanikla, je promlčena apod., lze uplatnit až v tomto stadiu prodeje zástavy návrhem na zrušení nařízeného prodeje. Typicky jde o námitky, které se - jestliže jde o vlastní výkon rozhodnutí - pojmově spojují se zastavením exekuce. Jestliže tyto námitky neobstojí, dovede soud prodej zástavy do konce za přiměřeného užití pravidel, která se týkají exekuce prodejem nemovitosti či prodejem movitých věcí. Výkladové problémy soudní praxe jsou také odrazem pochopitelných potíží, s nimiž se potýká každý, kdo si klade otázku, jaká práva a povinnosti zmíněná novelizace přinesla zástavním věřitelům i zástavním dlužníkům.
Jsem přesvědčen, že odborné soudcovské semináře jsou ve vztahu k justici jedním ze základním požadavků demokratické společnosti.
JUDr. Jaroslav Bureš,
předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR