Čisté obchodní jmění a vlastní jmění není shodné

Čisté obchodní jmění a vlastní jmění není shodné

Novináři často pletou tzv. čisté obchodní jmění a vlastní jmění. Podle obchodního zákoníku § 6 je čisté obchodní jmění dáno rozdílem obchodního majetku podnikatele a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním.
Vlastní jmění je termín daný postupy účtování pro podnikatele, kde se v čl. II účtové třídy 4 uvádí, že se na účtech účtových skupin 41 až 43 účtuje o vlastním jmění účetní jednotky. Z tohoto vymezení vyplývá, že vesměs nemůže dojít ke stejnému výpočtu těchto dvou veličin. Podle mého názoru je čisté obchodní jmění dáno jak aktivy zahrnutými v rozvaze, tak aktivy vedenými v podrozvahové evidenci i aktivy, která nejsou v účetnictví vedena, ale ve smyslu obchodního zákoníku patří účetní jednotce - podnikateli. Na druhé straně rozvahy je nutné zdůraznit, že se opět závazky podnikatele nedají zjistit tak, že se použije údaj z cizích zdrojů (ostatních pasiv). Součástí cizích zdrojů podle účetní evidence jsou totiž rezervy a ty nejsou závazkem podnikatele.
Dále je třeba zdůraznit, že aktiva oceněná v účetnictví historickými cenami dne již nemusí vyjadřovat jejich skutečnou obvyklou cenu, neboť podle předpisů pro účetnictví můžeme pouze snižovat hodnotu aktiv, ale nemůžeme zvyšovat ocenění souboru majetkových hodnot.
Pro zjištění čistého obchodního jmění podnikatelského subjektu jednotlivé složky souboru majetku podnikatele oceníme cenou obvyklou, a to jak složky majetku vedené v účetnictví, tak složky majetku mimo něj, a to jen v případech, kdy podnikatel dokáže ve smyslu obchodního zákoníku, že mu patří.

Karel Machánek,
soudní znalec a auditor