Rok století, rok tisíciletí aneb Nula, či jednička?

Milióny lidí vzhlížejí k novému miléniu: jedni v očekávání gigantických oslav, druzí v pochmurných obavách z konce světa

Rok století, rok tisíciletí aneb Nula, či jednička?

* Příchod třetího tisíciletí je na dohled. Kdy ale skutečně začne? A jaké bude?
(hn na víkend/čtk)
Ve všech kulturách se lidé cítili neodvratně zataženi do proudu času a hledali v něm určité mezníky, ať už v kosmických, nebo pozemských událostech. Roční období, měsíční cykly nebo období vlády králů a faraónů sloužily astronomům a kněžím k počítání let. Římané počítali roky od založení města Říma, "ab urbe condita" (a. u. c.). Juliánský kalendář (nazvaný podle Julia Caesara) se snažil uvést počítání dnů, měsíců a let do souladu se slunečním rokem. Toto počítání se ale během staletí stávalo stále nepřesnějším, takže papež Řehoř XIII. - jako "správce" křesťanského letopočtu - zavedl 24. února 1582 kalendář nesoucí jeho jméno. Gregoriánský kalendář převzala německá říše v roce 1700, sovětské Rusko v roce 1918 a řecká ortodoxní církev v roce 1924. Tento kalendář je tak přesný, že teprve v roce 4500 bude jeho odchylka od slunečního roku, tedy jednoho oběhu Země kolem Slunce, činit jeden den.
Svět se však stal globálním. Z praktických důvodů se v něm prosadilo počítání let "před narozením Krista" a "po narození Krista", resp. před a po našem letopočtu. Dnes už přitom nehraje žádnou roli, že se otec křesťanského letopočtu Dionysius Exiguus při určení Kristova narození zmýlil, takže na počátku našeho letopočtu bylo Kristovi už sedm let.
Bylo také nasnadě pátrat po datu stvoření světa a právě na ně pak navázat celý běh historie. Biskup Usher datoval už v 17. století stvoření vesmíru rokem 4004 před Kristem - přepočítal se jen o nějakých 10 až 20 miliard let. Od svatého Augustýna vládne ale shoda v tom, že nemá smysl klást si otázku, zda čas existoval už před stvořením světa. Co dělal Bůh předtím, než stvořil svět? Britský fyzik Stephen W. Hawking nabízí odpověď: "Bůh stvořil peklo, aby měl místo pro lidi, kteří kladou takové otázky."
Zůstává otázka, kdy začne 21. století, a tím i třetí tisíciletí. Odpověď se zdá být jednoznačná: Každé století má sto a nikoliv 99 let. Rok 2000 patří tedy ke 20. století. Představa, že počátek nového tisíciletí přichází již s rokem 2000, je však natolik rozšířená, že autor slavného románu 2001: Vesmírná odysea Arthur C. Clarke cítil potřebu vydat veřejné prohlášení v této záležitosti: "Ačkoliv někteří lidé mají velkou potíž to pochopit, lze to vysvětlit velmi jednoduchou analogií, které porozumí všichni. Kdyby stupnice na váze vašeho obchodníka začínala jedničkou místo nuly, asi by se vám nelíbilo, kdyby vám oznámil, že vám prodává deset kilogramů čaje (a přitom jich bylo pouze devět)..." vysvětluje. "Úplně stejné je to s časem. Prvního ledna 2000 se naplní teprve 99 let tohoto století: Budeme muset počkat až do 31. prosince, aby se sto let naplnilo."
A. C. Clarke ovšem zároveň potvrzuje, že psychologický efekt tří nul a dopad obtížné "dvojnuly", která zamotá "hlavu" počítačům, jsou mnohem horší, než aby mohly být ignorovány. Domnívá se tedy, že rok 2000 by měl být nazýván "rokem století" a rok 2001 "rokem tisíciletí".
Všechny tyto argumenty jsou ale málo přesvědčivé. Nuly v letopočtech jsou vždy impozantnější než jedničky. Katolická církev se z tohoto dilematu vyvlékla tím, že vyhlásila rok 2000 za Svatý rok a bude oslavovat celý. Podstatnější ovšem zůstává otázka, zda se s novým tisíciletím - ať přijde s nulou nebo s jedničkou, nacházíme na úsvitě doby, kterou je možné srovnat s renesancí, nebo zda hrozí návrat středověkého barbarství. Odpověď je v nedohlednu.
K ambiciózním projektům spojeným s příchodem nového tisíciletí patří také Dóm milénia, který vyrůstá ve východním Londýně na břehu řeky Temže. snímek: reuters