Rostoucí potíže České spořitelny

ANALÝZA

Rostoucí potíže České spořitelny

S přibližně 34% podílem na trhu zaujímá Česká spořitelna významnou pozici v oblasti drobného spoření. Na trhu primárních depozit se přitom podílí 26 %. Podle objemu aktiv jde o druhou největší banku v ČR. Po zvýšení akciového kapitálu v roce 1999 je dokonce podle výše základního jmění největší českou banku (pouze za IPB). Drobní střadatelé jsou vůči ní loajálnější a konzervativnější než velké obchodní firmy Měla by si tak udržet svou širokou klientskou základnu. Poněkud však ztrácí na trhu osob s nejvyššími příjmy (HNWI).
Její podíl na trhu klientských úvěrů dosahuje 15 %, na úvěrech bankám činí kolem 19 %. ČS je zaměřena zejména na tradiční spoření, půjčování peněz a klientské úvěry. Od privatizace nabízí další aktivity včetně mezibankovního a investičního bankovnictví a služeb na kapitálovém trhu.
S výjimkou Dušana Barana, předsedy představenstva a generálního ředitele ČS je vedení spořitelny zcela nové. Kromě Barana jej tvoří Reiner Franz (náměstek generálního ředitele od 30. září), Roman Mentlík (náměstek generálního ředitele) a Jaroslav Svoboda (náměstek generálního ředitele, který oznámil rezignaci k 17. prosinci).
Česká spořitelna má 934 poboček a expozitur. Vede na 13 mil. účtů různých typů včetně 2,6 miliónu sporožirových, od více než třetiny českých domácností. Udržuje si vedoucí pozici na trhu drobných střadatelů nabídkou velkého počtu produktů jako vkladní knížky, termínované vklady, běžné účty, obchody s cennými papíry a hypotéky (29 % podílu na trhu).
Z porovnání ukazatele efektivnosti podle nekonsolidovaných údajů (ROAA - 1,01 %) s konsolidovanými (ROAA - 0,98 %) je zřejmé, že v rámci skupiny ČS nefunguje efektivní synergický efekt.
Spořitelna patří i mezi největší market makery na Burze cenných papírů Praha. Její akcie jsou na burze obchodovány v systému SPAD a Globální depozitní certifikáty v Berlíně a ve Frankfurtu a dále v Londýně (tam ale nejsou kotovány).

Strategické cíle

Přes přeměnu v univerzální banku, stále spočívá operační základna spořitelny v retailovém bankovnictví. ČS připouští, že díky konkurenci její podíl na trhu depozit pomalu klesá. V retailovém bankovnictví si ale uchovává dominantní pozici. Hypotéky a spotřebitelské úvěry nejsou považovány za budoucí významný zdroj příjmů vzhledem k nutné změně legislativy směřující k zajištění ochrany investorů. Sféra obcí by měla být stabilnějším trhem. Spořitelna doufá, že nahradí jakýkoli pokles výnosů z mezibankovních úvěrů aktivitami v podnikovém, investičním a mezinárodním bankovnictví.
Díky organizačním změnám se chce více zaměřit na obchody s klienty, zlepšit administrativu i podobu pobočkové sítě a snížit počet zaměstnanců. Dva hlavní konkurenti ČS v retailovém a podnikovém bankovnictví, Komerční banka a IPB, zahájili v r. 1996 obdobné organizační změny.
Na konci roku 1997 se vláda rozhodla podíl v České spořitelně prodat, v lednu 1999 pak pověřila investiční banku Merrill Lynch funkcí poradce při tomto prodeji. Oznámení o prodeji zveřejnily v dubnu 1999 Financial Times a Hospodářské noviny. Informační memorandum popisující aktivity, produkty a finanční ukazatele banky bylo zasláno zájemcům v srpnu. Nezahrnují možnosti řešení problémů banky s úvěrovým portfoliem. Zájemci měli uvést, kolik jsou ochotni zaplatit za banku v její současné situaci, resp. po restrukturalizaci jejího úvěrového portfolia. Mezi potenciální zájemce byly zařazeny Erste Bank Sparkassen, Česká pojišťovna, ABN Amro, ING Bank, HSBS Midland, HypoVereinsbank, Société Générale a Swiss insurer Zurich. Nyní vláda jedná exkluzívně s Erste Bank Sparkassen. Proces má být letos uzavřen, problémy ČS však narůstají. Jde o potřebu vytvořit značné zajištění vzhledem ke zhoršující se kvalitě úvěrového portfolia, čekání na vládní pomoc s čištěním úvěrového portfolia - špatné úvěry a tzv. sociální (nízkoúročené) půjčky.
Vzhledem k široké pobočkové síti budou kapitálové výdaje ČS směřovat ke zlepšení efektivity a služeb prostřednictvím automatizace. Část poboček bude uzavřena, roste naopak počet bankomatů. Další náklady spořitelna vynaloží na vzdělávání zaměstnanců.

