Státní pokladna slibuje levnější veřejné finance, technické nedostatky a chování obcí ale snižují přebytky v jejich rozpočtech

Na první pohled se zdá, že veřejné finance mají jednoduché řešení: když má někdo přebytek a jiný deficit, stačí peníze „lépe propojit“. Přesně takto se často uvažuje o vztahu mezi státem na straně jedné a obcemi a kraji na straně druhé. Zatímco stát si každoročně půjčuje a zvyšuje dluh, obce a kraje tradičně vytvářely přebytky. Proč tedy jejich volné prostředky nevyužít efektivněji – například prostřednictvím státní pokladny?

Z národohospodářského pohledu je odpověď jasná. Pokud by samosprávy ukládaly své peníze u centrální banky v rámci tzv. státní pokladny, stát by si mohl méně půjčovat na finančních trzích a veřejné finance jako celek by fungovaly levněji a efektivněji. Státní pokladna, fungující v systému ABO-K provozovaném ČNB, je přitom klíčovým nástrojem řízení veřejných peněz – jakousi „centrální nervovou soustavou“, která umožňuje sledovat a koordinovat finanční toky státu.