Hornictví čeká další útlum

Hornictví čeká další útlum

Okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Pořadí Okres Míra nezaměstnanosti (v %)
31. 12. 31. 12. Výhled pro 1997 1998 letošní rok
1 Most 12,4 15,6 16 - 19
2 Louny 11,3 15,5 15 - 17
3 Chomutov 12,1 14,8 15,5 - 18
4 Karviná 10,4 13,8 14,5 - 17
5 Teplice 10,0 13,2 12,3 - 15
6 Přerov 9,0 12,5 13 - 14
7 Ostrava 7,5 12,0 13 - 15
Pramen: OS PHGN
Evropské hornictví ztrácí pozice. Až na několik výjimek vyspělé země počítají s poklesem podílu uhlí na výrobě elektrické energie.
Statistické ročenky zaznamenávají od roku 1990 značný pokles těžby černého i hnědého uhlí v Evropě. Naopak se zvyšuje těžba černého uhlí ve světě. Na světovém trhu dominují kromě asijských zejména latinskoameričtí těžaři. Palivoenergetické koncepce jednotlivých států počítají s poklesem uhlí na energetické výrobě. Podíl uhlí na výrobě rakouské elektrické energie by měl v roce 2010 klesnout na 1,4 % z podílu 11,5 % v roce 1996. Tyto informace shromáždil Odborový svaz pracovníků v hornictví, geologie a naftového průmyslu.
V Dánsku by měli vyrábět v roce 2010 čtvrtinu veškeré elektrické energie oproti třem čtvrtinám v polovině devadesátých let. V Německu se udržuje podíl uhlí na výrobě elektřiny na úrovni přes padesát procent. Dramaticky by měl klesnout podíl na výrobě elektrické energie z 24,2 % na 8,7 % procenta v Belgii. Jen u Maďarska, Itálie, Finska a Švédska se počítá s mírným nárůstem podílu uhlí na výrobě elektřiny. U Nového Zélandu je plánován výrazně vyšší podíl uhlí jako zdroje elektřiny, a to z tří procent na téměř 14 % v roce 2010.

Těžba stále klesá

Těžba hnědého uhlí v ČR klesla od roku 1990 do roku 1997 o 40 procent. V období od roku 1998, kdy hnědouhelné společnosti vytěžily zhruba 52 miliónů tun, do konce roku letošního zaznamená pravděpodobně další úbytek na úrovni zhruba 20 procent. Tempo propadu pak podle těžařských společností zřejmě v roce 2003 dále výrazně podpoří uvedení Jaderné elektrárny Temelín do komerčního provozu.
Situace například v Mostecké uhelné společnosti vyústila ve schválení útlumu hlubinného Dolu Kohinoor, povrchového dolu Jan Šverma a homogenizační drtírny. Těžbu v povrchovém dole Ležáky firma zastavila již letos v dubnu. Počet zaměstnanců by do konce roku 2000 měl klesnout ze současných 8682 na zhruba 7000.
Těžba černého uhlí vykázala od roku 1989 do roku 1997 propad zhruba 27 procent. V současné době se produkce ustálila na přibližně 12 miliónech tun ročně. Kolem devíti miliónů tun těží Ostravsko-karvinské doly, zbytek pak Českomoravské doly.
OKD v červnu ukončily těžbu na závodě František Dolu Lazy a na závodě Paskov Dolu Paskov na Frýdeckomístecku. Od počátku roku 1998 jsou v rámci sloučení do Dolu Odra v útlumu odštěpné závody Odra a Julius Fučík. V roce 1997 bylo v OKD zaměstnáno téměř 29 tisíc lidí, ke konci loňského roku jich bylo pouze kolem 25 tisíc. Letos se má stav pracovníků snížit o čtyři až pět tisíc lidí.
Útlumové programy byly stejně tak přijaty i v ostatních těžebních lokalitách. Počet zaměstnanců Severočeských dolů Chomutov se snížil za pět let existence o třetinu. V Sokolovské uhelné zase od května vedení zkrátilo pracovní dobu části zaměstnanců dolu Jiří.