Financování aktiv

Aktiva spořitelny jsou financována vnitřními zdroji, bankovními úvěry a emisí dluhopisů. Banka také vydala emisi GDR obchodovanou v Londýně a Frankfurtu. Její top management odhaduje požadavky na dodatečné zdroje na 35-60 mld. Kč, které si zřejmě sama nezajistí. Ke konci roku 1998 upsala státem vlastněná Konsolidační banka emisi podřízeného dluhu ve výši 5,5 mld. Kč a převzala okolo 10,5 mld. klasifikovaných úvěrů ČS. V létě 1999 spořitelna navýšila základní jmění na dvojnásobek. Po vstupu strategického zahraničního partnera pravděpodobně dojde k dalšímu kapitálovému navýšení. V roce 1998 hodnocení ČS pokleslo.

Růst rezerv a ztráty

Skupina České spořitelny oznámila loni podle mezinárodních účetních standardů (IAS) ztrátu ve výši 3,88 mld. Kč po čistém zisku 1,36 mld. Kč v roce 1997. Nekonsolidovaná čistá ztráta činila dle českých účetních standardů 6,94 mld. Kč, zatímco nekonsolidovaná ztráta podle IAS 3,78 mld. Kč. Připisuje se zvýšení rezerv ve výši 6,62 mld. Kč. Provozní zisk klesl na 6,68 mld. Kč. Ukazatele efektivnosti klesly do negativních hodnot v roce 1997 a čistá úroková marže se snížila. ČS vytvořila 12,56 mld. rezerv a opravných položek. Rezervy a oprávky na špatné úvěry dosáhly na konci roku 1998 výše 24,11 mld. Kč.
K 31. prosinci 1998, po převodu 10,4 mld. klasifikovaných úvěrů do Konsolidační banky, zůstalo 32,1 % úvěrů klasifikovaných (53,3 mld. Kč), ztrátové úvěry tvoří 28,7 mld. Kč. Podle nekonsolidovaných finančních výsledků za první polovinu roku 1999 oznámila ČS čistou ztrátu ve výši 3,18 mld. Kč. K 30. červnu vzrostl podíl klasifikovaných úvěrů na 39,48 %, z celkového objemu 61,7 mld. Kč bylo 31,8 mld. Kč ztrátových (20,3 %). Očekáváme, že za celý rok dosáhne čistá ztráta po další očekávané intervenci Konsolidační banky (tj. české vlády) 8,3 mld. Kč.
Kurs akcií ČS vzrostl z historického minima 59,56 Kč k 5. října 1998 až na 200,20, kterých dosáhl 25. května tohoto roku. Nyní je pod 180 Kč. Ovlivňují jej hlavně informace o privatizaci ČS a zhoršování kvality jejího úvěrového portfolia.

Dramatické zhoršování úvěrového portfolia

Vláda by měla schválit do konce října návrh Ministerstva financí na sanaci spořitelny. Rychlost, s níž byl vypracován, je dána dramatickým zhoršováním kvality úvěrového portfolia ČS. Od konce června do konce srpna stoupl objem ztrátových úvěrů z 31,8 mld. na údajně 40 mld. Kč, tedy o více než 25 %!. To by vedlo ke ztrátě 14,3 mld. Kč a kapitálové přiměřenosti 4,71 % (ČNB by musela zahájit správní řízení o uložení opatření k nápravě podle zákona o bankách). Ztráta ČS by tak mohla přesáhnout polovinu základního jmění, představenstvo by muselo svolat bez zbytečného odkladu mimořádnou valnou hromadu, navrhnout zrušení společnosti a její vstup do likvidace nebo přijetí jiného opatření, jestliže zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Obdobně tomu bylo loni na podzim u Komerční banky.
Postup při sanaci ČS je podobný, liší se ale vyšším objemem. Konsolidační banka by měla odkoupit z jejího portfolia 50,2 mld. Kč nejrizikovějších úvěrů, a to 75 % pochybných a 50 % ztrátových s 50% diskontem. Za zbytek se KoB zaručí. Uhradí za ně 22,6 mld. Kč, které jí půjčí Česká spořitelna. Úrokové portfolio spořitelny tak klesne o 27,6 mld. Kč při výrazném vylepšení struktury, protože úvěr KoB bude považován za zcela bezpečný a nebudou proti němu nutné opravné prostředky.
Po oznámení této operace nejprve cena akcií ČS skokově vzrostla, po několika dnech však byla dvakrát korigována. Prokázalo se, že cena akcií velkých českých bank, v nichž má většinu FNM, ani tak neodpovídá výsledkům hospodaření, kvalitě managementu, ale pouze informacím o tom, kolik peněz do nich vloží stát. I příklad ČS naznačuje, že management pečlivě vybíraný FNM naprosto nezvládl svou úlohu řídit obchodní podnik s cílem dosahování zisku pro akcionáře.

