Územní plán problémy Prahy neřeší, ale spíše je vytváří

Dokument přijatý pražským zastupitelstvem umožňuje pokračovat v dalším rozvoji metropole

Územní plán problémy Prahy neřeší, ale spíše je vytváří

Koalice ODS a ČSSD prosadila územní plán v pražském zastupitelstvu a završila tak několikaleté úsilí. Vynořuje se otázka, kolikaleté úsilí to vlastně dnešní zástupci lidu završili. Z pohledu odpovědného radního zhruba pětileté. Pan radní to má za sebou a všechny občanské iniciativy, se kterými tak "asertivně" jednal, se mnou budou jistě souhlasit, že si pan kolega zaslouží odpočinek, pokud možno trvalý.

Doprava: bude to horší

Součástí schváleného územního plánu je také dopravní řešení. Jeho prosazení je završením pětadvacetiletého úsilí. Nesmysl? Nikoli. Z důkladného porovnání schváleného územního plánu s projektem Základního komunikačního systému (ZÁKOS) z autorské dílny komunistických plánovačů vyplývá, že se obě řešení od sebe až na výjimky prakticky neliší - výjimkou je vypuštění Nuselské spojky, Hrdlořezské a Veleslavínské radiály a nový tunel Mrázovka. Dnešní návrh vedení městského okruhu od Smíchova po Letnou je totožný s "první severojižní magistrálou", kterou schválil ÚV KSČ v roce 1976. Druhou severojižní magistrálu se podařilo realizovat a dnes nikdo nepochybuje, že je to nejškodlivější dopravní stavba v metropoli. Samo zjištění, že nové vedení chce realizovat něco, co normalizační režim nestihl, nemusí být a priori katastrofou. Přispívá k vysvětlení, proč se k ODS a ČSSD tak ochotně přidali při hlasování pro územní plán i komunisté. Problémem, který je však nepřekonatelný, je skutečnost, že systém ZÁKOS byl koncipován pro zajištění cílů, které jsou z dnešního pohledu absolutně škodlivé. Jednalo se o roštový systém komunikací, který měl umožnit řidičům dosáhnout vytčeného místa v co nejkratším čase. To, že roštový systém je překonaný, vědí i projektanti Útvaru rozvoje města, proto vyřešili problém šalamounsky, přejmenovali roštový systém na radiálně-okružní. A tak namísto toho, aby se snižovala nabídka parkovacích míst v historickém centru města, územní plán předpokládá zvýšení. Namísto ochrany města okruhem dostatečně vzdáleným od centra, vede územní plán komunikace v přímém kontaktu s hranicí památkové rezervace. V příštích deseti letech plánuje radnice pouze na budování silničních staveb výdaje celkem 50 miliard korun. To je zhruba třikrát více, než rozpočet Prahy unese, proto se bude Praha dále zadlužovat. Z pohledu dusícího se občana Prahy je však horší to, že při takto stanovené prioritě výdajů nezbývají žádné peníze na aktivní regulaci dopravy v centru a podporu hromadné dopravy. A tak si můžeme jen nechat snít o husté síti záchytných parkovišť v dosahu 10 - 15 minut od centra, o parkování zdarma, respektive v ceně jízdenky, o tramvajence jako součásti životního stylu úspěšného podnikatele, o snížení počtu parkovacích míst v centru, o výměně všech vozů metra, které umějí jezdit i po povrchu, o čistém a bezpečném metru, o tramvaji na Můstku a Václavském náměstí, o budování obytných ulic, o snižování propustnosti ulic v centru a výsadbě zeleně, o instalování příčných zpomalujících prahů, o skutečné preferenci hromadné dopravy a podobně. Realita je a bude jiná. Praha vykazuje nejvyšší koncentrace oxidů dusíku v ČR s mírně vzestupným trendem v důsledku stále větších intenzit dopravy, zejména v centru města. Výsledkem utopených padesáti miliard do betonových silničních monster bude zvýšení průměrné koncentrace oxidů dusíku o více než 50 mikrogramů na Smíchově, Zlíchově, Malovance, Bulovce a v Kobylisích, o více než 20 mikrogramů na I. P. Pavlova, Letné, ve Stromovce, Holešovicích a Břevnově. Ve všech těchto lokalitách je již v současnosti překračována hygienická norma. Tomu, komu již v tuto chvíli připadá situace v Křižovnické, Ječné, Žitné, Vinohradské, Vršovické nebo na Malé Straně neúnosná, ať nezoufá. Bude to ještě horší. Za deset let tam podle schváleného územního plánu bude jezdit aut ještě více.

