Může podnikatel odmítat falešné nebo i podezřelé peníze?

Může podnikatel odmítat falešné nebo i podezřelé peníze?

Ze strachu před přijetím falešné pětitisícové bankovky je odmítají někteří obchodníci a podnikatelé přijímat. Postup v takovém případě upravuje vyhláška České národní banky.
Poněkud neodpovědně zpracovaný regionální zpravodajský příspěvek o padělcích bankovek v hodnotě 5000 Kč zařazený nedávno v hlavním televizním zpravodajském pořadu, který končil údajným doporučením policie nepřijímat bankovky v této hodnotě vůbec, vedl ke zcela zákonité reakci některých subjektů v obchodní síti a následné diskusi, zda lze či nelze přijetí peněz určité hodnoty při platbě odmítnout. ČNB by chtěla ke všem dosud publikovaným a více či méně neúplným nebo nekvalifikovaným názorům přidat své stanovisko.

Znát ochranné prvky

Především je nutné hned v úvodu konstatovat, že padělky, které byly v pořadu prezentovány, nebyly padělky "nové generace", které laik nemá možnost od pravých bankovek odlišit, ale známé padělky, které se na území ČR vyskytují již od loňska. Odborná i laická veřejnost byla o jejich výskytu informována, naposledy na začátku letošního srpna, a od té doby většina sdělovacích prostředků popisuje v různé míře detailu ochranné prvky českých bankovek, podle kterých lze padělky rozpoznat. Zpravidla se však zapomíná zdůraznit, že základními předpoklady pro rozpoznání padělků je nejen dobrá znalost ochranných prvků pravých bankovek, ale i podmínky vhodné pro přijímání peněz.
Detailní praktická znalost ochranných prvků na pravých bankovkách by měla být jedním z kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce pokladníka na všech úrovních. Pokud má zaměstnanec v rámci svých pracovních povinností uvedenu též povinnost přijímat peníze, je zaměstnavatel oprávněn po něm tyto znalosti požadovat, popř. mu umožnit (nebo mu uložit), aby potřebnou kvalifikaci v tomto směru získal. Z hlediska pracovního práva by skutečnost, že pracovník měl či neměl požadované znalosti, mohla mít dopad např. při uplatňování hmotné odpovědnosti za diferenci způsobenou přijetím padělané bankovky. Na druhou stranu však je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vytvořit podmínky vhodné pro přijímání peněz, zejména zajistit na pracovišti dostatek světla. Většina ochranných prvků pro rozpoznání padělků je založena na bázi optických efektů.
Samostatně podnikající osoby by ve svém vlastním zájmu měly znalost ochranných prvků na bankovkách zvládnout a nespoléhat se na skutečnost, že se o padělcích bankovek určité hodnoty dozvědí ze sdělovacích prostředků či jinými cestami. Padělky peněz se staly realitou a je nutno s nimi počítat. Sebedokonalejší ochranné prvky nemohou padělání peněz zabránit, mohou však usnadnit rozpoznání padělků.

Až trestní stíhání

Průzkumy prováděné různými sdělovacími prostředky a následující diskuse rovněž potvrdily mnohokrát kritizovaný nízký stav právního vědomí v České republice i v oblasti hotovostního placení.
Základním předpisem upravujícím danou problematiku je zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který v § 16 odst. 1 stanoví, že "Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi při všech platbách na území České republiky". Definice obsažená v zákonu o České národní bance je důležitá i pro výklad ustanovení trestního zákona. Povinnost přijmout zákonné peníze je vynutitelná a její nesplnění může být posuzováno jako trestný čin ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 144 trestního zákona. Platné bankovky a mince vydané ČNB jsou tuzemskými penězi ve smyslu § 140 a násl. třetího oddílu zvláštní části trestního zákona. Trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz se mj. dopustí ten, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze. Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán trestem odnětí svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem. Vývěska avizující odmítání příjmu peněz určitých hodnot (např. mincí) může být považována za porušení právního řádu. Bylo by zřejmě otázkou diskuse a záleželo by na výkladu soudu, zda již samotné umístění vývěsky by bylo možné posuzovat jako trestný čin, nebo zda by k naplnění jeho skutkové podstaty bylo nutno učinit konkrétní akt odmítnutí peněz.

Vývěskou se nic neřeší

Zahájení trestního stíhání pro trestný čin ohrožování oběhu tuzemských peněz však ČNB považuje za krajní prostředek. Za podstatně důležitější pro hladký průběh hotovostního placení než důsledné uplatňování citovaného ustanovení trestního zákona považuje ČNB znalost vyhlášky ČNB č. 37/1994 Sb., která stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za poškozené peníze. Podle § 2 odst. 2 této vyhlášky může pouze fyzická osoba (např. občan, osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění), jsou-li jí při placení předkládány peníze padělané nebo pozměněné, nebo má-li takové podezření, jejich přijetí odmítnout. Z toho vyplývá, že fyzická osoba může přijetí peněz odmítnout pouze v konkrétním případě za podmínky stanovené vyhláškou, tj. má-li podezření, že jsou jí předkládány falešné peníze. Odmítat peníze určité hodnoty obecně např. formou vývěsky nelze.
Naproti tomu právnická osoba (v daném konkrétním případě její reprezentant - pokladník přijímající peníze), jsou-li jí při placení předkládány padělané nebo pozměněné peníze, nebo má-li podezření, takové peníze odebere bez náhrady proti potvrzení. Vyhláška rovněž stanoví náležitosti potvrzenky a další manipulaci se zadrženými penězi včetně povinnosti ohlásit zadržení peněz policii nebo státnímu zastupitelství. Právnická osoba je nejen oprávněna, ale rovněž povinna padělek proti potvrzení odebrat. Jiný postup, včetně odmítání příjmu peněz určité hodnoty obecně, je rovněž v rozporu s právním řádem. (Podezřelé peníze musí být odeslány ČNB, která, jedná-li se o peníze pravé, je neprodleně vrátí na adresu uvedenou v potvrzence.) Znalost ustanovení vyhlášky č. 37/1994 Sb. by rovněž měla být kvalifikačním předpokladem pro výkon funkce pokladníka, popř. předpokladem pro udělení živnostenského oprávnění v oblasti obchodu.
Zmíněnému zpravodajskému příspěvku je nutno přiznat jeden sice nechtěný, přesto však pozitivní dopad. Možnost kriminalizace obchodníků, kteří dali na údajnou radu policie a vyvěsili oznámení, že pětitisícikorunové bankovky nepřijímají, vedla tentokrát k uveřejňování žádoucích informací i ty sdělovací prostředky, které se jinak o osvětu veřejnosti nezajímají ani náhodou. Žádoucí by však byl ještě jeden důsledek: Aby se odborná i laická veřejnost o problematiku padělků peněz zajímala nejen v důsledku mediální kampaně.

Leopold Surga,
Česká národní banka