Souhrn a investiční doporučení

Česká spořitelna musí během příštích dvou let vytvořit masívní rezervy a opravné prostředky na dluh ve výši 40 mld. Kč. K 30. červnu 1999 činil objem klasifikovaných úvěrů 61,7 mld. Kč (39,5 % všech úvěrů), hodnota ztrátových činila 31,7 mld. Kč (20,3 % úvěrů). Kvalita úvěrového portfolia se do té doby zhoršovala tempem asi o 15 % ročně. V posledním období se dále zrychlilo. Věříme, že se státní pomocí zůstane ČS vedoucí retailovou bankou. Kroky vedoucí k její privatizaci by měly letos pokračovat a podle našich finančních odhadů by měla být v roce 2000 privatizována. Jako součást zlepšení požadavků na kapitálovou přiměřenost byl akciový kapitál ČS zdvojnásoben v roce 1999 emisí akcií al pari. Očekáváme další emisi akcií v roce 2000, která by zvýšila akciový kapitál o 50 %. Krátkodobě považujeme akcie České spořitelny za spekulativní koupi při ceně pod 180 Kč za akcii. Dlouhodobá doporučení jsou rovněž spekulativní vzhledem k očekávané struktuře nezbytné kapitalizace.
Jan Sůsa,
BAADER Securities
SWOT analýza
silné stránky
dominantní pozice v sektoru drobných střadatelů
značný podíl na trhu celkových úspor
hustá pobočková síť
vysoký podíl vlastnictví státu

slabé stránky
pozadu s modernizací
nízká efektivita, produktivita a profitabilita
problémy s investičním bankovnictvím
chybějící schopnost risk managementu
nezbytnost vytvoření značného zajištění
nezbytnost silné kapitálové injekce
nezbytnost vyčištění úvěrového portfolia s vládní pomocí

příležitosti
produkty spotřebitelského bankovnictví
investiční bankovnictví
vstup strategického partnera prostřednictvím koupe státního podílu

hrozby
konkurence domácích a zahraničních bank
systémové problémy českého bankovního sektoru
značné problémy české ekonomiky

Výkaz zisku a ztrát (konsolidovaná, IAS, mld. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999E 2000F 2001F
Čistý úrokový výnos 13 607 13 717 16 656 16 757 12 400 12 800 13 500
Výnosy z poplatků a provizí 1 792 2 495 3 133 3 094 3 600 3 600 3 700
Výnosy z finančních operací 345 492 (347,0) 924 1 000 1 600 1 700
Ostatní příjmy 1 879 2 371 2 176 1 942 1 000 1 200 1 400
Příjmy celkem 17 623 19 031 21 618 22 717 18 000 19 200 20 300
Provozní náklady (10 402) (12 084) (14 427) (16 037) (16 500) (12 900) (13 100)
Provozní příjem 7 221 6 947 7 191 6 680 1 500 6 300 7 200
Tvorba rezerv a opravných položek (3 473) (4 380) (5 939) (12 558) (10 000) (12 500) (7 700)
Mimořádné příjmy 62 213 183 0 0 0 0
Zisk (ztráta) před zdaněním 3 810 2 780 1 435 (5 878) (8 500) (6 200) (500)
Daň (2 445) (41) (75) 1 996 200 200 (300)
Čistý zisk (ztráta) 1 365 2 739 1 360 (3 882) (8 300) (6 400) (800)
Nerozdělený zisk (ztráta) 985 1 935 1 262 (4 158) (8 300) (7 000) 1 500

Poměrová analýza

1997 1998 1999E 2000F 2001F
Výnos průměrných aktiv (%) 0,4 -1,0 -1,5 -1,8 -0,2
Prům. výnos na vl. jmění (%) 6,4 -17,6 -37,3 -28,7 -3,3
Čistá úroková marže (%) 5,3 5,2 4,3 4,3 4,3
Vl. jmění na akcii 287,5 293,0 142,6 100,3 109,5
Kapitálová přiměřenost (%) 10,6 8,5 10,0 12,0 12,2
Prov. náklady/ výnosy (%) 66.7 -70,6 -67,6 -67,2 -64,5
Zisk (ztráta)
na zaměstnance (CZK) 77 617 (242 595) (546 667) (441 379) (58 394)