Miliardy na útlum

Česká vláda se minulý týden zabývala útlumem těžby v tuzemských revírech. V podstatě rozhodla o ukončení dobývacích prací ve zhruba dvou desítkách lokalit, a to v období následujících šesti let. Stát vynaloží na zahlazení následků těžby a sociálních dávkách téměř 19 miliard korun v následujících pěti letech. Vlastně poprvé tak budou rozděleny státní peníze na rekultivační práce a sociální dávky.
Původ útlumových programů v hornictví lze vystopovat na začátku devadesátých let. V roce 1990 česká vláda pozvala k řešení restrukturalizace hornictví belgického poradce T. O. J. Gheyselincka. Podle hornických odborů byl jím zpracovaný program útlumu českého hornictví silně zredukován, a to hlavně ve finanční účasti státu. Hlavním bodem návrhu bylo spojení ekonomicky silnějších dolů s těmi, kde ekonomika těžby byla výrazně nerentabilní. "To ve své podstatě znamenalo přerozdělování finančních prostředků uvnitř skupinového dolu bez účasti státu," tvrdí odbory. Podle jejich názoru tento návrh vyčerpával skupinové doly tak silně, že jim scházely finanční prostředky na modernizaci a investiční činnost potřebnou k další těžbě.
Z patnácti státních podniků vláda v rámci programu restrukturalizace uhelného průmyslu navrhla v roce 1992 vytvoření pěti velkých a dvou malých komerčních společností. Vznikly tak akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, Českomoravské doly, Sokolovská uhelná společnost, Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly a dvě menší společnosti - Jihomoravské lignitové doly a Západočeské uhelné doly.

Obchod s uhlím

Nedostatečnou ochranu domácího trhu vytýkají hornické odbory vládě. Útlumové programy, které schvaluje vláda a které jsou vyhlašovány z ekonomických důvodů na nerentabilních dolech, ovlivňují i odbytové možnosti a poptávka na trhu s uhlím. Podle odborů nebyla potřeba útlumu dána pouze malou poptávkou po uhlí, ale i záměrným porušování pravidel při importu uhlí. Terčem kritiky byl dovoz levného polského uhlí. Ačkoli vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu stanovila dovoz nejvýš dvou miliónů tun uhlí, ve skutečnosti bylo například v roce 1996 dovezeno více jak tři milióny tun uhlí. Podle odborářů to znamená ztrátu dvou tisíc pracovních míst v samotném hornictví a dalších šesti tisíc v návazných profesích.

Důlní neštěstí

Dobývání nerostných surovin je činnost spojená velkými zdravotními riziky. V říjnu roku 1990 došlo k výbuchu s následným požárem na Dole 1. máj v Karviné. Následky: 30 mrtvých. V roce 1992 při tzv. horském otřesu na jednom z pracovišť Dolu Doubrava na Karvinsku zemřeli dva horníci. V době nehody se v dole prováděly pouze odlehčovací vrty. O dva roky později při geomechanickém sesuvu půdy v Dole Dukla v Havířově-Suché byl smrtelně zraněn jeden horník. Na sklonku roku 1994 v Dole Dukla v Havířově-Suché na Karvinsku utrpěl smrtelný úraz horník, jehož při vyklápění zasáhla důlní výztuž. O dva měsíce později při závalu chodby v Dole ČSM-sever ve Stonavě na Karvinsku byl zasypán horník z Havířova. Příčinou neštěstí byla tektonická porucha. V srpnu roku 1995 čtyři čeští horníci zahynuli v uhelném dole San Nicolas u vesnice Mieres na severozápadě Španělska. Havíři v dole pracovali jako zaměstnanci Výstavba Ostravsko-karvinských dolů, spolupracující se španělskou státní důlní společností Hunosa. Neštěstí v dole způsobila exploze třaskavého důlního plynu. Šlo o největší důlní neštěstí ve Španělsku od roku 1949. Zahynulo při něm celkem čtrnáct horníků. V listopadu roku 1995 jeden horník zahynul při důlním otřesu v závodě Lazy skupinového dolu Lazy v Orlové na Karvinsku. V březnu roku 1997 v závodě 1 Dolu Darkov na Karvinsku zahynul po uvolnění horniny spojeném s tlakovou vlnou jeden horník. Šlo o slovenského občana. Při přípravných pracích v Dole Staříč 3-Chlebovicích na Frýdecko-Místecku se v roce 1997 uvolnilo uhlí a zasypalo dva horníky. Jeden z nich byl vyproštěn již bez známek života. Vloni v únoru zahynul šestadvacetiletý předák slovenské dodavatelské firmy v dole Darkov v Karviné, když byl zavalen volněnou horninou při demontáži důlní výztuže. Při sesuvu horniny do důlní jámy Doubrava v Orlové na Karvinsku a následné tlakové vlně po pádu horniny na zatopené dno v hloubce téměř 1200 metrů byli lehce zraněni dva pracovníci dodavatelské firmy Rako-Lupky. O několik hodin později navíc propadla do vzniklého kráteru těžní věž. Po nehodě byli evakuováni lidé ze tří nedalekých rodinných domků, které jsou v majetku OKD. Tři lidské životy si vyžádala v závěru loňského roku nehoda v závodě Jan-Karel dolu ČSA v Ostravě, který je součástí společnosti OKD. Horníci zahynuli při prohlídce uzavřených překopů v severním poli zřejmě na důsledky přehřátí organismu. Při důlním otřesu v dolu Československé armády bylo letos v dubnu v podzemí zraněno deset lidí, z toho tři těžce. Všichni zranění mimo bezprostřední ohrožení života.