Praha v zeleni: leda ve snu

Nový územní plán mluví o tom, že v celkové bilanci se zvýší podíl zeleně v Praze. To je milý a odvážný závazek města. Jak tohoto cíle Praha dosáhne, když okolo sebe vidíme stále jen ustupování zeleně novým komerčním aktivitám, aniž by byla s jejich majiteli dohodnuta náhradní výsadba plnohodnotné zeleně? Jednoduše. Na okraji města (jako by právě tam to bylo potřeba) vedle Hostivařského lesoparku vytváří územní plán rezervy pro velikánský nový lesopark, čtyřikrát větší než Milíčovský les. Kdo, kdy, za jaké peníze a proč by tam měl vysázet lesopark, o tom už územní plán nemluví. Tím skutečným trikem, jak zvýšit podíl zeleně, je změna legendy územního plánu. Podle dnešní statistiky Povrchy a zeleň v Praze má například lokalita Josefov - hřbitovy a urnové háje výměru celkem 3822 m2. V návrhu územního plánu je výměra téže lokality téměř 10 000 m2. Shrnuto a podtrženo: na židovském hřbitově došlo k navýšení podílu zeleně o téměř 6000 m2, aniž by kdo zasadil strom.

Demokracie: máme se co učit

První československý prezident Tomáš G. Masaryk kdysi řekl: "Tam, kde má demokracie problémy, musíme překonávat ty problémy a ne demokracii." O demokratičnosti projednávání územního plánu lze s úspěchem pochybovat. Návrh územního plánu byl, pravda, vystaven na pražských radnicích. Občané, občanská sdružení, městské části, majitelé nemovitostí mohli k návrhu vznášet připomínky. Avšak způsob, jakým se předkladatel územního plánu s připomínkami vypořádal, je nehorázný. Zatímco zákon ukládá úřadům státní správy vydat stanovisko k návrhu územního plánu, připomínky má zpracovatel územního plánu jednoduše předložit k rozhodnutí zastupitelstvu. Jediným případem, který by opravňoval úředníka vyřadit tu kterou připomínku z hlasování v zastupitelstvu, by bylo zjištění, že připomínka odporuje zákonu. Jinak o územním plánu rozhoduje v samosprávné působnosti zastupitelstvo, tedy padesát pět zvolených reprezentantů města. Celkem bylo podáno 4005 připomínek, minimálně 1860 z nich bylo naprosto svévolně vyřazeno úředníky státní správy. Takže 9. září se při projednávání na pražské radnici vůbec nehlasovalo o klíčových momentech budoucího rozvoje, které hýbou desítkami tisíc Pražanů. Nehlasovalo se o návrhu, aby městský okruh neprotínal centrum Prahy - připomínku zamítl odbor dopravy magistrátu. Nehlasovalo se o tom, aby vnější silniční okruh vedl nikoli přes Suchdol a Dolní Chabry, ale dále od Prahy - připomínku zamítli úředníci Ministerstva dopravy ČR. Nehlasovalo se o tom, aby Břevnovem nevedla dálnice či chcete-li radiála - připomínku zamítl odbor dopravy Magistrátu hl. m. Prahy. Nehlasovalo se ani o tom, aby na Můstku mohla znovu jezdit tramvaj, a tak dále.
Pražští zastupitelé, kteří schválili územní plán, si v návalu radosti ani nestačili všimnout, že ve skutečnosti o rozvoji hlavního města rozhodl daleko dříve někdo jiný. Mocný úředník. Zbývá položit si otázku, komu, když ne občanům, územní plán prospěje? Vybraným investorům a...?
Martin Bursík
ekolog, člen zastupitelstva hl. m. Prahy