Rozpočet běžný a kapitálový (mld. Kč) tab. 2

Rozpočet běžný a kapitálový (mld. Kč) tab. 2

2. pololetí 1998 2. pololetí 1999 Rozdíl
Běžný rozpočet
Příjmy 61,1 67,6 +6,5
Výdaje 50,2 56,4 +6,4
Saldo 10,9 11,2 +0,3
Podíl salda na příjmech (%) 17,8 16,6 -1,2
Podíl běž. příjmů na celku (%) 84,6 78,9 -5,7
Kapitálový rozpočet
Příjmy 11,2 18,1 +6,9
Výdaje -7,8 0,8 -1,7
Saldo -7,8 10,8 +8,6
Podíl kap. výdajů na celku (%) 25,7 23,5 -4,0
Pramen: Zpráva o vývoji státního rozpočtu za první pololetí 1999, Ministerstvo financí
Bilance místních rozpočtů (mld. Kč) tab. 1
1. pololetí 1998 1. pololetí 1999 Rozdíl
Příjmy celkem 72,2 85,7 +13,5
Výdaje celkem 69,2 73,7 +4,5
Saldo 3,0 12,0 9,0
Podíl salda na příjmech (%) 4,2 14,0 9,8
Pramen: Zpráva o vývoji státního rozpočtu za první pololetí 1999, Ministerstvo financí
Rozpočty obcí a okresních úřadů vykázaly k 1. 7. 1999 již dlouho nevídaný přebytek ve výši 12 miliard Kč. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy přebytek představoval 3 miliardy Kč, je to zlepšení o 9 miliard Kč.
Na celkovém přebytku místních rozpočtů za první pololetí ve výši 12 mld. korun se podílely především obce, jejichž přebytek dosáhl 10,6 mld. Kč, zatímco v prvním pololetí 1998 pouze 1,5 mld. Kč. Naopak hospodaření okresních úřadů vykázalo prakticky stejný výsledek v obou obdobích (přebytek 1,5 mld. Kč, resp. 1,4 mld. Kč). Příznivým jevem je to, že dluh vykazovaný v rámci místních rozpočtů se nepatrně snížil. Vývoj příjmů a výdajů za úhrn místních rozpočtů ukazuje tabulka 1.
Příznivý obraz o hospodaření obcí a okresních úřadů, resp. pravděpodobnost, že budou dosaženy i v navazujícím období, narušuje několik faktorů. Dva z nich jsou zřetelné z tabulky 2. Ta zobrazuje rozdělení rozpočtu na běžný a kapitálový. Běžný rozpočet obsahuje víceméně pravidelné opakující se příjmy a výdaje. Jednou ze zásad zdravého finančního hospodaření je, aby běžný rozpočet nevykazoval schodek. Jinak řečeno, pravidelné, opakující se výdaje by měly být financovány výlučně z pravidelných, opakujících se příjmů. Tato zásada je jednou z hlavních podmínek stability rozpočtů v delší perspektivě. Běžný rozpočet za obce a okresní úřady vykázal v daných obdobích přebytek, i když se jeho podíl na běžných příjmech v roce 1999 nepatrně snížil.
Další důležitou charakteristikou stability rozpočtu je podíl běžných příjmů na celkových příjmech. Čím vyšší je jejich podíl, tím je rozpočet v čase stabilnější, protože lze předpokládat, že objem běžných příjmů, na rozdíl od kapitálových, nevykáže přílišnou fluktuaci. Podíl běžných příjmů na celkových příjmech se v uvedeném období snížil, a tím pádem byl příznivý výsledek hospodaření místních rozpočtů v první polovině roku 1999 ovlivněn nahodilými, neopakujícími se příjmy, jejichž rozsah se může měnit. Další negativní jev najdeme na straně výdajů. Jak je rovněž vidět z tab. 2, v první polovině roku 1999 se snížil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to o 4 procentní body. Jinak řečeno, v rámci místních rozpočtů byl jejich větší díl (ve srovnání se stejným obdobím roku 1998) věnován na provozní výdaje.
Z výše uvedeného je zřejmé, že přebytku v rozpočtech obcí a okresních úřadů bylo dosaženo jednak zvýšeným prodejem majetku (týká se obcí) a snížením kapitálových výdajů (týká se jak obcí, tak i okresních úřadů). Téměř celé zlepšení salda ve výši 9 miliard Kč tak šlo na vrub vyšších výnosů z prodeje majetku - rozdíl činí 6,9 miliardy Kč - a snížení kapitálových výdajů - rozdíl činí 1,7 miliardy Kč. Oba směry zlepšování salda místních rozpočtů mají svá omezení a jen stěží se mohou podílet na přebytku rozpočtů dlouhodobě. Je patrné, že ve srovnání se stejným obdobím loňského roku především obce použily více zdrojů v kapitálovém rozpočtu na financování svých běžných výdajů.
Běžný rozpočet za obce a okresní úřady (tab. 3) vykázal za první polovinu roku 1999 přebytek ve výši 11,2 miliardy Kč, což je téměř 17 % běžných příjmů. Jeho struktura ve srovnávaných obdobích doznala určitých změn. Snížil se podíl daňových příjmů na běžných příjmech, a to o 2,6 procentního bodu. Je to důsledek zejména vývoje daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z podnikání. Podíl daně z příjmů právnických osob se naopak o téměř 2 procentní body zvýšil. Svou úlohu sehrály změny daňových zákonů, tj. zvýšení nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob a rozšíření pásem. Zvýšila se váha dotací, především dotací ze státního rozpočtu, a nedaňových příjmů. Ve výdajích se zvýšil podíl nákladů spojených s platy zaměstnanců včetně pojistného placeného zaměstnavateli.
V rámci kapitálového rozpočtu (viz tabulka 4) je nejmarkantnější vzestup podílu výnosů z prodeje na příjmech. Ten je dán nejen více než dvojnásobnou částkou získanou prodejem majetku, ale i absolutním snížením objemu kapitálových dotací v první polovině roku 1999 ve srovnání se stejným obdobím roku 1998. Struktura kapitálových výdajů se prakticky nezměnila.
Z výše uvedeného vyplývá, že příznivé výsledky rozpočtů obcí a okresních úřadů v první polovině roku 1999 jsou poznamenány několika ne příliš povzbuzujícími aspekty. Ty by mohly ohrozit stabilitu finančního hospodaření tohoto segmentu veřejných rozpočtů v nejbližší budoucnosti. I přes tyto výhrady však platí, že místní rozpočty jako celek ovlivnily fiskální pozici veřejného sektoru v první polovině roku pozitivně.
Věra Kameníčková,
Urban Research