Management a ekonomika firmy na přelomu staletí

Management a ekonomika firmy na přelomu staletí

* Koncem května uspořádala Fakulta podnikohospodářská VŠE v Praze 2. odbornou konferenci s mezinárodní účastí Management a ekonomika firmy '99. Zaměřena byla na podnikání našich firem v mezinárodním prostředí.
(jap)
Celé jednání konference zcela logicky vyšlo, jak Kariéře řekl děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE Radim Vlček, z charakteristiky toho, "co je třeba udělat pro náš včasný a nekonfliktní vstup do ekonomických, sociálních, legislativních, organizačních a dalších struktur Evropské unie. To za prvé. Za druhé v našich úvahách rezonovaly myšlenky o tom, co vše to bude vyžadovat. V souladu s realitou nejsou naše úvahy v obou těchto krocích příliš optimistické. Děsí nás především dnešní současná ekonomická úroveň převážné části našich podniků a firem, ale zejména pak poněkud rozpačité jednání těch centrálních orgánů a institucí, které za náš vstup a setrvání v evropských integračních strukturách zodpovídají."
Konference odrážela dnes se naplňující předpověď P. F. Druckera z konce šedesátých let, že v dohledné době "jedinou konstantou bude změna". Podle J. A. Jiráska ze CMC Čelákovice se schopnost "českých" podniků a jejich manažerů odráží v jejich rozvrstvení do tří skupin. Ta první a úspěšná obsahuje velké podniky v cizím nebo smíšeném držení. Nazýváme je cizí podniky, ale bývá v nich jen pár cizinců. A čeští zaměstnanci v nich podávají dobrý a ne zřídka výborný výkon. Tato skupina ukazuje, jak směrodatný význam má vrcholové vedení a podniková kultura.
Druhé seskupení tvoří podle J. A. Jiráska nové malé a střední podniky. Většinou české, ale i společné. Budou jich dnes stovky a jejich váha poroste. Jejich majitelé-manažeři si uvědomují, že potřebují vyšší vědomosti, chápou význam koncentrace kapitálu a spojování podniků. Mají proto před sebou většinou dobrou budoucnost.
Konečně třetí část spektra tvoří povětšinou bývalé velké podniky zmrzačené privatizací "na dluh". Ty patrně bez vnější pomoci nepřežijí. A jestliže ve světě bývají velké podniky průkopníky novot v řízení, u nás se naopak staly břemenem ekonomiky.
Radim Vlček shrnul výzvy konference do tří základních bodů:
1. V rovině hospodářské politiky jde zejména o ukončení již veřejnost znechucujících a unavujících sporů o míře zavinění současné nedobré situace. Neprodleně je třeba začít konat vše pro zastavení poklesu a recese a nastartovat proces oživení a růstu.
2. Z mikroekonomické úrovně pohledu se ukazuje, že základem restrukturalizace podniků musí být vedle konkursů a vyrovnání zcela zřetelná vůle managementů firem skutečnou restrukturalizaci bezodkladně provést.
3. Konečně v rovině vědecko-výzkumné je nutné urychleně formulovat teoretická a metodologická východiska pro nejrůznější strategie restrukturalizace našich společností.
Celá konference znovu doložila ve vystoupeních národohospodářů, teoretiků, praktiků z podnikové sféry i zahraničních hostů nutnost chápat nejen současnost, ale i budoucnost, ne jako období stability, nýbrž neustálých změn. Přežití nezávisí vždy jen na velikosti firmy, jejím finančním kapitálu, ale stále více na vnitřních lidských zdrojích, které má k dispozici. Na jejich kvalitě, další kultivaci, ztotožnění s vizí a strategií své firmy. Znalosti se totiž stávají rozhodujícím faktorem nejen v různých institucích, ale také v běžných výrobních firmách.