Lovochemie bojuje se špatnou situací na trhu

Lovochemie bojuje se špatnou situací na trhu

Praha (tok)
Výstavbu nové jednotky na výrobu koncentrované kyseliny dusičné hodlá a. s. Lovochemie Lovosice zahájit začátkem roku 2001. Investice v celkové hodnotě za zhruba jednu miliardu korun by měla být dokončena v roce 2002. V současné době probíhají jednání se třemi potenciálními dodavateli. Předpokladem akce je desetiletý dodavatelský úvěr. "Je obvyklé, že části, zejména stavební, zadávají zahraniční dodavatelé českým firmám," řekl generální ředitel Lovochemie Luděk Peleška. Nový projekt má podle něj produkovat stejné množství kyseliny dusičné jako současná zařízení podniku, tedy přibližně 900 tun za den. Hlavní efekt vidí Peleška v tom, že od zprovoznění jednotky Lovochemie každý rok na nákladech uspoří sto miliónů korun. "Při použití této technologie se teplo, které se musí pro výrobu kyseliny dnes kupovat, vytváří," vysvětlil ředitel.
Analytik Global Brokers Tomáš Kaňka se domnívá, že v současnosti jsou modernizace výrob a z toho plynoucí budoucí úspory nákladů nejen pro chemické podniky životně důležité. "Pro udržení kroku s konkurencí jsou tyto investiční záměry nevyhnutelné. Konkrétně v chemii nyní panuje převaha nabídky nad poptávkou a ve výhodě jsou ti, kteří vyrábějí s nižšími náklady," uvedl Kaňka.
Lovosická chemička získá část prostředků prodejem energetiky a zbytek bude financovat z dodavatelského úvěru. "O naši energetiku je velký zájem, s jejím odprodejem nebudou žádné problémy," tvrdí Peleška. Podle něj bude Lovochemie svoji nadbytečnou energii vzniklou při výrobě kyseliny dusičné dodávat právě budoucímu vlastníkovi energetické divize. Majoritním vlastníkem Lovochemie je společnost Agrobohemie, kterou napůl vlastní Agrofert Holding a Unipetrol. Právě začlenění do obou skupin Peleška považuje za velmi výhodné. Od Chemopetrolu, který patří do skupiny Unipetrolu, totiž chemička kupuje amoniak, na druhé straně prodej výrobků do zahraničí a na tuzemský trh jde většinou do distribuční sítě Agrofertu. Do ciziny, především Německa, směřuje 80 procent výrobků.
Většina světových výrobců hnojiv v současnosti vykazuje velké ztráty z výroby a prodeje. Loni se Lovochemie dostala ze ztrát, když zaznamenala zisk 12,7 miliónu korun. Přesto že labská vodní cesta je nejhůře splavná od roku 1992 a že ceny hnojiv jsou nejnižší za posledních 15 let, skončí její hospodaření letos s nízkou ztrátou 30 miliónů korun. Firma má na skladech 65 tisíc tun hnojiv, které již němečtí odběratelé koupili, avšak vzhledem k nesplavnosti Labe nemohou být nyní vyexpedovány. "Podle zahraničních informací však dojde k oživení trhu již v příštím roce nebo nejpozději v roce 2001, neboť řada evropských producentů zvažuje ukončení výroby hnojiv a nabídka s poptávkou by se tak měla vyrovnat," konstatoval Peleška.