Na nové sídlo NATO přispěje Praha šesti milióny eur

Na nové sídlo NATO přispěje Praha šesti milióny eur

Brusel (čtk)
Přibližně 230 miliónů korun by podle velmi předběžných výpočtů měl činit podíl České republiky na výstavbě nového sídla Severoatlantické aliance, která bude zahájena v roce 2002. Členské státy se na ní definitivně dohodly o víkendu, když uplynula tichá schvalovací procedura, aniž se kdokoli postavil proti.
Nová budova, jež vyroste na volné ploše nynějšího areálu NATO v Bruselu, bude stát asi 300 miliónů eur (asi 11 miliard korun). Stanovení podílu jednotlivých zemí na budování společné části v hodnotě 240 miliónů vyvolalo jisté spory, protože velké země se bouřily proti rozdělení této sumy podle klíče, na jehož základě jsou sestavovány příjmy do rozpočtu aliance. Podle diplomatů argumentovaly tím, že společné prostory používají přibližně všichni stejně, bez ohledu na svou velikost a sílu. Domohly se nakonec kompromisu, že malí členové zaplatí o něco víc, než činí jejich poměrný podíl na rozpočtu, a Belgie jako domácí pán sáhne do kapsy ještě hlouběji.
ČR tak podle téhož pramene uhradí 1,25 procenta ze zmíněné částky, tedy asi tři milióny eur, přičemž do rozpočtu přispívá 0,9 procenta. Polsko dá 3,15 procenta a Maďarsko 0,87. Belgický příspěvek tvoří 2,76 procenta rozpočtu, ale na stavbu sídla se praští přes kapsu a zaplatí skoro čtyři procenta. Rozhodující podíl nicméně uhradí veliké země - Spojené státy 22,23 procenta, Británie 13,41, Německo 12,75 a Francie 12,25 procenta.
Areál o 24 hektarech v bruselské čtvrti Evere byl pro NATO narychlo vyklizen v roce 1966, když generál Charles de Gaulle vykázal alianci z Paříže. Nynější budovy byly postaveny v rekordním čase jako provizórium na 10 let. Vojenský štáb NATO, Vrchní velitelství ozbrojených sil v Evropě, sídlí na okraji 70 kilometrů vzdáleného belgického města Monsu.