Existuje záhadná obří planeta kdesi za Plutem?

Z drah komet lze usuzovat, že za dosavadními hranicemi sluneční soustavy se pohybuje mohutné těleso

Existuje záhadná obří planeta kdesi za Plutem?

Podivuhodnou obrovskou planetu, která obíhá Slunce asi tisíckrát dál než nejvzdálenější dosud známý člen sluneční soustavy, pravděpodobně objevil, či spíše z drah komet vypočítal, britský astronom.
(bo)
Dosud nejvzdálenější nepochybně prokázanou planetou sluneční soustavy zůstává Pluto. Její nový potenciální člen by měl obíhat Slunce ve vzdálenosti 30 tisíckrát větší než Země. Kromě toho se zdá, že nová planeta by nemusela být pravým členem sluneční rodiny planet. Mohla vzniknout někde docela jinde, putovat galaxií a pak být zachycena na periférii našeho planetárního systému. Autorem této kontroverzní domněnky je John Murray z Britain's Open University, který se už několik let věnuje studiu neobvyklých pohybů komet s dlouhou periodou oběhu.
Komety v podobě nepravidelných útvarů z hornin a ledu k nám přilétají z chladných a temných hlubin vesmíru daleko za hranicemi oběhu planet naší sluneční soustavy, z takzvaného Oortova mraku. Mohou tam pobývat milióny let, než se uvolní a proniknou do vnitřního slunečního systému, kde je můžeme spatřit. Po analýze 13 takových komet našel britský astronom příznaky toho, že dráhy některých komet deformuje jediný velmi hmotný objekt. "Ačkoli jsem podrobně analyzoval jen 13 komet, to působení je naprosto zjevné. Vypočítal jsem, že pravděpodobnost náhody činí 1:1700," argumentuje Murray. Dovozuje také, že dosud nespatřená planeta by měla být sedmkrát větší než Jupiter, dosud největší známá planeta sluneční soustavy. Z její vzdálenosti lze usuzovat, že planeta oběhne Slunce jednou za zhruba šest miliónů let. "Tím lze také vysvětlit, proč dosud nebyla nalezena. Může být nevýrazná a při svém pohybu také velmi pomalá," míní Murray. Vypočítal, že se nachází v souhvězdí Delfína. Nové těleso obíhá kolem Slunce v opačném směru než ostatní známé planety. Právě to vedlo k pozoruhodnému předpokladu, že nepochází ze stejné části kosmu jako jiné oběžnice Slunce. Mohla by to být planeta, která "uprchla" od jiné hvězdy. Domněnky britského vědce potvrzují i poznatky jeho kolegy působícího na University of Louisiana.
V této souvislosti stojí za zmínku další zajímavá astronomická hypotéza snažící se vysvětlit dávnou záhadu, proč se Uran a Neptun nacházejí v nejvzdálenějších končinách naší sluneční soustavy. Nové studie naznačují, že obě planety tvořené směsí hornin a ledu byly na periférii slunečního systému uvedeny gravitačním působením Jupitera.
Lze tak vysvětlit, proč planety s obrovskou hmotností řádově přesahující hmotnost Země mohou spočívat zcela na okraji sluneční soustavy, kde není dostatek plynů či jiné hmoty, z níž by se mohly zrodit. Studie vycházejí z počítačových simulací na kanadské Queen's University. Dosavadní představy vycházely z domněnky, že všechny planety sluneční soustavy vznikly koncentrací shluku hmoty kroužící kolem Slunce. Jádra Uranu a Neptuna se údajně mohla formovat v blízkosti oběžných drah Jupitera a Saturna.